Přeskočit na obsah

Dva roky v ředitelně Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

 

  • V těchto dnech se završil druhý rok vaší působnosti v pozici ředitele jedné z největších českých nemocnic. Není to důvod k ohlédnutí? Co se vám za tu dobu podařilo?

Prvním úkolem bylo začít řešit ekonomickou situaci nemocnice. Při nástupu do funkce měla VFN dluh 1,3 miliardy korun. K tomu jsme vyčíslili podinvestovanost na zhruba osm miliard Kč, a to při tehdejším obratu devíti miliard ročně. To nebyly jednoduše řešitelné úkoly. Zdravotní péče se tady vždycky poskytovala výborná. Špičková medicína však byla, a bohužel ještě částečně je, provozována v neodpovídajících podmínkách a prostředí.

 

  • Jak se vám daří nepříznivé okolnosti měnit?

Jde v podstatě o tři vzájemně provázané příběhy. Prvním je zajištění provozního financování. VFN neměla dostatečnou výkonnost, což se odráželo v nízkých úhradách od pojišťoven. Stávalo se, že část toho, co bylo zálohově vyplaceno, se po vyúčtování vracelo. Proto jsme stanovili pro vedení jednotlivých klinik parametry, které požadujeme, aby byly splněny. Šlo zpravidla o provedení a správné vykázání určitého počtu zdravotních výkonů v jednotlivých segmentech péče. Parametrů bylo málo, aby byly dobře uchopitelné. O to důrazněji jsme ale vyžadovali jejich plnění. Na druhou stranu nás zajímalo, co ke splnění úkolů dané pracoviště potřebuje a jak můžeme společně výkonnost zlepšit. Tímto způsobem jsme dosáhli dramatického zlepšení meziročního provozního financování. Vyúčtování roku 2019 již skončilo nadprodukcí a šestimístným doplatkem ze strany pojišťoven.

 

  • Jak se vám podařilo zbavit dluhů?

To je druhý příběh. Miliardu dluhů nevyřeší státní příspěvková organizace nikdy rychle sama, protože nemůže nakládat s majetkem. Nemůžu třeba prodat nemovitost a z výnosu prodeje umořit dluh. Naštěstí proběhla diskuse s ministerstvem, respektive s vládou, jejímž výsledkem bylo oddlužení velkých nemocnic. To však nelze chápat tak, že premiér nasypal do financování naší nemocnice téměř jednu a půl miliardy bez jakýchkoliv závazků. Museli jsme vypracovat strategii či projekt všech opatření k tomu, aby se situace v budoucnosti neopakovala.

 

  • A jak jste si poradili s podinvestovaností?

Třetím příběhem je plán investic. Abychom mohli žádat kohokoli – stát či Evropskou unii – o dotace, je nutné mít vyrovnané hospodaření, případně vykázat zisk. Je totiž nutné prokázat, že nemocnice může generovat prostředky, které budou představovat část investic.

Je to každodenní těžký boj udržovat tento ekonomický trojúhelník ve funkční rovnováze. Pochopitelně jsme zažili i neúspěchy, ale snad se nám je daří zvládat. Je to běh na dlouhou trať. Pokud všechno půjde dobře, viděl bych to na dalších pět let, abychom byli z nejhoršího. Přece jenom jsme obrovská nemocnice.

 

  • Nejtěžší je práce s lidmi. Jak se vám podařilo, že všechna pracoviště na vaše podmínky přistoupila?

Musel jsem přimět vedení klinik, aby si uvědomila, že devadesát procent příjmů přichází od pojišťoven ve formě úhrad za provedené výkony. Mít v pořádku ekonomiku je absolutní základ všeho. Pokud se nedaří ekonomický plán plnit, pak je nutné identifikovat, proč se neplní a co může ředitelství udělat pro zlepšení stavu. To je například příběh kardiochirurgie, kde jsme otevřeli další lůžkové oddělení. Na II. chirurgické kardiovaskulární klinice tedy došlo k navýšení lůžkové kapacity, udělali jsme revizi vykazování výkonů a došlo k navýšení výkonnosti na 160 procent oproti předchozímu roku.

Podobný model nyní realizujeme na II. interní klinice, tedy na kardiologii, čímž posilujeme pozici našeho kardiocentra jako jedné z absolutních priorit. Trochu mě ale mrzí, že se do omezeného prostoru rozhovoru nevejde spousta dalších klinik a léčebných programů. Máme toho opravdu hodně, čím se můžeme chlubit.

 

  • Špičkovou kardiochirurgii nebo intervenční kardiologii nelze provádět bez patřičného moderního vybavení. Jak řešíte dovybavení nebo výměnu zejména nákladné přístrojové techniky?

Naše komunikace probíhala následovně: nejprve ukažte, co umíte, kolik výkonů jste schopni provést, a pak se poradíme o případných investicích do inovace. Budete‑li úspěšní, pak je mým úkolem ředitele sehnat finanční zdroje, abyste mohli pracovat ještě lépe. Vrátíme‑li se ke kardiochirurgii, tak podle popsaného principu se nyní chystáme vybudovat třeba hybridní sál z evropských fondů.

 

  • Tím jsme probrali ekonomiku VFN. Je však známo, že máte velmi ambiciózní plány do budoucnosti. Plánujete nejen rekonstrukce stávajících budov a klinik, ale nastínil jste i stavbu nového pavilonu. Podělíte se o své představy?

