Edukací proti nemocem i ekonomickým ztrátám

„Tím, že bude do podobných projektů investovat, myslí společnost na svou budoucnost,“ dodává.

• Jak vypadají regionální centra podpory zdraví po personální stránce?

V každém centru máme koordinátora a mediátory, což jsou naši zaměstnanci. Kromě toho jsme nabízeli možnost spolupráce hygienickým stanicím, krajským úřadům, ale i praktickým lékařům a pediatrům.

• Jaká je role lékařů ve vašem projektu?

V každém kraji jsme vytipovali jednoho praktického lékaře a jednoho dětského praktického lékaře. Jsou součástí regionálního centra podpory zdraví jako jedni z klíčových partnerů. Předpokládáme, že budou styčnými důstojníky, kteří budou tuto problematiku komunikovat k dalším kolegům. Spolupracujeme s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP, jejich předsedkyně se zúčastnila naší konference, na jejich poradách pak tato problematika také dostává prostor. Když náš mediátor zjistí, že je v rodině dospívající, který nemá registrujícího praktického pediatra, nebo někdo, kdo potřebuje jinou specializovanou péči, zkontaktuje našeho spolupracujícího lékaře. Ten buď může sám dotyčného registrovat u sebe, nebo může poradit, na koho dalšího by se mohl obrátit. Druhá rovina je, že jsme lékařům dávali dotazníky, jaké vidí u lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením problémy v základních rizikových oblastech, jako je bydlení, osobní hygiena a podobně. Zároveň jsme se ptali, jaké informační materiály by uvítali, aby je mohli předávat svým pacientům a rodičům z této skupiny. Je velký rozdíl, jestli lékař přímo předá informační materiál dotyčnému do ruky s doporučením, ať se na to podívá, nebo jestli materiály leží na stolečku v čekárně. S pediatrickou společností i s praktickými lékaři pro dospělé SZÚ spolupracuje dlouhodobě. Teď si ale mohou říct, co potřebují pro tu konkrétní cílovou skupinu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Jestli potřebují materiály zaměřené na výživu a prevenci obezity, nebo třeba na pohybovou aktivitu…

• Jak daleko jste s přípravami projektu?

V tuto chvíli už je ukotveno čtrnáct týmů regionálních center podpory zdraví. Naši pracovníci oslovují krajské úřady a hygienické stanice, mapují možnosti pronájmu například v tělocvičnách nebo komunitních centrech pro konání kursů pohybových aktivit, které se v rámci našeho projektu začnou pořádat od roku 2020. Je důležité, aby koordinátor hledal místa pro konání těchto kursů přímo ve vyloučených lokalitách. Vytvořili jsme už také obsah kursu mediátora podpory zdraví. Pro naše mediátory a koordinátory už kursy proběhly, další běh kursů je otevřen i pro lidi zvenku. Zájemce máme. Paralelně se ve spolupráci s experty z univerzit vytvářejí preventivní projekty. Půl roku jsme dávali dohromady odborná východiska, abychom neprezentovali cílové skupině po odborné stránce chyby. Pokud chystáme velmi jednoduchý výstup ke konzumaci jódu v těhotenství, není možné v něm radit „konzumujte 250 mikrogramů jódu denně“. Je potřeba udělat přehled potravin s obsahem jódu. Na to si musíme být jistí, jak je to u nás s konzumací jódu, jaká jsou doporučení pro Českou republiku, jak často by měl člověk konkrétní potraviny s vyšším obsahem jódu konzumovat…

• Ani pro obecnou populaci nejsou materiály pro podporu zdravotní gramotnosti dostupné…

Už teď máme na stránkách SZÚ řadu edukativních materiálů. Je v tom ale pořád hodně bílých míst, která je potřeba doplňovat. Materiály, které vzniknou v rámci tohoto projektu, budou dál využitelné pro širokou veřejnost. Někdy je to složité. Například v oblasti vitaminu D je to oříšek i pro odborníky. Ti sice jednohlasně tvrdí, že i UV záření je zdrojem vitaminu D a že by se nemělo eliminovat z našeho života. Když ale dojde na časy, shoda není a dermatologové navíc doporučují používat vysoce účinné ochranné krémy.

• Jaký význam má podle vás podpora zdravého životního stylu zrovna u chudých a sociálně vyloučených lidí?

Je to první krok, jak se čelem systémově postavit k řešení nerovností. Cílíme na životní styl těch, kteří ho mají nejméně zdravý. Má to různé důvody, nicméně musíme přijmout jako fakt, že to tak je. Je důležité zahájit systémové řešení. Vytvoření čtrnácti center a propojení s ostatními partnery i sociálním systémem to slibuje. Důvodem není jen etický princip, aby lidé netrpěli, žili déle a byli zdravější. Z těch zbytečných nemocí navíc plynou miliardové ekonomické ztráty. Máme tu populační skupinu, který má horší životní styl, jsou více nemocní, více spotřebovávají na nemocenské, na invalidních důchodech, nechodí do zaměstnání a neodvádějí zdravotní a sociální pojištění. To vše má velký dopad na celou společnost. Tím, že bude do podobných projektů investovat, myslí společnost na svou budoucnost. Zvětšující se nerovnosti navíc mohou generovat i různé radikální projevy.

• Jak budete měřit výsledky projektu?

Mimo jiné je nastaveno měření zdravotní gramotnosti formou dotazníkového šetření u terénních pracovníků, kteří budou chodit do rodin. První se provádí na začátku, ještě před zahájením programů. Kromě toho má projekt povinnou kontinuální evaluaci metodikou vydanou ministerstvem práce a sociálních věcí.

• Překvapilo vás něco během příprav projektu?

Co mě překvapilo příjemně, je, že nacházíme mnoho lidí, kteří se do našeho projektu chtějí zapojit a hodnotí ho jako potřebný. Třeba lidé z cílové skupiny, které jsme přijali jako mediátory, to hodnotili jako unikátní v tom, že je někdo vtahuje do řešení problému a nezůstávají stranou. Nepříjemně mě překvapilo, kolik lidí má xenofobní postoje. I vzdělaní lidé, od kterých bych to nečekala. Předsudky tu jsou, a když člověk slyší konkrétní zkušenosti, začne je vnímat jako velkou nespravedlnost.

Zdroj: MT