Elektronizace zefektivní a zrychlí práci lékařů

„Za hlavní přínos zákona považujeme, že dojde k legislativnímu ukotvení elektronizace ve zdravotnictví a že bude nastaven její jasný rámec,“ uvádějí ti nejinformovanější, Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová a Ing. Milan Blaha, Ph.D., členové vedení ÚZIS.

• Zákon o elektronizaci zdravotnictví, který Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) do velké míry připravil, prošel parlamentem. Co znamená jeho schválení pro ÚZIS?

Pro ÚZIS to znamená důležité dovršení jednoho z kroků, o který jsme usilovali několik let. Nicméně současně to znamená zahájení další etapy, která teprve musí zákonu vdechnout život a uvést jej reálně do praxe. Je to úkol ÚZIS jako provozovatele celého systému elektronického zdravotnictví, což je stanoveno i samotným ustanovením zákona o elektronizaci zdravotnictví. Epidemie COVID‑19 tento postup poněkud zpomalila, nicméně práce stále pokračují.

• V čem vidíte přínosy zákona pro zdravotní systém?

Za hlavní přínos považujeme, že tímto zákonem dojde k legislativnímu ukotvení elektronizace ve zdravotnictví a že bude nastaven její jasný rámec.

Pro systém zdravotní péče se tak změní zejména to, že budou v reálném čase dostupné správné údaje o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech. Tyto údaje budou jednou nasbírány, na jednom místě uloženy, garantovány ve své správnosti a chráněny podle pravidel GDPR. Posílení ochrany citlivých osobních údajů je dalším benefitem proti současnému stavu.

Bude nastaven jednotný identitní prostor a bude zde jasná identifikace pacientů a zdravotnických pracovníků cestou nových bezvýznamových identifikátorů. Poskytovatelé zdravotních služeb si budou moci cestou výměnné sítě, garantované státem, bezpečně předávat zdravotnickou dokumentaci vedenou v elektronické podobě, budou mít sjednocené přístupy ke všem službám a jejich práce se zefektivní a zrychlí.

Profitovat budou samozřejmě zejména pacienti, protože služby elektronického zdravotnictví usnadní kontrolu a posílení kvality zdravotní péče a zásadně přispějí k její dostupnosti, zejména tam, kde ji lze urychlit a usnadnit pomocí digitalizace agend.

Zvláště zkušenosti posledních měsíců, související s pandemií onemocnění COVID‑19 způsobeného novým typem koronaviru SARS‑CoV‑2, ukázaly nezbytnost elektronizace zdravotnictví a jejího legislativního ukotvení, zejména pak existence v reálném čase dostupných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech. Existující statistické údaje v národních zdravotnických registrech zřízených podle zákona o zdravotních službách zcela jednoznačně nejsou dostatečnou platformou pro zajištění nejen efektivity zdravotnictví a jeho udržitelnosti, ale i kvalitního a bezpečného poskytování zdravotních služeb do budoucna, a to včetně efektivního řešení pandemií infekčních onemocnění.

• Proti původním dohodám s poskytovateli byla nakonec zkrácena lhůta, od kdy budou muset poskytovatelé dodržovat standardy elektronického zdravotnictví vydané ministerstvem zdravotnictví, na začátek roku 2026. Předpokládáte, že bude s dodržením tohoto nového termínu problém?

Na tuto otázku je obtížné odpovědět bez znalosti toho, jaké standardy ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) vydá a kdy je vydá. Od tohoto bodu se pak bude odvíjet náročnost implementace. Na straně druhé, a to i ve světle posledních měsíců, náš zdravotní systém prokázal, že na změny je schopen reagovat pružně, pokud je ovšem ale dobrá vůle a snaha všech zapojených subjektů.

• Ministerstvo zdravotnictví má standardy vydávat po projednání s ÚZIS ČR, sdruženími poskytovatelů zdravotních služeb, odbornými společnostmi, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a akademickými institucemi. Už se na tom začalo pracovat? Kdy je reálné očekávat, že ministerstvo standardy vydá?

Zákonem o elektronizaci zdravotnictví jsou nastaveny a rozšířeny kompetence ministerstva zdravotnictví, a to i o vydávání standardů elektronického zdravotnictví. Zde bohužel odpověď neznáme, a to z důvodu, že doposud nebyl žádný návrh ze strany MZ ČR k projednání předložen.