Všechno se odvíjí od toho, že VFN sídlí v památkové zóně a její budovy jsou památkově chráněny, takže všechny architektonické změny můžeme udělat jen se souhlasem památkářů. Mám rád architekturu, takže se mi historické budovy VFN líbí, ale na druhou stranu představují značné omezení. Bylo nutné zjistit stanovisko pražských památkářů, co nám dovolí v památkově chráněné oblasti změnit. Bylo velmi potěšitelné, že se ke změnám nestavějí negativně, ale požadovali vypracování dlouhodobého plánu – generelu – rozvoje území VFN. Generel jsem vypracoval na podzim, což nebylo zcela jednoduché, ale už mám na stole posudek památkářů, kteří k našim návrhům přistupují poměrně vstřícně.

 

  • V nedávné historii se však hovořilo i o tom, že bude výhodnější objekty VFN předat developerům a vybudovat nemocnici na zelené louce na kraji Prahy. Nebylo by to jednodušší a levnější?

Přesunout VFN na kraj Prahy považuji za nesmysl. Z rozhovorů s památkáři a vedením Prahy 2 vyplynulo, že přítomnost nemocnice je pro lokalitu velkým přínosem, je to hodnota sama o sobě. Je nereálné nemocnici sbalit a přesunout jinam. Nemocnice představuje život městské části. Přijíždějí do ní pacienti a jejich příbuzní, zaměstnanci, studenti, což generuje poptávku po službách – stravování, ubytování a dalších, díky čemuž tato část Prahy žije. Samo Karlovo náměstí není tak urbanisticky zajímavé jako například kompaktní Staroměstské náměstí, ale přítomnost nemocnice a lékařské fakulty mu vdechuje život. Tady ta nemocnice bude, tečka.

 

  • A co dál?

Generel počítá s tím, že se v areálu VFN vybuduje jeden větší nebo dva menší monobloky na místě současné Otorinolaryngologické kliniky, do nichž by se sestěhovaly kliniky ze satelitních lokalit, ze Strahova, Zbraslavi, také například Foniatrická klinika, Neurologická klinika, Urologická klinika, možná i pediatrie. Kliniky, které mají speciální charakter, jako například adiktologie nebo psychiatrie, ty by měly zůstat na svém původním místě. Nikdo nechce také opustit úžasnou Hlávkovu stavbu, kde sídlí Gynekologicko‑porodnická klinika. Naším cílem není postavit špitál v Letňanech, ale optimalizovat provoz tady, kde jsme, a v krásném prostředí.

 

  • Chcete tím říci, že nemocnice do centra města patří?

Jistě, proslulá Charité je v centru Berlína, Ospedale San Giovanni v centru Říma taky funguje. Nemocnice v centru města není anachronismus. Navíc dopravní obslužnost VFN je velmi dobrá, vedou sem dvě linky metra, jezdí sem mnoho tramvají. Parkování v naší zóně řeší Institut plánování a rozvoje, který snad pracuje na studii podzemního parkoviště pod Karlovým náměstím, ale detaily neznám.

 

  • Jak funguje spolupráce s 1. LF UK?

Spolupráce funguje výborně. Pan děkan, profesor Vokurka, převzal fakultu těsně před tzv. druhou vlnou onemocnění COVID‑19, takže jsme hned od začátku řešili spoustu operativních provozních záležitostí – výuku, ochranné pomůcky pro studenty, jejich výpomoc v nemocnicích atd. Komunikuje se nám spolu bezvadně.

Na epidemii covid se hledají pozitiva těžko, ale tahle výjimečná situace urychlila některé naše společné plány ohledně výuky. Chtěli jsme, aby studenti měli víc praxe, přicházeli po promoci do práce „otřískaní“ reálnou medicínou. Plánovali jsme, jak na to. Pak přišla pandemie, mediky jsme potřebovali v nemocnici, a najednou se ukázalo, že to jde. Využili jsme služeb simulačního centra 1. LF UK v Ústavu fyziologie na Albertově, kde si medici vyzkoušeli nanečisto různé ošetřovatelské a terapeutické postupy, a to včetně neúspěchů a frustrací z nich. Tím získali alespoň základní dovednosti pro práci u lůžka skutečných pacientů. Dalo by se říci, že tato situace vygenerovala skupinu nadšených, motivovaných a šikovných mediků, kteří mají předpoklady stát se velmi dobrými lékaři.

 

  • V této době došlo i ke značnému až živelnému rozvoji telemedicíny, což může představovat riziko z hlediska kybernetické bezpečnosti. Jsou nemocniční systémy dobře chráněny?

Snažíme se o maximální ochranu našich systémů. Dovedete si představit, jak citlivá data má třeba Adiktologická nebo Psychiatrická klinika, jejich únik vůbec nechci domyslet. Nedávno jsme měli audit Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost s docela slušným výsledkem. Čekal jsem to horší…

 

  • Nechybí vám práce onkologa?

Nechybí, protože ji pořád dělám, i když samozřejmě míň než dřív. Pracuji dva půldny v týdnu v komplexním onkologickém centru. Jednak mne to baví, a navíc udržuji kontakt s realitou lékařské profese. Až skončím jako ředitel, tak si obléknu bílý plášť a půjdu zase léčit rakovinu. Tenhle stav mi dává obrovskou vnitřní svobodu.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…