Co se povedlo v českém zdravotnictví v roce 2013
K několika z nich se nyní vracíme. Výběr do takového TOP 10 je ale ze své podstaty limitovaný. Stranou zůstávají změny, které jsou sice důležité, ale v reálném čase nepostřehnutelné – třeba že se pomalu, ale zřetelně zlepšila kvalita následné péče. Za seznamem nečinícím si nárok na objektivitu není žádná propracovaná metodika. Má být jen určitou protiváhou negativních sdělení, která si pozornost veřejnosti získávají snadněji.
Prioritní výkony v Nemocnici Na Homolce
Začátkem roku Nemocnice Na Homolce oznámila, že prvním šestnácti pacientům na světě tu byl v pilotním programu implantován kardiostimulátor měnící základní paradigmata elektrofyziologie. Nová technologie je označována jako Leadless Cardiac Pacemaker (LCP). Jde o váleček o něco menší než mikrotužková baterie, který se katetrizačně umístí do pravého srdečního hrotu – a to je v podstatě všechno, vše se obejde bez dalších řezů, bez drátů – žádná část tohoto systému nemusí být implantována do podkoží, není zapotřebí žádné propojení stimulátoru s elektrodami. Takový přístup přináší snížení rizika infekce a eliminaci mechanických poruch souvisejících s elektrodami – a ty tvoří 95 % poruch stimulační soustavy. Pro pacienta je pak jistě důležitý i kosmetický efekt. Nyní už s určitým odstupem se zdá, že slova o revoluci v kardiostimulaci nemusejí být nadnesená. Na Homolce takto ošetřili již 30 pacientů. Vše nasvědčuje tomu, že systém funguje, jak se předpokládalo, anebo ještě lépe. Na jaře kardiologové z NNH u jednoho z prvních pěti pacientů na světě použili novou metodu léčby srdečního selhání. „Jde o běžný katetrizační výkon, avšak s novým instrumentáriem, které dovoluje vytvořit v septu otvor a následně jej vyztužit tak, aby zůstal i po odstranění katetru průchodný. Výsledná velikost zkratu je asi jeden centimetr v průměru,“ popisuje primář kardiologie NNH prof. MUDr. Petr Neužil, CSc. V polovině října pak došlo na Homolce k dalšímu prioritnímu výkonu. Byla tu provedena první zcela neinvazivní renální denervace na světě, a to s využitím ultrazvuku. Tato metoda se pomalu etabluje v léčbě farmakorezistentní hypertenze. Jako zdroj energie při ablaci zatím dominuje radiofrekvenční proud. Oproti němu má ultrazvuk několik výhod. „Odstraňuje nežádoucí přímé zahřívání stěny tepny a následný otok. Selektivněji působí přímo na nervovou tkáň. Navíc se zákrok nemusí provádět opakovaně, postačí jen jediná aplikace. Rovněž doba působení ultrazvukovou energií je mnohonásobně kratší,“ vypočítává prof. Neužil.
Velké kongresy v Praze
Praha má potenciál pro kongresovou turistiku. Skutečně velké odborné medicínské akce se jí však do značné míry vyhýbají, především proto, že zde chybí kongresové centrum podobné tomu ve Vídni, Berlíně nebo Amsterdamu. Přesto se podařilo některé významné akce pro Českou republiku získat – letos se zde konalo zasedání světové organizace lékařů v primární péči WONCA a evropský internistický kongres (EFIM). Oba nakonec skončily úspěchem, počet účastníků překonal očekávání.
Česko se posunulo na evropské onkologické mapě
Studie EUROCARE 5, která byla zveřejněna minulý týden, dala české onkologii až nečekaně dobré vysvědčení. Jejím hlavním závěrem je, že stále přetrvávají výrazné nerovnosti v pětiletém přežití onkologických pacientů mezi jednotlivými evropskými státy a v tomto pohledu je nápadný především rozdíl mezi „starými“ zeměmi Evropské unie a zeměmi bývalého východního bloku. Východní Evropa se zde často zmiňuje v negativním kontextu, vždy však následuje upozornění „except for the Czech Republic“ – „s výjimkou České republiky“. „Studie EUROCARE 5 vyšla pro nás velmi pozitivně, skokově jsme se zlepšili a v podstatě jsme se vymanili z východní Evropy. Jsme v lepším průměru Evropy anebo na něj ztrácíme jen jednotkové body,“ říká doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., člen panelu expertů, který na studii pracoval.