• Čeho se povinné standardy elektronického zdravotnictví budou týkat? Je to jen definování datového standardu, který bude vyžadován pro přenos dat, nebo i něco jiného?

Jak již bylo řečeno výše, zákonem o elektronizaci zdravotnictví jsou nastaveny a rozšířeny kompetence ministerstva zdravotnictví, a to i o vydávání standardů elektronického zdravotnictví. Zároveň zákon o elektronizaci zdravotnictví ve svých úvodních ustanoveních tyto standardy definuje jako „… standardy definující strukturu, obsah a formát datových souborů a datových zpráv, rozhraní pro vedení a předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a jejich zabezpečení, klasifikace, nomenklatury a terminologie pro jejich použití“.

• Bude nadále možné pracovat s datovým formátem DASTA? Jaké datové standardy budou přijatelné?

Vzhledem k tomu, že zákon o elektronizaci zdravotnictví reflektuje stávající procesy probíhající ve zdravotnictví, bylo nezbytné pro řadu jeho ustanovení stanovit dostatečnou legisvakanční lhůtu, a to zejména s ohledem na stav informačních systémů u oprávněných osob, především u poskytovatelů zdravotních služeb. To se zcela jednoznačně dotýká zavádění již zmíněných standardů elektronického zdravotnictví. Datový formát DASTA zcela jistě nevymizí ze dne na den. Vždyť i systémy, které vznikly nedávno, jsou postaveny na tomto standardu. Nicméně mezinárodní interoperabilita si pravděpodobně vyžádá postupný přechod k mezinárodním standardům.

• Co to všechno bude znamenat pro poskytovatele? Co budou muset kvůli dodržování standardů přizpůsobit?

Opět je obtížné odpovědět bez znalosti rozsahu požadovaného. Zcela jistě to ale bude přizpůsobení jejich informačních systémů, velmi pravděpodobně zavedení nových klasifikací a nomenklatur, jako například MKN‑11, změna režimu práce, kdy se údaje budou validovat vůči centrálním evidencím. Na tomto místě je potřeba ještě zmínit i jedno z úvodních ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví, které ve svém § 4 odst. 1 písm. a) zakotvuje povinnost poskytovatele zdravotních služeb dodržovat standardy elektronického zdravotnictví (s odloženou účinností, nyní nastavenou na 1. ledna 2026), na straně druhé však uvádí, že „…standardy elektronického zdravotnictví se považují za dodržené, pokud je namísto nich postupováno podle jiných právních předpisů“.

• Je možné, že budou někteří ambulantní lékaři nebo nemocnice muset kvůli tomu změnit informační systém, pokud ho mají starý?

Zcela jistě jej bude třeba přizpůsobit. Jednou z povinností osob využívajících systémy centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví je zajistit, aby jejich informační systémy určené k jejímu využívání byly plně kompatibilní a odpovídaly specifikaci uveřejněné v provozní dokumentaci Integrovaného datového rozhraní vydávané ÚZIS. Nedomnívám se, že bude potřeba je změnit.

• Zákon ukotvuje Integrované datové rozhraní zdravotnictví. Co bude pro jednotlivé poskytovatele znamenat jeho vznik? Jaké k němu a ke kmenovým registrům budou mít povinnosti?

Vybudováním Integrovaného datového rozhraní dojde ke vzniku infrastruktury zajišťující bezpečné sdílení dat a zdravotnické dokumentace a vedení autorizované komunikace mezi subjekty zapojenými do elektronického zdravotnictví. Budou v reálném čase dostupné správné údaje o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech. Povinnosti pro jednotlivé poskytovatele jsou dány zákonem.

Pro poskytovatele i občany to bude mít velký přínos, například konečně i zdravotní záznamy budou vázány spolehlivě k danému člověku. Zní to možná podivně, ale dosud tomu tak ve sto procentech situací v elektronickém světě nebylo, a je zřejmé, že vazba pouze přes rodné číslo či číslo pojištěnce není již vazbou plně dostačující.

