Fórum MT: Před druhým kolem bitvy s COVID‑19

Česká kancelář WHO vyjádřila znepokojení ze současné situace v ČR, ze srovnání s ostatní Evropou ale vyplývá, že počty infekcí i úmrtí na milion obyvatel jsou v ČR zatím nízké. Situaci může zkomplikovat podzimní sezona respiračních nákaz. Zbrojí se k další bitvě, v níž se spoléhá na chytrou karanténu, sofistikovaný systém monitoringu vývoje onemocnění, dostatečné kapacity intenzivní péče, laboratorních a odběrových kapacit, posílené hygieny i praktické lékaře. Ohledně situace zdravotnických zařízení a poskytování péče jsme se zeptali: V čem je podle vás nyní situace jiná, než byla na jaře?

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Situace se změnila vědeckým poznáním. Je to naprostý triumf, kam jsme se za pár měsíců posunuli. Na jaře jsme měli z dnešního pohledu naprosto nesmyslná čísla a odhady – podle toho se „šláplo na brzdu“. Dnes známe rizikové pacienty – při troše snahy je lze jmenovitě z databází vytipovat a cíleně ochránit, edukovat. Medicína pokročila v léčení, hodně i tušíme o následné imunitě i množství dočasných následků. Česko má skvělá čísla. To hlavní je ale před námi, nyní se postupně „promořuje“ celá země. Možná jsme ztratili spoustu času vyvíjením technik k zastavení epidemie, které nemohou z mnoha důvodů fungovat – tzv. chytrá karanténa. Klíčová je jako u každé ARI edukace veřejnosti a doslova kruhová ochrana kolem rizikových. Kvalita ochrany ohrožených rozhodne o klíčovém parametru – počtu zesnulých. Hodně jsme se zaměřili na složité nepřímé metody – karantény škol, málo na ty cílené. Dávno měli mít ohrožení respirátory na předpis, měla být dokonale nastavena režimová opatřeni v LDN, DD a NNP. Nemůžeme dát prostředky, které potřebujeme třeba na léčbu iktu, všechny na COVID. Neplýtvejme peníze na ochranu dětí, kterým prakticky nehrozí nic. Chraňme rizikové. Konečně, není to první podobná epidemie. Omezme návštěvy v nemocnicích a podobně. Edukujme národ. Mimo jiné i o tom, že epidemie přicházejí, ale i odcházejí. Není důvod si snižovat imunitu stresem a dožití abúzem léčiv a alkoholu.

• MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař, Dobřichovice

V současné době máme násobně více lidí, které posíláme na testy, a to jak z důvodu karantény, tak i symptomatické jedince. Postupně se nám míchají běžné infekty s nákazou COVID a klinicky to nelze vůbec odlišit. Množství lidí prudce narůstá a některé ordinace mají samy problém obsloužit to velké množství lidí, kteří potřebují poslat na test, vystavit pracovní neschopnost, případně klinicky vyšetřit. Na druhé straně funguje systém testování (zatím) a již máme zkušenost, jak se chovat při epidemii. Máme ochranné pomůcky, i když jejich zajištění není jednoduché a dostupnost vždy není optimální. Bohužel lidé nejsou zdaleka tak ostražití a disciplinovaní jako na jaře, kdy se všichni báli.

• Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.,

předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Tento komentář píši v době raketového a rekordního nárůstu na COVID‑19 pozitivně testovaných nemocných, kterých je nesrovnatelně více, než tomu bylo na jaře. Odpovědi na položenou otázku mohou být zcela protichůdné a úplně zásadně jiná by byla odpověď na otázku: „Co bychom měli dělat nyní jinak než na jaře?“. Ale postupně:

