Fórum: O čem chtějí zdravotníci jednat s ministrem?

Řeší se především akutní problémy jako zajištění péče o covidové pacienty, kapacity nemocnic, zdravotníků i přístrojů pro péči o tyto vážně nemocné a také testování a vakcinace co největšího počtu obyvatel proti COVID‑19. Rovněž se řeší zvýšené výdaje na péči spojenou s covidem a v současnosti také pokud možno bezproblémový návrat k běžné neakutní péči. Před komorami a sdruženími lékařů, sester, organizacemi velkých i malých nemocnic či zdravotních pojišťoven stojí v té souvislosti mnoho úkolů. Zeptali jsme se jejich představitelů: Co byste potřebovali projednat s ministerstvem zdravotnictví a jak se vám to zatím daří?

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Naším klíčovým problémem jsou v současné době finanční prostředky na naši péči v roce 2021 a 2022. V prvním čtvrtletí jsme totiž měli velký propad bodové produkce, ale hlavně návštěvnosti pacientů v našich ambulancích v souvislosti se stále probíhající pandemií COVID‑19. Vedle toho registrujeme, jak zdravotní pojišťovny doslova finančně krvácejí v rámci zejména bezbřehého testování zdravých lidí antigenními a PCR testy, přičemž se obáváme, že bude‑li to pokračovat, přestane se dostávat peněz na péči o nemocné, a to se všemi diagnózami. O obou problémech jsme již zahájili jednání s MZ. V současné době máme za to, že MZ bere naše podněty vážně a že se jimi zabývá. Plánuje vydat kompenzační vyhlášku pro rok 2021 i žádat o navýšení plateb za státní pojištěnce, na jednání Rady poskytovatelů zdravotní péče se zástupci MZ vyjádřili, že registrují potřebu korigovat rozsah testování i jeho financování. K oběma problémům máme na MZ domluveno ještě další jednání. Věříme tedy v jejich racionální řešení v dohledné době.

• Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,

předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Za nezbytné považujeme kromě problematiky COVID‑19 pokračovat v jednání a naplňování reformy primární péče, která je základem fungujícího zdravotnictví ve vyspělých zemích. Podle OECD mají praktičtí lékaři největší potenciál ke zlepšení a udržení zdraví populace, garantují péči o vulnerabilní skupiny občanů, zajišťují rovnost přístupu k péči a svým působením činí zdravotní systém udržitelnějším a efektivnějším. Kvůli nízkým kompetencím lékařů primární péče a dalším omezením není potenciál primární péče v ČR, ve srovnání s vyspělými zeměmi EU, dobře využit. Týká se to více či méně všech oblastí reformy tj. posílení kompetencí praktických lékařů, odstranění preskripčních omezení, zavedení pravidel elektronické komunikace v našem zdravotním a sociálním systému, standardizace minimálního vybavení, stavebních úprav ordinací ve smyslu řešení bezbariérovosti, ošetřování infekčních pacientů, testování a vakcinace, zakládání skupinových praxí, kvality LPP a změn financování, zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxí na venkově a v obtížně obsaditelných oblastech a vyšší podpory rezidenčních míst pro lékaře ve specializační přípravě ve VPL. Je tedy podle našeho názoru nezbytné, aby jednotlivé kroky reformy byly průběžně diskutovány, primární péče byla zařazena do „Národního plánu obnovy“ a plánované finanční prostředky nebyly, tak jak je v ČR bohužel zvykem, určeny jen do některých nemocnic, ale také na rozvoj primární péče.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA,

chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o., místopředseda AČMN

Samozřejmě se vše točí kolem úhrady péče, respektive kompenzace výpadku příjmů při poklesu produkce a na druhé straně nárůstu nákladů na OOP a osobní náklady. Tedy řeč by mohla být o právě vydané kompenzační vyhlášce pro rok 2020. Současně by se řešila situace pro rok 2021 a i výhled na rok 2022. Současně by se měla zahájit diskuse o podobě a případné kodifikaci sítě poskytovatelů zdravotních služeb na lůžku a zejména jejich struktuře, rozsahu služeb atd. Výsledkem by měla být přibližně stejná dostupnost zdravotních služeb pro všechny občany bez ohledu na místo bydliště. Zásadní změny by měla doznat vyhláška o místní a časové dostupnosti. Jistě by bylo dobré připravit a upravit národní i místní pandemické plány. Témat by byla řada.

• JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA,

ředitel FN v Motole, místopředseda Asociace nemocnic ČR

Asi mohu odpovídat jak jako šéf Fakultní nemocnice v Motole, tak jako místopředseda Asociace nemocnic ČR. Jednoznačná věc, která tíží celý náš sektor, je za prvé kompenzační vyhláška pro rok 2021, za druhé úhradová vyhláška pro rok 2022. My jsme samozřejmě v určitém stadiu dohodovacího řízení, nicméně přece jenom si myslím, že na nemocniční sektor, který byl v covidové pandemii zjevně postižen úplně nejvíc, by měl být brán větší ohled v případě tvorby vyhlášky a v případě přesunu finančních toků pro letošní a příští rok.

• MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Pan profesor Arenberger je dlouholetým členem Vědecké rady ČLK a já věřím, že s profesní samosprávou, jejímž je členem, bude ku prospěchu našeho zdravotnictví i nadále dobře spolupracovat. Ostatně zatím se nám to, alespoň podle mého soudu, daří.

Nyní je samozřejmě hlavní prioritou dotáhnout do úspěšného konce boj se čtvrtou vlnou epidemie nemoci COVID‑19. Spolupracujeme s odborníky z Iniciativy Sníh i z poradní skupiny MeSES a podporujeme ministra zdravotnictví, aby odolal tlakům na překotné a předčasné rozvolňování protiepidemických opatření. Musíme se snažit maximálně urychlovat očkování. Zároveň je třeba připravovat zdravotnická zařízení na nápor pacientů, kteří léčbu ze strachu z infekce zanedbávali nebo kterým byly kvůli přetížení systému covidovými pacienty operace a vyšetření odkládány. Nesmíme opakovat loňské chyby a propadat iluzi, že epidemie skončila. Je naprosto nezbytné, připravit se naopak na případnou další podzimní vlnu tak, abychom ji zvládli, pokud možno bez lockdownu a hlavně bez tisíců mrtvých.

Minulý týden vyšla novela tzv. kompenzační vyhlášky, podle které by měli konečně dostat nějaké odměny za boj s epidemií také lékaři a zdravotníci z ambulancí. Část našich připomínek bohužel ministerstvo nezohlednilo a výsledný text obsahuje nejasnosti. I tady tedy bude o čem jednat.

V současnosti již probíhá dohodovací řízení o úhradách na rok 2022. Ekonomická situace je nejistá, všichni doufáme v hospodářské oživení, ale zatím jsou jedinou jistotou kvůli epidemii rostoucí náklady zdravotních pojišťoven. Za klíčové považuji zajistit finanční stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění. Abych pana ministra podpořil, obrátil jsem se s žádostí na premiéra Babiše, aby vláda rozhodla o zvýšení platby za státní pojištěnce od ledna příštího roku o dalších 500 Kč měsíčně. Zároveň navrhujeme vytvořit „Státní fond pro boj s epidemií nemoci COVID‑19“, který upřímně řečeno měl vzniknout již dávno. Je logické, že pojišťovny hradí očkování a platí za testy ze zdravotní indikace. Nepovažuji však za správné, aby zdravotnictví financovalo testy, které se provádějí v zájmu zachování průmyslové výroby, fungování služeb či kultury nebo školní docházky. Máme‑li se vyhnout podzimnímu lockdownu, budeme muset testovat více než dnes, ale pokud jde o veřejný zájem, pak by platit tyto testy měl stát přímo ze svého rozpočtu.

ČR epidemii nezvládla a jen díky obrovskému nasazení zdravotníků, kteří zachránili život desítkám tisíc nemocných, nebyla naše národní tragédie ještě strašnější. Personálně zdevastované a chronicky podfinancované zdravotnictví ten nápor sice nějak vydrželo, ale už se to nesmí opakovat. Proto navrhuji vytvořit jakýsi „Plán obnovy a rozvoje českého zdravotnictví“. ČLK je připravena na jeho tvorbě spolupracovat. V první řadě samozřejmě s ministerstvem zdravotnictví, ale vzhledem k blížícím se parlamentním volbám hodláme oslovit také jednotlivé politické strany

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Realisticky už jen věci provozní, zákonodárný proces je u konce. Stát musí pojišťovnám kompenzovat náklady na plošné testování a odměny zdravotníkům, které z mnoha důvodů opět značně vynechaly stomatologii (leč to vlastně spolufinancujeme – mizejí fondy pojišťoven). Stomatologie byla v kompenzačních vyhláškách prakticky vynechána i přes škody, které utrpěla. Je tu zásadní otázka, zda a jak zachovat stomatologii v systému pojišťovenské péče. Bude vyšší spoluúčast? Nebo se pokryje aspoň základní péče a přestanou peníze odcházet do jiných oborů? To je asi otázka i do voleb a všichni chceme znát odpověď, zejména pacienti.

• Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.,

prezident České lékárnické komory

Dlouhodobě bychom velmi rádi projednali zásadní priority, které se týkají lékárenství. Zejména pak změny v systému odměňování poskytované lékárenské péče, stabilizaci sítě a její parametry nebo doplatky pro pacienty. Stejně tak některé nové služby v poskytované lékárenské péči, které by mohly být využity v rámci stávajícího zdravotního systému. Při opakovaných personálních změnách a vytíženosti vedení ministerstva to není úplně jednoduché, přesto doufám, že se podaří po dostatečném zlepšení epidemické situace znovu svolat pracovní skupinu pro lékárenství. V ní by měli být nadále účastni zástupci ministerstva, poskytovatelů i zdravotních pojišťoven. Byl bych velmi rád, kdyby se konečně našla pověstná politická vůle k dotažení našich priorit do úspěšného konce.

• Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.,

předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR, děkan 2. lékařské fakulty UK

Na setkání s ministrem zdravotnictví plánuje Asociace děkanů lékařských fakult ČR projednat otázky týkající se nastavení hygienických pravidel pro blížící se přijímací zkoušky na LF (např. povolený počet osob podle kapacity poslucháren a aktuální epidemiologické situace), dále smysluplnost povinného Ag testování, a naopak potřebu proočkování všech našich zaměstnanců i studentů. Budeme požadovat dořešení našeho požadavku na posílení kompetencí studentů posledních ročníků, včetně umožnění přístupu do zdravotní/elektronické dokumentace pacientů. V neposlední řadě chceme diskutovat možnosti rozšíření a zefektivnění spolupráce LF, MZ a IPVZ v rámci specializačního vzdělávání mladých lékařů.

• Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.,

výkonný ředitel AIFP

S panem ministrem bychom rádi otevřeli několik důležitých témat, která se vztahují zejména k návratu k ne‑covidové péči a prevenci, tj. preventivním prohlídkám, pravidelným kontrolám u ambulantních specialistů, rutinní vakcinaci, včasným screeningům a diagnostice. Z dostupných informací vyplývá, že lidé v uplynulém roce omezili pravidelné kontroly a vyšetření. Zanedbání preventivní péče však může mít dlouhodobý, negativní vliv na celkový zdravotní stav české populace.

Zároveň bychom rádi prodiskutovali evropská témata s výrazným lokálním dopadem. Zejména se jedná o novou Farmaceutickou strategii pro Evropu představenou Evropskou komisí na konci loňského roku, jejímž cílem je především zajistit pacientům včasný přístup k moderní léčbě, podpořit inovace a konkurenceschopnost farmaceutického průmyslu. Jako důležitý vnímáme i Evropský plán boje proti rakovině, jehož cílem je snaha o zajištění včasné diagnostiky nádorových onemocnění, zvýšení dostupnosti účinné léčby i podpůrné péče a zlepšení kvality života pacientů. I přes velké vytížení pana ministra v kontextu boje s pandemií vidíme vstřícnost ke společné diskusi.

• Bc. Dagmar Žitníková,

předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Z projednávaných témat s MZ jsme úspěšně uzavřeli odměny pro všechny zdravotníky. Po dotačním titulu na odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení byla vydána také kompenzační vyhláška a jejím prostřednictvím se zasloužených odměn dočkají i zdravotníci z nelůžkových zdravotnických zařízení. Nyní nás čeká jednání ke kompenzační vyhlášce na rok 2021 a následně jednání k úhradové vyhlášce na příští rok. Mnoho lidí nechápe, proč se tolik angažujeme v jednáních o úhradách, ale pro nás jsou úhrady zásadní. Vztahují se totiž jak k objemu a kvalitě zdravotní péče pro pacienty, tak k tomu, jaké budou mít nemocnice a další zařízení možnosti k odměňování pracovníků ve zdravotnictví. V květnu už určitě začneme řešit navýšení platů a mezd na příští rok a také se vrátíme ke zvláštním příplatkům za ošetřování covid pozitivních pacientů. Velmi rádi bychom s ministerstvem našli shodu na další pomoci vyčerpaným zdravotníkům. V tomto případě se nám jako více než vhodné nabízí poslat zdravotníky na týdenní lázeňské pobyty. Návrh jsme už předložili, jednáme. Témat je mnoho, určitě je také vhodné systémově podpořit rozvoj psychosociální intervenční služby. Psychická podpora zdravotníků bude stejně důležitá jako podpora fyzická. Po covidu jsou všichni zdravotníci vyčerpaní, a proto je třeba hledat systémové kroky k jejich podpoře. Spolupráce s MZ se zlepšila, komunikace nyní probíhá poměrně intenzivně.

• Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

S MZ mají zástupci pojišťoven možnost jednat a nově byla projednána i možnost pravidelných konzultací ředitelů pojišťoven s panem ministrem.