Dojde však ke snížení administrativní zátěže u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou z povinností totiž bude zápis do kmenových registrů, který však bude probíhat cestou Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb a Národního registru zdravotnických pracovníků. Budou tedy odstraněny duplicity zápisů.

• V jaké fázi jsou práce na vzniku Integrovaného datového rozhraní, na čem se teď aktuálně pracuje?

Aktuálně je hotova první etapa, tedy pořízení HW a systémového SW. Tato etapa nám velmi pomohla, protože umožnila mimo jiné flexibilně reagovat na potřeby v průběhu epidemie COVID‑19 a jen díky tomu, že tento HW byl k dispozici, jsme nemuseli pořizovat nové vybavení a byli jsme schopni posílit resortní systémy jako součást Chytré karantény, například Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Byla vysoutěžena i druhá etapa, tedy dodávka vlastního systému, nicméně proces nebyl ukončen a návazně na námitky jednoho z účastníků věc řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

• Kdy bude zcela hotové? Původní plán bylo spustit Integrované datové rozhraní zdravotnictví naplno začátkem roku 2022. Jaký je aktuální harmonogram?

Účinnost zákona je odstupňována návazně na zřízení jednotlivých součástí Integrovaného datového rozhraní v přechodných ustanoveních, tak aby i povinnosti k těmto součástem navázané měly postupný náběh. Zákon určuje ministerstvu zdravotnictví jako správci Integrovaného datového rozhraní povinnost zřídit jednotlivé systémy Integrovaného datového rozhraní k 1. lednu 2023, tedy do jednoho roku od nabytí účinnosti základních ustanovení zákona. Tato doba byla zvolena z důvodu zajištění dostatečného časového prostoru k technické proveditelnosti zřízení částí Integrovaného datového rozhraní.

• K čemu všemu budou jednotliví lékaři nebo další pracovníci ve zdravotnictví Integrované datové rozhraní využívat?

Velká část funkcí jim zůstane skryta na pozadí. Z důvodu respektování základních principů ochrany osobních údajů je zákonem stanoven účel zpracování kmenových údajů. Tímto účelem je vedení jednoznačných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb a poskytovatelích sociálních služeb poskytujících zdravotní služby bez oprávnění [§ 11 odst. odst. 2 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb.], zdravotnických pracovnících a pacientech a dále slouží k jejich jednoznačné identifikaci.

Nicméně hlavním přínosem je zřízení autoritativní (kmenové) vrstvy údajů, konsolidace identit. Případně pak bezúplatná výměna informací systémem služeb výměnné sítě jako státem garantovaného prostředí na základě zákonem stanovených pravidel pro předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí či výpisů z ní. A to bezúplatně. Zároveň je nastaven i způsob předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, jímž je bezpečný šifrovaný komunikační kanál, který zabezpečuje ochranu osobních údajů přímo na základě zákona (§ 30), a to zejména vzhledem k citlivosti předávaných osobních údajů o zdravotním stavu pacientů. Tím není dotčeno využití stávajících komerčních výměnných sítí.

Poskytovatelé zdravotních služeb si tak budou moci cestou výměnné sítě garantované státem bezpečně předávat zdravotnickou dokumentaci vedenou v elektronické podobě, budou mít sjednocené přístupy ke všem službám a jejich práce se zefektivní a zrychlí.

• Jak se budou jednotlivé osoby hlásit do registrů a do datového rozhraní?

Právnické a podnikající fyzické osoby budou přistupovat k centrální infrastruktuře elektronického zdravotnictví prostřednictvím resortního systémového certifikátu pro přístup k systémům Integrovaného datového rozhraní, vydávaného ministerstvem zdravotnictví [§ 38 odst. 2 písm. c)]. Fyzické osoby pak s využitím zaručené elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci prostřednictvím Portálu elektronického zdravotnictví nebo prostřednictvím informačního systému oprávněné osoby, které byl vydán resortní systémový certifikát pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní, jedná‑li se o pověřeného pracovníka.

Bude‑li přistupovat fyzická osoba s využitím zaručené elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci, může využívat pouze služby, které nejsou vázány na žádnou právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (s výjimkou statutárního zástupce).