• Nezměnilo se nic. V celém světě probíhá koronavirová pandemie, střídavě v různých zemích různě intenzivně, a ovlivňuje (velmi často především pod silným vlivem médií) život miliard lidí. O viru toho moc nevíme (snad jen tolik, že jeho síla rozhodně nepovede k vyhynutí lidstva). Vakcína není (bude někdy?) a léčba je stále převážně symptomatická. Infekce koronavirem stigmatizuje nejen nemocného (nebo bezpříznakového pozitivně testovaného jedince), ale často celou jeho rodinu. Někdy mi připadá, že někteří by stále odváželi nemocné na středomořský ostrov, jako by měli lepru.
• Situace je zásadně jiná. Především klinická zkušenost s koronavirem přeci jen částečně přestává virus démonizovat. Opatření, která se přijímají, vycházejí (nebo by aspoň měla vycházet) z racionálního zhodnocení rizik pro různé skupiny obyvatelstva i z faktu, že nelze udržovat v karanténě významnou část populace jen proto, že se setkala s „pozitivním“ (třeba bezpříznakovým) člověkem. Někteří na druhé straně riziko, které je reálné, podceňují a mohou zbytečně ohrozit ohrožené skupiny svým nezodpovědným chováním.
• Co bychom v současnosti měli dělat? Být racionální. Nejlepší prevencí komplikací je zdravý životní styl (fyzicky aktivní budou mít vždy lepší prognózu). V případě, že někdo trpí závažnějším chronickým onemocněním, nesmí přerušovat pravidelnou léčbu. Myšlena onemocnění srdce, hypertenze, dyslipidémie, diabetes mellitus, hematologická, gastroenterologická, plicní či revmatologická, samozřejmě onkologická a další onemocnění. Stejně tak nelze podceňovat akutní příznaky a odkládat vyšetření. S tím souvisí i pokud možno co nejmenší redukce ordinační doby v ambulancích a snižování lůžkové kapacity. Snad alespoň pohled lékařů a zdravotníků na COVID‑19 bude maximálně racionální a přisoudí mu v medicínské problematice místo odpovídající jeho skutečnému (nezpochybnitelně velkému, ale ne dominantnímu!) významu. To by měla být (a snad částečně je) největší změna od jara do počínajícího podzimu.

• MUDr. Zorjan Jojko,

kardiolog, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Osobně mám za to, že největší rozdíl proti situaci na jaře je v dostupnosti ochranných pomůcek a v množství solidních informací, které o onemocnění COVID‑19 máme. Zatímco na začátku celé pandemie jsme v ambulanci museli vydržet s jedním respirátorem na každého pracovníka po dobu minimálně týdne a přemýšleli jsme o tom, jak je sterilizovat (nedaly se vůbec koupit), nyní jich máme dost na několik měsíců i při standardním systému užívání. Dost máme i dezinfekce na ruce i povrchy. Díky stále přibývajícím zdrojům solidních informací si také na rozdíl od jara můžeme dovolit ignorovat mnohé zprávy o tomto onemocnění, u nichž se nakonec ukázalo, že nebyly pravdivé, přitom ale měly nádech senzace a mnohdy v nás i našich pacientech vyvolávaly strach. Myslím, že díky obojímu se nás – na rozdíl od jara – pacienti již nebojí a není třeba zbytečně odkládat péči o jiná onemocnění, a riskovat tak trvalé následky.

• MUDr. Milan Kubek,

angiolog, prezident České lékařské komory

Máme problém. Počty nakažených rostou takovým tempem, že hygienici přestávají stíhat a bohužel se začínají plnit též lůžková oddělení našich nemocnic. Nezměnil se virus, změnili jsme se my. Unavení a otrávení lidé, zmatení protichůdnými vyjádřeními odborníků i „odborníků“, již nejsou ochotni dodržovat hygienická a protiepidemická opatření, která kvůli hloupým vyjádřením řady politiků vnímají jako nepřiměřený zásah do svých práv. Pocit solidarity a vzájemné sounáležitosti se během léta, které si všichni chtěli „hlavně užít“, vytratil. Propadli jsme falešnému pocitu bezpečí a sebeuspokojení, že jsme zvítězili a že jsme to zase jednou my šikovní Češi celému světu ukázali. Procitnutí z tohoto snu bude tvrdé, a pokud politická reprezentace okamžitě nepřeřadí z režimu „předvolební kampaň“ do režimu „racionální vládnutí“, mohou být následky katastrofální.

• MUDr. Jiří Běhounek,

hejtman Kraje Vysočina, pověřený vedením Rady Asociace krajů ČR

Podle mého názoru jiná situace je v tom, že ve veřejnosti vznikl dojem, že jsme COVID‑19 porazili a není se čeho bát. Jak se ukazuje, opak je pravdou. Druhým atributem je to, že již není možno vypnout společnost a ekonomiku a nutné je reagovat v souběhu s tímto závěrem. Pozitivem je, že již máme nějaké zkušenosti, jak postupovat.

