Herman: Státní sektor není tak flexibilní
- AGEL uspořádal sympozium, kterým se prolínalo téma rekapitulace třiceti let od sametové revoluce. Co nám podle vás ještě zbylo na stole za úkoly k dokončení transformace zdravotnictví?
Rozhodli jsme se po změně režimu změnit systém zdravotnictví ze státního na pojišťovnický, kde jsme si stanovili, že bude zdravotních pojišťoven více než jedna. Až s pětiletým zpožděním jsme vytvořili zákon o veřejném zdravotním pojištění a toto zpoždění způsobilo disproporce, se kterými se nemocnice potýkají dodnes. Ve veřejnosti často zmiňované nerovné nastavení úhrad pro nemocnice vzniklo právě v těchto pěti letech, kdy byl výkonový systém plateb za zdravotní služby.
Je také dobré zmínit, že ve všech civilizovaných zemích, které mají pojišťovnický systém konkurujících si pojišťoven, je součástí tohoto systému část vyhrazená pro aktivitu pojištěnce a klienta. Ať to nazveme nadstandard, komerční pojištění, nebo připojištění, je to část, kterou má v rukou klient, aby si přilepšil v nemoci. To se v našem systému nezavedlo.
Je tedy potřeba udělat dva kroky. Změnit legislativní uspořádání, nahradit zákon o veřejném zdravotním pojištění, který vznikl jako provizorní pět let po vzniku pojišťoven pod tlakem finanční nestability. Lepší než další, 71. novela bude napsat nový zákon, který bude stabilnější. Nový zákon by měl odstranit všechna schizmata a nerovnováhy. Podle této zákonné normy je pak nutné umožnit lidem, kteří to chtějí, aby si v případě nemoci nebo úrazu za své peníze mohli něco přilepšit. Začátek je vyřešit jednoduchou otázku zdravotnických prostředků, například při operaci totální endoprotézy nebo oční čočky. Je normální si říci na základě doporučení odborníka, že chci určitou oční čočku, a připlatit si na ni. Nemůže to být jako dnes, že musíte platit celý výkon.
- Měl jste možnost nahlížet na české zdravotnictví už z různých úhlů. Překvapilo vás něco teď, když jste devět měsíců ve vedení největší soukromé sítě nemocnic?
Překvapilo mě, jak moc je v AGELu aktivních lidí, jak moc jim záleží na pokroku té organizace a jak velká je jejich chuť něco měnit. Také mě překvapila reakční doba na změny, když se rozhodneme, že se mají odehrát. Reakce na změny je daleko rychlejší, flexibilnější a pozitivnější než ve státní organizaci.
- Baví vás to?
Šel jsem dělat předsedu představenstva společnosti AGEL proto, že jsem si chtěl zkusit něco nového a něco dalšího vybudovat. Myslím, že jsem v IKEM za 7,5 roku udělal kus práce. Velmi mě láká příležitost tvořit zase něco nového a mám spoustu nápadů.
- Jak se daří AGELu?
Daří se nám dobře, přestože se pohybujeme v prostředí, které je nepřející všem poskytovatelům bez ohledu na vlastníka. Problémy, které jsou u poskytovatelů jiných vlastníků ve stejném sektoru, jsou i u nás. I my máme problémy s lékařským personálem, i my můžeme mít problém s nedostatkem sester. Na rozdíl od jiných se k tomu ale stavíme velmi aktivně. Rozšiřujeme třídy na svých školách pro zdravotní sestry. V tuto chvíli máme dvě střední školy a příští rok chceme otevřít novou vyšší odbornou školu zdravotnickou v Přerově. Letos bylo na tyto naše školy více přihlášek, než kolik uchazečů jsme mohli přijmout, i při rozšířené třídě. Chováme se tedy aktivně v odpovědi na otázku nedostatku zdravotních sester, chceme si vychovávat svoje sestry. Co se týká lékařů, máme v tuto chvíli pět nemocnic v programech lékařských fakult, školí se tam v rámci výuky medici, a dozvědí se, že aktivní lékař u nás bude mít dveře otevřené.
