Přeskočit na obsah

Jak funguje Národní onkologický program

Jak vyplývá z řady analýz, je načase, aby se z NOP onkologické společnosti stal NOP České republiky a vláda jednoznačně přijala zodpovědnost za řešení onkologické problematiky v ČR.



Každý třetí Čech onemocní onkologickým onemocněním a každý čtvrtý na ně zemře. Ačkoli je v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy (CEE) péče o onkologické pacienty v ČR na vysoké úrovni, je zde stále ještě mnoho mezer a neřešených problémů, které nás dělí od vyspělých států. A jak odborníci varují, nezačneme‑li jim, zejména na vládní úrovni, včas věnovat náležitou pozornost, nebudeme se standardu vyspělých zemí blížit, ale rychle vzdalovat.

Doba přežití se za posledních deset až patnáct let prodloužila, přesto však data ukazují, že incidence solidních nádorů vzrůstá. Jednou z hlavních příčin rostoucí incidence onkologických onemocnění je vedle stárnoucí populace, působení karcinogenů na lidský organismus a lepší diagnostiky zejména špatný životní styl. Pacienti v ČR mají garantovanou dostupnost péče a poměrně široký přístup k moderní léčbě. Zejména díky síti komplexních onkologických center se jim dostává vysoce kvalitní specializované péče na vynikající úrovni. Kapacity těchto center jsou ale limitované nejen z důvodů rostoucího počtu pacientů a nedostatku personálu, ale i kvůli chybějící potřebné organizaci zdravotní péče.

WHO již v roce 2017 přijala Rezoluci o prevenci a kontrole onkologických onemocnění v kontextu sjednocujícího přístupu, v níž členským státům doporučila, aby zahrnuly do svých právních rámců a vládních priorit NOP obsahující adekvátní zdroje, monitoring a odpovědnosti. To zatím v ČR chybí. Je totiž zřejmé, že jsou‑li onkologické plány definované nejen po obsahové stránce, ale zejména v rámci vládních priorit, strategií a podpořené nezbytnými finančními zdroji a institucionálním zázemím, představují nejracionálnější způsob dosahování vysokého stupně kontroly onkologického onemocnění, a to zejména tam, kde jsou zdroje výrazně limitované.



Co chybí českému NOP

NOP ČR byl vypracován v souladu se závěry WHO, obsahuje výčet cílů, strategií a 17 úkolů, které je třeba splnit. Jde však spíše o teoretický dokument, kterému chybějí reálná data a konkrétní intervence s časovým harmonogramem atd. Jak se dnes shodují mezinárodní experti, NOP by měl v dané zemi fungovat jako program veřejného zdraví vytvořený na základě reálných dat za účelem snížení incidence a mortality a pro dosažení zlepšení kvality života onkologických pacientů. Tento plán by měl vyjadřovat určité národní priority a sloužit jako platforma pro koordinaci národních hráčů se společnými cíli. Zahrnovat by měl čtyři klíčové oblasti:

  • Prevence/časná diagnostika
  • Diagnostika
  • Léčba
  • Rehabilitace a následná či paliativní péče

Z dat analýzy, kterou v roce 2018 provedla UICC (Union for International Cancer Control) u NOP 158 zemí světa, vyplývá, že větší důraz je obvykle kladen na prevenci a časný záchyt onemocnění v porovnání s menším důrazem na léčbu a zdravotní péči samotnou. Zlepšení, k němuž v NOP od roku 2000 došlo, se týká zejména technického zlepšení, zapojení regionálních, národních nebo mezinárodních partnerů nebo většího důrazu na evidence‑based strategie. Slabé stránky těchto plánů spočívaly v jejich nedostatečném propojení s financováním, implementací a daty. Přitom právě tyto aspekty mohou zajistit opravdové převedení plánu do praxe. Nedostatečné se ukázaly i mechanismy monitoringu a hodnocení.

V rámci tohoto hodnocení patří NOP České republiky k těm, které neřeší specifické problémy. Není napojen na nezbytné zdroje, není orientován na cíl a výsledek. Národní onkologický program byl přijat Českou onkologickou společností, ale bez další implementace do národních vládních priorit a zdravotní politiky zůstává již léta de facto pouze interním dokumentem ČOS ČLS JEP.

Nejen na základě mezinárodních hodnocení je zřejmé, že by český NOP z roku 2013 měl být doplněn nebo nahrazen Národním onkologickým plánem České republiky, jehož garantem bude Ministerstvo zdravotnictví ČR společně s ČOS ČLS JEP, přičemž strategie budou podloženy konkrétními projekty založenými na alokovaném vícezdrojovém financování. Jak zdůraznili i přední odborníci Central and Eastern European Cancer Action Group (CEECAG) na zářijovém setkání v Bruselu, aktivní role ministerstev a státních orgánů je pro úspěšnou implementaci onkologických plánů a pro komplexní reálnou změnu národní onkologické péče zcela zásadní. Hlavním cílem nového NOP by v českém prostředí mělo být zlepšení měřitelných parametrů léčby a péče tak, aby všem českým pacientům mohla být v budoucnosti dostupná moderní, plně personalizovaná léčba onkologického onemocnění zvyšující šance dožití ve zdraví.

 

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…