Přeskočit na obsah

Elektronická preskripce - žalostně málo za žalostně moc peněz

Jsem přesvědčen, že je nutné souběžně řešit tři témata související s eHealth  – elektronickou preskripci, sdílení dat a padělky léčiv na třech úrovních – poskytovatelé, pojišťovny a pacienti. Budou-li jednotlivé části systému připravovány izolovaně, můžeme očekávat mnohem vyšší finanční zátěž včetně vzájemné těžko odhadnutelné kompatibility nejen v rámci SÚKL, případně zdravotních pojišťoven, ale především u samotných poskytovatelů, lékárny nevyjímaje.

V současnosti komora bohužel nemá žádné aktuální informace o představách SÚKL k ePreskripci. Mnoho otázek je tak pro nás stále otevřených a především nevyřešených. Není jasné, zda a jak se má dále rozvíjet Centrální úložiště, jestli bude mít opravdu nadstavbové funkce (vyhodnocování duplicit, interakcí,…) jak sliboval předchozí ředitel SÚKL nebo zůstane u systému pouze sbírajícího data bez jasného účelu pro pacienty a zdravotníky?

Nevím, jakými prostředky a na základě jakých smluvních vztahů s lékárnami by měly být například šifrovány přenášené informace mezi lékárnou a CÚ?

Mají to být opět routery „zdarma a bez smlouvy“, bez jasné odpovědnosti za případně způsobené škody? A jak by měla nakonec probíhat identifikace lékárníků? Na jednáních pracovní komise na MZ byly v loňském roce postupně zmiňovány tři možnosti - elektronický podpis, datová schránka a Registr zdravotnických pracovníků. Jediné funkční, ale drahé, je k dnešnímu dni jen pořízení a následná implementace elektronického podpisu do softwaru lékárny.

Systém SÚKL nyní umožní jedině převod receptu z jeho papírové do elektronické podoby s tím, že pacient dostává kód e-receptu vytištěný opět na papíru. To je žalostně málo za neuvěřitelně vysokou cenu. V minulých letech zaplatila každá lékárna ohromné finanční prostředky za aktualizace svých výpočetních systémů a za jejich napojení na portály zdravotních pojišťoven. Díky tomu jsme již dnes téměř eliminovali falsifikáty lékařských receptů a zcela bráníme vstupu padělků léčiv do lékáren. Nechceme proto sekundovat chaotickému postupu SÚKL z minulých let.

Pokud ale SÚKL výše jeho mimorozpočtových zdrojů umožňuje „experimentovat“, mohli bychom říci, že je to jeho věc. To by skutečně byla, pokud by zmíněné mimorozpočtové prostředky nepocházely z ne zrovna malých poplatků lékáren, výrobců, distributorů a dalších. Rádi bychom se proto dozvěděli zadání, náklady, očekávaný a skutečný výsledek experimentu, jinými slovy kam a za jakým účelem zmíněné prostředky plynou.

Druhým tématem je záměr MZ na sdílení zdravotnických dat formou lokálních úložišť. S myšlenkou přístupnosti vybraných dat, v našem případě aktuálního lékového profilu pacienta, souhlasím. Lékárníkům to umožní zkvalitnit poskytovanou lékárenskou péči. Ze dvou seminářů, které na MZ k tomuto tématu proběhly koncem loňského roku, mám ale velmi rozporuplné pocity.

Vybudování funkčního systému sdílení dat si vyžádá ohromné finanční prostředky, spoustu energie vynaložené na standardizaci zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a těžko odhadnutelný časový rámec naplnění záměru. Příslibem je prý částečná úhrada formou EU projektů. Koho a v jaké výši se tato subvence dotkne ale není jasné. Stejně jako to, proč mlčí zdravotní pojišťovny? Za jakým účelem ony investují do svých Karet života, Vitakaret a dalších obdobných produktů? Celý tento "systém" je naprosto roztříštěný a vzájemně nekompatibilní.

Padělky léčiv jsou samostatnou kapitolou. Výrobcům originálních léčiv se podařilo přesvědčit bruselské úředníky, že evropské lékárny jsou prý plné falsifikátů léčiv. Objevil se však v minulých letech v českých lékárnách nějaký padělek léku na lékařský předpis? Jen na tuto skupinu léků se má totiž evropská směrnice vztahovat. Osobně nevím o žádném takovém padělku v našich lékárnách. Za všechno hovoří manipulativní nadpis prosincového sdělení ředitele AIFP „Zastavíme prodej padělaných léků v lékárnách.“, když takový prodej nikdy nezačal. V českých lékárnách k výskytu padělků nedochází, tak není co zastavovat.

Problém je přeci úplně jinde, a to v zasilatelském způsobu dodávek léčiv "pacientům" ze zahraničí, většinou navíc nelegálním. V těchto případech odhalila česká celní zpráva alarmujících více než 16,5 tisíce kusů padělaných léčiv. Jaká protiopatření jsou připravována k eliminaci tohoto jediného zdroje padělků v ČR? Nevím o žádných.

Co říci závěrem? Ani lékárny nejsou tak bohaté a ochotné se podrobit mnohdy velmi nevybíravému úřednímu nátlaku, aby si bez hlubší odborné diskuse, bez elementární analýzy nechaly legislativně ukládat povinnost se do dvou let stát soukolím něčeho, o čem nevíme ani to, jak by to mělo fungovat, s jakými náklady, s jakými výhodami pro pacienty, zdravotníky, pro systém veřejného zdravotního pojištění. Dokud nebudou tyto naprosté základy vyjasněny, připraveny v reálné podobě a nebude odzkoušen funkční systém, není možné očekávat ochotu lékáren k dalšímu vynakládání finančních prostředků bez odpovídajícího benefitu pro péči o naše pacienty.

 

PharmDr.Lubomír Chudoba, www.tribune.cz

autor je prezdient České lékárnické komory

 

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…