Za aktuálně největší problémy považujeme:

• rozsah a strukturu testů, které se budou hradit z veřejného zdravotního pojištění, a to alespoň s výhledem do konce roku 2021;
• nastavení a dopady případné „kompenzační vyhlášky za rok 2021“;
• výši plateb státu za státní pojištěnce pro rok 2022.

V ostatních parametrech lze vývoj odhadovat a průběžně sledovat. Tyto tři zásadní věci však podmiňují kromě jiného i jakékoli racionální jednání a dohodách k cenám pro rok 2022.

Proč se jedná o klíčové otázky? Plošné testování antigenními testy je nyní nastaveno zcela nesystémově. U žáků je hrazeno mimo veřejné zdravotní pojištění, u zaměstnavatelů je zcela nelogická možnost výběru, zda testy zaměstnanců zajistí zdravotnické zařízení za extrémně vysokou cenu 350 Kč za jeden test hrazený ze základního fondu pojišťoven, nebo si jej zorganizuje zaměstnavatel sám, a pak má pojišťovna přispívat 60 Kč za jeden test, a to z fondu prevence, který si ovšem pro tento účel musí stejně doplnit z fondu základního. Vedle toho se ovšem může nechat otestovat z veřejného pojištění každý, kdo chce jít například nově na fotbal, ke kadeřníkovi a podobně. Kdo sleduje rozhodování o nároku na testy od konce loňského roku, musí vidět zjevnou neprovázanost a nesystémovost při tvorbě těchto „nároků“. Přitom se však jedná o jeden z nejnákladnějších a také nejméně předvídatelných nákladů v souvislosti s COVID‑19. Jen pro rok 2021 odhadují pojišťovny tyto náklady přes 10 mld. Kč. Zde je proto třeba připravit nějakou předvídatelnou strategii a revizi úhrad a cen.

Druhým velkým rizikem je případná kompenzační vyhláška za rok 2021. SZP ČR zásadně protestoval proti způsobu poskytnutí odměn pro zdravotníky tzv. kompenzační vyhláškou za rok 2020. Tyto výdaje nebyly v takovém rozsahu nutné, nejsou spravedlivě alokovány a dle našeho názoru zde ministerstvo zdravotnictví i překročilo své kompetence. Velice se proto obáváme, aby kompenzace za rok 2021 nedopadla stejně. I v těchto případech jde přitom o dopady do rozpočtů okolo 10 mld. Kč.

Při přípravě na financování roku 2022 tak mají zdravotní pojišťovny velkou nejistotu na výdajové straně, a to objektivní, odvislou od průběhu epidemie, a subjektivní, závislou na politických rozhodnutích. Je však nepochybné, že stávající deficit ve financování nelze přenést do roku 2022, protože již nebude kde brát. Můžeme odhadnout vývoj příjmu z pojistného. Ten však v žádném případě nepokryje ani nyní nastavenou výši výdajů, ani očekávání zdravotníků pro rok 2022. Bude tedy třeba opět navýšit platbu státu za státní pojištěnce. Otázka tak není, zda, ale o kolik bude třeba navýšit platby. Až budeme vědět, jaká rozhodnutí stát pro rok 2021 a 2022 učiní, budeme moci potřebu navýšení státních plateb pro příští rok propočítat již poměrně přesně a současně vést i potřebná smluvní jednání s poskytovateli zdravotní péče.

To jsou tedy aktuálně hlavní body, které potřebujeme s MZ průběžně projednávat.

• PhDr. Martina Šochmanová, MBA,

náměstek ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM, prezidentka České asociace sester

Pana ministra jsem zatím o osobní schůzku nepožádala, protože jsem si vědoma jeho extrémního pracovního vytížení. Věřím, že se situace brzy zlepší, a pak jsem připravena pana ministra požádat o pokračování v již započatých aktivitách, jako je např. navyšování kompetencí nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Dalším připraveným bodem je diskuse o komoře sester, případně komoře nelékařských zdravotnických pracovníků.

• MUDr. Eduard Bláha,

generální ředitel Nature and Spa Resorts, prezident Svazu léčebných lázní ČR

Svazu lázní se nedaří… ačkoli jde o zásadní věc. Ani přes urgenci se nedostaneme přes úroveň náměstků, kde je v dané věci zakopán pes. Už od 12. 4. je podle nás zcela nezákonně zakázáno poskytování lázeňského léčení všem, kteří neprojdou filtrem pravidel pro úhradu takového léčení z pojištění a jsou odkázáni na platbu z vlastní kapsy. Léčit se prostě nesmějí, a to považujeme za diskriminaci. Zvlášť když s testem můžete i na masáž nebo do fabriky, a když se budete léčit bez testu ambulantně, tak k tomu můžete bydlet v hotelu.

Zdroj: MT