Dále bude specificky nastaven přístup pro pověřeného pracovníka (pověřeným pracovníkem je ve světle terminologie zákona fyzická osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k oprávněné osobě, například lékař zaměstnaný v nemocnici), který bude přistupovat k systémům Integrovaného datového rozhraní prostřednictvím resortních systémových certifikátů vydaných oprávněné osobě (oprávněnou osobou je ve světle terminologie zákona osoba, tedy i poskytovatel zdravotních služeb, která je oprávněna využívat služby Integrovaného datové rozhraní v rozsahu podle zákona o elektronizaci zdravotnictví). Důvodem je uživatelská přívětivost. Například lékař zaměstnaný v nemocnici se přihlásí pouze do nemocničního informačního systému a nebude se muset znovu přihlašovat přímo do Integrovaného datového rozhraní.

Bezpečnost je zajištěna tím, že v § 5 je stanovena povinnost oprávněné osobě před přidělením přístupových údajů ověřit totožnost pověřeného pracovníka a dále je stanovena povinnost přidělit přístupové údaje v kvalitě podle provozní dokumentace vydávané podle § 10.

Specificky je nastaven přístup i pro zdravotnického pracovníka, který bude moci přistupovat k Integrovanému datovému rozhraní cestou resortního osobního přístupového certifikátu, a to bezplatně. Jedná se o případy, kdy se nejedná o přístup v rámci poskytování zdravotních služeb, které nejsou vázány na žádnou právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (např. služby zápisu osobních údajů o zdravotnickém pracovníkovi v Kmenovém registru zdravotnických pracovníků).

• Bude pod Integrované datové rozhraní přecházet přihlašování do systému eReceptu? A do eNeschopenky?

Vydávání certifikátů by se jistě mělo sjednotit a je plánováno, že eRecept a Integrované datové rozhraní budou přístupné stejným certifikátem, stejně tak i systém eNeschopenek bude přístupný obdobně.

• Platí, že zdravotníci budou mít možnost získat resortní časová razítka a resortní elektronické podpisy? Od kdy a za jakých podmínek?

Centrální infrastruktura (Integrované datové rozhraní) bezúplatně zajišťuje podle zákona o elektronizaci zdravotnictví resortní služby vytvářející důvěru, kterými mohou být resortní zaručená elektronická časová razítka či služby vzdáleného použití resortních zaručených elektronických pečetí nebo vydávání resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis.

Zákon ve svých ustanoveních počítá s odloženou účinností, a to na 1. leden 2023. Infrastruktura je dokonce z velké části připravena, nicméně bez realizace další etapy Integrovaného datového rozhraní a aplikační nadstavby to ale není prozatím možné realizovat.

• Integrované datové rozhraní nabídne službu šifrované výměnné sítě pro bezpečné sdílení zdravotních dat. Jaký očekáváte o tuto službu zájem?

Samozřejmě očekáváme, že zájem bude. Že se tato síť stane prostředníkem mezi již existujícími sítěmi, jakýmsi jednoticím standardem. Samozřejmě čím později bude realizována, tím komplikovaněji bude přijímána.

• Co znamená nový zákon o elektronizaci a vznik Integrovaného datového rozhraní pro rozvoj zdravotnických digitálních aplikací a služeb?

Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví stanoví legislativní rámec pro rozvoj digitálních aplikací a služeb. Zaváděním standardizace ve zdravotnictví se dosáhne součinnosti mezi stávajícími a novými dodavateli informačních systémů ve zdravotnictví a tento trh se více otevře, omezí se tak dnešní stav závislosti na dodavatelích.

V delším časovém horizontu a zejména v návazných fázích zamýšlené elektronizace zdravotnictví (zavedení indexu zdravotnické dokumentace, emergentního záznamu apod.) lze očekávat zvýšení příležitostí zejména v oblasti moderních přístupů ke zpracování informací o zdravotním stavu, léčbě, účinnosti léků. Rozvoj takových služeb či produktů bude umožněn zvýšením rozsahu elektronicky zpracovávaných a čitelných dat ze zdravotních záznamů. Pomocí moderních postupů (machine learning/AI, Internet of things – Internet věcí atd.) bude komerčnímu sektoru umožněno nabízet nové služby navázané na zpracovávání informací a zvýšení úrovně a kvality poskytovaných zdravotních služeb.