Onkologie se opatrně vrací k platbě za pacientem
„Peníze by měly jít za pacientem,“ volají již dlouho čeští onkologové. Místo toho se při indikaci nákladné cílené farmakoterapie již několik let potácejí v nepřehledném systému různých paušálů, regulací a balíků centrové péče, který nedává jistotu ani jim, ani pacientům. První vlaštovku změny k lepšímu představuje chystaný způsob úhrady trastuzumabu – monoklonální protilátky pro pacientky s HER‑2 pozitivním nádorem prsu (tuto charakteristiku v české populaci vykazuje přibližně 12 procent mamárních karcinomů). Zatím alespoň VZP by měla proplácet tuto léčbu za každou jednotlivou pacientku, která lék dostane v některém komplexním onkologickém centru. „U tohoto léku máme jednoznačná data o prodloužení nejen doby do progrese onemocnění, ale i celkového přežití,“ říká JUDr. MUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro léčebnou péči.
„Jsme dohodnuti s držitelem registrace, že pokud tento lék vyjmeme z regulací, je ochoten souhlasit s nějakým definovaným stropem. Jestliže by tento strop byl překročen, firma nám toto překročení vrátí zpětnou platbou. Pro nás je to v podstatě relativně bezpečná záležitost bez rizika nekontrolovaného růstu nákladů,“ dodává náměstek Honěk.
Miliony na adresné zvaní – konečně
Česká republika má organizované onkologické screeningové programy pro mamární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy, a to v řádu tisíců. Ten však zůstává nenaplněn především kvůli nízké účasti cílové populace. Odborníci, kteří se této mnohdy nevděčné činnosti trpělivě věnují, se shodují, že jedinou cestou, jak se posunout vpřed, je zavést adresné zvaní. Roky se tento záměr točil v bludném administrativním kruhu. Nyní ministerstvo zdravotnictví k tomuto účelu vyčlenilo přes sto milionů korun z prostředků evropských fondů. Od ledna by tedy občané měli dostávat obálky s pozváním na vyšetření cílené podle databází zdravotních pojišťoven.
Zázrak v Motole
Téměř všechna média zachytila příběh osmileté Kateřiny, která onemocněla z plného zdraví v polovině ledna 2012 komplikovaným zánětem míchy a mozku a téměř rok strávila v kómatu, z něhož se nakonec vyšla bez jakéhokoli psychického nebo somatického postižení a v dubnu 2013 mohla být propuštěna z nemocnice. Tato nemocná se vzácnou diagnózou A‑NMDAR (anti‑N‑metylD‑aspartát‑receptorově) encefalitidy byla léčena na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol. Po vyčerpání všech možností lékaři přistoupili k rozhodnutí podat cytostatikum metotrexát intratekálně (tj. přestoupit hematoencefalickou bariéru) a současně aplikovat monoklonální protilátku alemtuzumab. Šlo o použití léku off‑label. Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka, která je v současnosti schválena pro léčbu chronické B‑lymfocytární leukémie a vstupuje do léčby roztroušenou sklerózy. Několik týdnů po zahájení terapie dívka vyšla z kómatu bez jakéhokoli psychického nebo somatického postižení a v dubnu 2013 mohla být propuštěna z nemocnice.
Zvýšení příspěvku za státního pojištěnce
Sněmovna nedávno potvrdila senátní zákonné opatření, které navyšuje platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Norma je účinná od listopadu. Opatření zvýšilo platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané o 64 korun na 787 korun. Vláda je předložila kvůli neutěšené finanční situaci ve zdravotnictví. „Řešíme skutečně krizi,“ uvedl ministr zdravotnictví Martin Holcát. Stát platí za šest z deseti milionů obyvatel a platba nebyla zvýšena několik let. Vláda v demisi jednala o navýšení plateb za státní pojištěnce opakovaně. Rozpočet podle dřívějšího vyjádření ministra financí Jana Fischera původně počítal na tyto účely s částkou 3,7 miliardy korun. Holcát prosazoval růst o 7,2 miliardy. Výsledkem byl nakonec kompromis 4,7 miliardy korun.