- Pokud vím, skupina má ambici rozšiřovat spektrum poskytovaných služeb…
Součástí mojí práce je mít spoustu kreativních nápadů, řešení a myšlenek. A to i ohledně rozšiřování spektra léčebné péče. Budeme rozšiřovat kapacity a budeme chtít nasmlouvat některé služby nově. Máme záměr kompletovat systém vyšetření v našich nemocnicích o moderní technologii, kterou je magnetická rezonance. S moderními trendy stoupá význam magnetických rezonancí a ustupuje úloha CT, které zatěžují pacienta ionizujícím zářením. Získali jsme souhlas s otevřením nového pracoviště magnetické rezonance v Nemocnici Valašské Meziříčí. Chceme pokračovat ve vybavení dalších našich základních čtyřoborových nemocnic. Chceme vlastní novou magnetickou rezonanci do Prostějova, kde ji zatím poskytuje jiný subjekt. A chceme také magnetickou rezonanci do Jeseníku, kde si myslím, že dobře poslouží obyvatelům tohoto odlehlého regionu.
- Vyhovují AGELu trendy v úhradách nemocniční péče, kdy zdravotní pojišťovny chtějí dávat prostředky individuálními dohodami na určité své priority nad rámec úhradové vyhlášky?
Začnu zeširoka. Myslím, že přidání velkého objemu peněz do systému, jaké dnes požadují odbory, by bylo špatně. Nastavilo by to očekávání na úplně jiné hladině, než jakou by bylo možné do budoucna udržet. Pokud z roku na rok přilijete do systému 45 miliard korun, nemůžete ani při největším optimismu očekávat, že pro další rok bude taková částka opět k dispozici. Určitě nebude. Ani při sebelepším vývoji ekonomiky. Proto vítám trend, který volí zdravotní pojišťovny, zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, že bude v individuálních případech při určitém vývoji hospodaření brát ohled mimo jiné na vykázanou nadprodukci nebo na specifika regionu. To je cílená pomoc a zdravý vývoj, není to součástí celorepublikové reference. Tuto debatu jsme s VZP iniciovali už začátkem tohoto roku, kdy jsme chtěli zohlednit úhrady pro naši odlehlou nemocnici v Jeseníku. Tato nemocnice jistě nemůže mít standardní úhrady jako nemocnice uprostřed státu. Často slýcháme v systému výtky, že když provede nemocnice více služeb než v referenčním období a vykáže takzvanou nadprodukci, nedostane ji zaplacenou. Pokud VZP dodrží to, že i tuto péči zaplatí, myslím, že to je velmi dobrá zpráva.
- Může to změnit způsob myšlení nemocnic v tom smyslu, že by mohly začít více působit vůči pacientům proklientsky a snažit se více získat dobré jméno v regionu?
To je ryzí spekulace, kterou neumím ani potvrdit, ani vyvrátit. Pokud se tak stane, tak určitě ne v prvním roce. Setrvačnost systému je většinou taková, že rok dva trvá, než se přizpůsobí. Není ani možné nalákat z roku na rok tolik klientů navíc.
- Co soudíte o změnách systému urgentních příjmů, za které mají nemocnice začít dostávat určité paušální platby?
Je záměrem této vlády vybudovat s pomocí evropských dotací dvoustupňovou síť urgentních příjmů. Dohromady jich má být zhruba tolik, kolik bylo okresů. Proti tomu nelze nic namítat. Každá nemocnice, která splní kritéria čtyřoborové nemocnice poskytující 24hodinovou péči, bude za to ráda. Je třeba si ale také říct, že urgentní příjem nemocnic by měl sloužit pro tak závažné stavy, které mohou vést k hospitalizaci nebo zákroku v nemocnici. To se často neděje. Většinou naopak chodí na tyto příjmy lidé, kteří by měli být ošetřeni v ambulantním sektoru, odcházejí odtamtud s receptem, který by mohl poskytnout ambulantní lékař v rámci své pohotovostní služby. Pokud tedy síť urgentních příjmů v nemocnicích vybudujeme, bude potřeba říct, jací pacienti na ně patří a jací ne.
- Umíte si představit, že by politici nastavili nějakou regulaci pro pacienty, aby s jednoduššími problémy na urgentní příjem chodit nemohli?
Politici by měli v novém zákoně stanovit, do jaké míry je kdo z poskytovatelů zodpovědný za svého pacienta, a také to, do jaké míry je zodpovědný pacient. Ošetřující lékař by měl svého pacienta provázet i mimo pracovní dobu a nemocnice by měla být jen pro závažné případy. Kdyby dal nový zákon takovou pravomoc zdravotním pojišťovnám, tak by mohly podmiňovat kontrakt s ambulantním poskytovatelem tím, že se bude podílet na péči o svého pacienta nad rámec ordinačních hodin.
Zdroj: MT