• Vznikne katalog evidovaných služeb webových a mobilních zdravotnických aplikací a služeb elektronického zdravotnictví. Je to tak, že jiné aplikace, nezařazené do katalogu, nebudou moci lékaři při péči používat?

Zákon o elektronizaci zdravotnictví zavádí Katalog služeb elektronického zdravotnictví jako seznam centrálních služeb elektronického zdravotnictví a dalších webových a mobilních aplikací. Katalog služeb by zároveň obsahoval služby elektronického zdravotnictví nabízené jednotlivými poskytovateli zdravotních nebo sociálních služeb. Konkrétně by se jednalo o služby zajišťující např. výpisy ze zdravotnické dokumentace nebo vzdálený přístup do zdravotnické dokumentace. Katalog služeb elektronického zdravotnictví bude propojen s katalogem služeb veřejné správy podle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální službu. Uvedený katalog má jen standardizovaně popsat nabízené služby a garantovat u nich kvalitu dokumentace i parametry služeb samotných.

• Co poskytovatelé zdravotních služeb, kteří vyvinuli vlastní elektronické služby, jež souvisejí s poskytováním zdravotních služeb nebo přes které přímo zdravotní službu poskytují? Budou je muset někde přihlásit a nechat je schválit?

Nemyslíme, že to bude v tuto chvíli povinné. V současné době se mimo jiné i této problematice bude věnovat nově vzniklá pracovní skupina ministra zdravotnictví pro telemedicínu. Informace jsou dostupné z https:// ppo.mzcr.cz/workGroup/162.

• Budou díky novému zákonu lépe přístupná anonymní data pro medicínský výzkum nebo i pro vývoj nových služeb elektronického zdravotnictví komerčními firmami?

V zájmu ochrany osobních údajů v Integrovaném datovém rozhraní je stanoveno, že údaje v něm vedené nejsou veřejně přístupné, a to v jakékoli podobě, s výjimkou situací zákonem umožněných (myšleno přístup oprávněných osob, pověřených pracovníků apod.). Cestou novely zákona o zdravotních službách, jež je součástí doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, však dojde k úpravám v rámci Národního zdravotnického informačního systému, které umožní efektivnější využívání jeho údajů (např. zavedení resortních referenčních statistik).

• Chystá ÚZIS nějakou informační kampaň směrem k poskytovatelům?

Správcem centrální infrastruktury je ministerstvo zdravotnictví. ÚZIS kampaň jistě chystat nemá. Ostatně před reálným uvedením Integrovaného datového resortního rozhraní (IDRR) do provozu je to nerelevantní. Před jeho spuštěním však jistě dojde k seznámení uživatelů s provozní dokumentací Integrovaného datového rozhraní, kterou podle zákona ÚZIS vydá.

• Co bude potřeba ještě vyřešit v české legislativě z hlediska elektronického zdravotnictví?

Původní věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví obsahoval některé součásti centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví, které byly již z výsledného paragrafového znění z důvodů jeho prosazení v rámci legislativního procesu (již na úrovni resortního připomínkového řízení) vyjmuty a byly odsunuty z elementární fáze elektronizace a přesunuty do fáze následné.

V dalších připravovaných fázích elektronizace zdravotnictví, která by měla navázat na elementární fázi elektronizace zdravotnictví po jejím vyhodnocení v rámci aplikační praxe, bude přistoupeno k navazující fázi elektronizace, kdy je ministerstvem zdravotnictví plánováno zavedení indexu zdravotnické dokumentace jako informačního systému popisujícího základní typologii existující zdravotnické dokumentace (pouze u jejích taxativně vymezených částí) a sdružujícího metadata o dokumentaci, nikoli však informace ze samotného obsahu zdravotnické dokumentace, která zůstává u poskytovatele zdravotních služeb. A návazně pak emergentního záznamu, který by obsahoval pouze základní set život zachraňujících údajů uložených v centrální databázi.

V současné době, návazně na nová prováděcí ustanovení doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví, probíhá tvorba novel prováděcích právních předpisů. Konkrétně probíhají legislativní práce na novele vyhlášky MZ ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, novele vyhlášky MZ ČR č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému (již po meziresortním připomínkovém řízení) a tvorbě vyhlášky MZ ČR o resortních referenčních statistikách.

Zdroj: MT