Čeští kardiologové byli vidět
Kardiologie patří mezi těch několik málo oborů, kde se česká medicína spolu s přechodem hranice neztrácí. Bylo to vidět i na výročním kongresu Evropské kardiologické společnosti v Amsterdamu. Šlo by jej strávit i tak, že by člověk přecházel z jedné české prezentace na druhou. Čeští kardiologové přednášeli v prestižních sekcích nebo jim předsedali, byli zastoupeni v týmech zodpovědných za tvorbu doporučených postupů, byli členy komisí, jejichž rozhodnutí posouvá kardiologii dopředu. Mezi hot‑lines byla prezentována studie PRAGUE 14. K slavnostní přednášce na počest zakladatele moderní intervenční kardiologie Andrease Grüntziga byl vyzván prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., jako „kardiolog, který bezpochyby více než kdokoli jiný udělal pro rozšíření perkutánní koronární intervence (PCI) u pacientů s infarktem myokardu,“ jak při uvedení slavnostní přednášky prohlásil Jean Fajadet, prezident EAPCI (European Association of Percutaneous Cardiovascular Interventions). Prof. Widimský své sdělení nazval „Reperfuzní terapie u akutního infarktu myokardu a u ischemického iktu – podobnosti a rozdíly“ a odpovídal v něm na zdánlivě jednoduchou otázku: Když to jde u infarktu, proč by to nemělo jít i u iktu?
Začal se stavět Národní ústav duševního zdraví
V Klecanech u Prahy začala v listopadu výstavba Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se má stát hlavním centrem aplikovaného neurovědního výzkumu v Česku a nástupcem Psychiatrického centra Praha (PCP). Náklady na vybudování komplexu činí zhruba 470 milionů korun, celkový rozpočet projektu, včetně přístrojového vybavení a prvního roku provozu, počítá s 971 miliony korun. Většina této částky je financována z evropských dotací, konkrétně z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, 15 procent představuje spolufinancování ze státního rozpočtu. Využití téměř miliardové evropské dotace na vybudování vědeckého ústavu v oboru, který je dlouhodobě podfinancovaný, bylo zatíženo mnohaletými průtahy. „Od začátku příprav projektu se potýkáme s podezříváním a byrokratickými překážkami. Nedůvěra v něco, co má sice primárně bohulibé cíle, ale vyčnívá nad průměr, je v této zemi velmi silná. Většinu problémů se nám nakonec podařilo vyřešit díky nesmírnému úsilí, přemlouvání, vysvětlování a hledání spojenců u různých institucí, i když za cenu časového skluzu,“ řekl prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., ředitel PCP.
ITAREPS funguje
V říjnu byla v časopisu Schizophrenia Research zveřejněna japonská studie dokládající, že inovativní systém komunikace mezi lékařem a pacientem s psychózou ITAREPS redukuje riziko relapsu až o 90 procent. ITAREPS vznikl v Psychiatrickém centru Praha. Jeho princip je velmi jednoduchý. Každý týden přijde na mobil nemocnému a jeho rodinnému příslušníkovi strukturovaný dotazník. Účastníci mají za úkol vyplnit, zda se oproti předchozímu týdnu pacientův stav zhoršil v deseti sledovaných parametrech. Odpověď odesílají jako jednoduchou SMS s deseti čísly. Vše je designováno s cílem, aby obsluha ze strany uživatelů byla maximálně snadná. Odpovědi jsou vyhodnoceny přes speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Lékař tak má dost času přechodně zvýšit dávky léků a relapsu zabránit. Autorům tohoto nástroje se však už po léta nedaří přesvědčit české plátce a organizátory péče, aby umožnili plošné fungování tohoto systému. V současnosti je na ITAREPS napojeno kolem 1 000 pacientů, z finančních důvodů však velmi pravděpodobně toto své pojítko se zdravotnictvím ztratí.
A zdravotnictví nezkolabovalo…
Ta nejlepší zpráva ale je, že české zdravotnictví navzdory všem turbulencím stále fungovalo lépe, než by se dalo očekávat vzhledem k financím, které do něj tečou. Sanitky jezdily, nemocnice a ambulance ošetřovaly nemocné. Zůstávají i neměnné konstanty. I letos se všeobecně nadávalo na úhradovou vyhlášku a profesor Čihák stále pracoval na své Anatomii, tento rok zveřejnil třetí vydání jejího druhého dílu.
Zdroj: Medical Tribune