• MUDr. Alena Dernerová,

dětská neuroložka, senátorka

Bohužel stále trvá doba covidová. Dle mého soudu však naštěstí virulence klesá. Nemůžeme jen říkat, že počty nakažených stoupají, ale nejdůležitější informace je, kolik lidí zemřelo a kolik je hospitalizováno. Na počátku, v březnu, jsme byli všichni, nebo většina z nás vyděšena. Nikdo nebyl připraven na takovou epidemii, takže se stalo to, že se zastavil provoz v podstatě všech odvětví včetně řady výkonů zdravotní péče. Čekalo se na covidové pacienty. Odsouvaly se operace a veškerá neakutní vyšetření. A většina nemocnic zela prázdnotou. V současné době již běží běžná lékařská péče včetně operací a diagnostických vyšetření. Je snaha dohnat ztráty ve výkonech v nemocnicích a ambulancích. Bohužel se nepodaří již pomoci těm, jejichž choroby byly v důsledku covidové stopky zanedbány. Takže shrnuto, ač jsme stále v době COVID‑19, už léčíme tak, jak máme, a doufám, že se tak bude dít i v budoucnu.

• Ing. Michal Čarvaš, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s., člen představenstva Jihočeské nemocnice, a. s.

Situace se vyvíjí každý den, v něčem je podobná jako na jaře, v něčem je jiná. Existuje poučení z předchozího vývoje, byly zavedeny a vytvořeny některé postupy, ke kterým je možno se vrátit v případě potřeby. Bohužel dle očekávání dochází k nárůstu počtu COVID nemocných, a to dříve, než se na podzim očekávalo. Až přijde chřipková vlna, bude to ještě horší. Řada nemocnic se vybavila nejen OOP, ale i přístroji na PCR testování nemoci. Personál více vnímá riziko a rizikové pacienty, péče je ale poskytována všem, nedochází k odkládání operací ani návštěv pacientů v ambulancích. Zatím. Zásahy státu/vlády/MZ jsou stejně nepředvídatelné, jako je vývoj nemoci u nás či v okolních zemích. Zatím je snaha neomezovat provoz ekonomiky ani provoz a operativu nemocnic. Pokud ale dojde k opětovnému uzavírání školek i škol a děti budou doma, dotkne se to opět personálu a zdravotnická zařízení, kde převažují zaměstnankyně – matky, budou mít opět personální problémy se zajištěním péče. Myslím, že obava obyvatel je nyní menší, než byla na jaře. Pokud ale bude více nemocných a více vážných případů, bude i větší hysterie a obava chodit k lékaři a do nemocnice. Bude i více soukromých ordinací PL a specialistů uzavřených, jako bylo na jaře, neboť velká část těchto lékařů je v rizikové skupině 60+. Nemocnice by uvítaly s růstem počtu nakažených i uvolnění indikačních omezení pro to, kdo smí indikovat PCR test na COVID. Stávající zúžení na KHS, PL či lůžkového lékaře je nedostatečné a nevyhovující.

• Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Aktuální situace v českém zdravotnictví se skutečně od jara v mnoha ohledech změnila. Finanční zajištění Nebývalé navýšení platby státu za státní pojištěnce funguje již od června, a nyní tak měsíčně dotuje pojistné o tři miliardy korun. Znamená to, že je prozatím dostatečně eliminován výpadek příjmů, který se však může časem ještě zvětšovat. Celkové navýšení platby státu v roce 2021 dosáhne 50 miliard korun. To je pro zdravotnictví velmi komfortní. Jedná se ovšem o částku, která jen takto sama o sobě zdvojnásobí deficit celého státního rozpočtu z předkrizového stavu v roce 2019, a fakticky tak zvýší mandatorní výdaje trvale. Při návrzích zdravotně pojistných plánů na rok 2021 bychom proto měli být opatrní. Pokud i v této situaci nastavíme systém pro příští rok deficitně, pak v roce 2022 a dále bude zle, protože se takto již určitě příspěvek státu navyšovat nebude. Úhrady za zdravotní péči Průběžná úhrada za zdravotní péči i při výpadku jejího objemu roste za první pololetí proti roku 2019 o téměř sedm procent. Očekáváme, že celkový efekt „kompenzační vyhlášky“ tento nárůst ještě posílí. Zdravotnictví je tak opravdu nyní finančně preferovaný sektor, a zdravotní pojišťovny to navíc dosud přímo finančně neohrožuje. Poskytování a dostupnost zdravotní péče Oproti jarní restrikci, uzavření části ordinací a významnému snížení objemu péče se aktuálně situace výrazně zlepšila a vrátila téměř do normálu. Zejména v nemocnicích je zjevná snaha dohnat jarní výpadky. Je však riziko, že se nákaza může znovu vyhrotit a pacienti se opět budou bát ordinaci navštívit. Věřím, že výpadky základních ochranných pomůcek snad již nehrozí, ale jen malá část ordinací je dispozičně i organizačně dobře připravena na návštěvy infekčních pacientů. Problémem může být dostatečná testovací kapacita a následná činnost hygieniků. Postupně se však zlepšuje dostupnost a efektivita elektronických komunikací. Celkové vnímání situace ze strany občanů Po krizovém jaru, kdy byly obavy občanů až přehnané, přišlo léto, kdy se vše zdánlivě vrátilo do normálu. Nyní se bohužel situace zase zhoršuje a je velmi obtížné odhadnout, jak se to v jednotlivých místech projeví. Zdravotní pojišťovny Všechny zdravotní pojišťovny průběžně financují všechna svá smluvní zařízení včetně úhrady indikovaných testů na COVID. Zde žádné výpadky nehrozí a pojišťovny proplácejí od září novými výkony i distanční komunikaci pacienta a lékaře. Zaměstnanecké pojišťovny navíc nabízejí v pilotním režimu i více oborové smluvní videokonzultace. V létě také byly uzavřeny dohody o dodávkách vakcín proti chřipce a začínají již přicházet jejich první dodávky. Takže české zdravotnictví funguje a je oproti jaru již zřetelně lépe připraveno. Teprve čas však ukáže, zda to bude stačit.

• Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.,

prezident České lékárnické komory

Základní rozdíl je podle mého názoru v tom, že jsme na základě jarní zkušenosti měli během letních měsíců možnost se na očekávané aspoň do určité míry připravit. Kdo jak učinil, se začne velmi pravděpodobně brzy projevovat. Lékárny svou úlohu na jaře splnily skvěle a udržely péči dostupnou pacientům v maximálním rozsahu. Díky aktivitě naší komory se také podařilo zjednodušit načítání elektronických receptů z centrálního úložiště využitím občanských průkazů a cestovních pasů. Z hygienického hlediska to je velmi významné, k tomu je dobré připočíst i úsporu v oblasti administrativní. Postupně jsme zaváděli celou řadu opatření, která tak máme vyzkoušená a můžeme je dle aktuální situace uplatnit. V tomto směru bude velmi důležitá také vzájemná ohleduplnost. V souvislosti s epidemií COVID‑19 toho bezpochyby víme a umíme mnohem více než na jejím začátku. Podstatné bude, jak toho dokážeme v nadcházejících měsících využít.

• MUDr. Michal Bábíček,

1. místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR, všeobecný praktický lékař, Chomutov

Nynější podzimní situace se liší zejména v tom, že i při dvakrát až třikrát větším růstu denních počtů nově nakažených osob oproti jarním dnům klesla minimálně dvakrát až třikrát míra ochoty občanů ČR podřídit se nařízeným restriktivním opatřením. Navíc vláda ČR, potažmo MZČR, s nepopulárními plošnými preventivními opatřeními vyloženě váhá, opakovaně je mění a situace se stává mnohem více nepřehlednou než na jaře 2020. Zřejmě pod dojmem plně neobsazených nemocničních covidových lůžek pacienty s těžkým průběhem onemocnění a pod dojmem relativně malého růstu počtu zemřelých v souvislosti s COVID‑19 podléhají občané iluzi, že se nic vážného neděje a není třeba restriktivních opatření. Na jaře panovaly mnohem větší obavy z onemocnění, to nyní u pacientů pozoruji v menší míře. Mezi lékaři první linie vidím naopak mnohem větší nervozitu z očekávaného množství pacientů s podzimními virózami a s tím spojený tlak pacientů na testování COVID‑19. Navíc stále nedokážeme zabránit tomu, aby se nám v čekárnách potkávali senioři s kompenzovanými chronickými chorobami s celou řadou pacientů s příznaky onemocnění dýchacího systému, kteří mají zůstat doma a kontaktovat svého lékaře distančně. Na podzim chybí mnohem větší zapojení státu, aby cestou celostátních médií kvalitně informoval a edukoval občany ČR. Z pohledu výkonu práce praktického lékaře budeme na podzim zcela jistě lépe zajištěni ochrannými pomůckami, které zatím nejsou nedostatkovým zbožím, a také nás uklidňuje platný algoritmus, že i po kontaktu s COVID pozitivním pacientem není nutné trávit karanténu v domácím prostředí, a přerušit tak chod celé praxe. Závěrem popřeji nám všem pevné zdraví.

Zdroj: MT