Jak zpřístupnit lékový záznam pacienta
Novela zákona čís. 378/2007 Sb., o léčivech, čekající ve sněmovně na 3. čtení, má v partii eReceptu dvě velmi diskutovaná místa.
- povinné vystavování eReceptů lékaři a tím automaticky vytváření lékového záznamu pacienta (LZP, LZ) bez jeho souhlasu (státní monopol), porušující Listinu základních práv a svobod a GDPR;
- podmínky přístupu lékařů a hlavně dalších instituci (!) do LZP, tzn. do největší databáze absolutně nejcitlivějších osobních údajů občanů.
V tzv. režimu opt-out (pacient ze zákona apriori souhlasí) má mít přístup do LZ pacienta každý lékař, který pacientovi, byť i příležitostně na dovolené a podobně, vystavil eRecept. Pokud přijde pacient k lékaři, u kterého ještě nebyl, pak bude tomuto lékaři přístup do LZP umožněn jestliže zašle do Centrálního Úložiště eReceptů (CÚeR) jméno, příjmení, datum narození a číslo OP pacienta, jako důkaz, že u něj pacient právě je. Jak to bude dělat u dětí bez OP, systém neřeší.
Pokud by chtěl pacient povolit nahlížení do svého LZ jen některému lékaři či lékařům nebo zakázat nahlížení všem lékařům bez výjimky, musel by absolvovat značně komplikovanou cestu přes Národní identitní autoritu (NIA) a Czech point a zaslat v písemné nebo elektronické podobě svoje rozhodnutí SÚKL. V praxi se totiž vyskytuje celá řada stigmatizujících situací, kdy pacient z důvodů např. citlivých diagnóz nemusí souhlasit s nahlížením do svého LZP.
Tuto situaci si uvědomuje asi třetina všech poslanců, včetně téměř všech poslanců - lékařů, kteří tak volají buď po aktivním souhlasu pacienta v režimu opt-in (pacient apriori nesouhlasí s přístupem, ten musí nejprve udělit) a rovněž po zjednodušení udílení souhlasu - nesouhlasu pacienta přímo v ordinaci lékaře. Údaje uložené v CÚeR, navíc v nezakódované, otevřené formě, jsou totiž poměrně snadno zneužitelné, což by si měla uvědomit nejen celá potenciálně vydíratelná politická reprezentace, veřejně činné osoby, manažeři a podnikatelé, ale i všichni občané, mající zájem na důsledné ochraně svého soukromí. Problémem navíc zůstává, že i kdyby pacient zakázal přístup do svého LZ všem lékařům, díky povinnému vystavování eReceptů lékaři, tak LZ o předepsaných a vydaných lécích, společně se všemi citlivými osobními údaji, v CÚeR stejně budou.
Režimu opt-in se MZ ČR bojí jak čert kříže v obavě, že by systém, nyní již za cca 650 mil. Kč, z toho za cca 300 mil. Kč z fondu základní zdravotní péče pojišťoven (!), využívalo pouze malé procento pacientů. Vzhledem k rozložení politických sil a hlasovací mašinérii vládních stran tak lze předpokládat kompromisní řešení, které bude zřejmě spočívat v povinném režimu opt-out s ústupkem v možnosti vyjadřování nesouhlasu pacienta s přístupem lékařů do jeho LZ přímo v ordinaci lékaře.
Nahrazení komplikované cesty přes NIA a Czech point do SÚKL je přitom z pohledu IT velmi jednoduché. Na obrazovce počítače lékaře přibude např. pod ikonou „Souhlas pacienta“ pouze pět možností s tímto významem:
- Náhled lékaře - jednorázový souhlas s náhledem lékaře do LZ po dobu návštěvy pacienta v ordinaci před (ne)vystavením eReceptu.
Následně při vystavení eReceptu:
- Souhlas všem - pacient uděluje souhlas s přístupem do svého LZP kterémukoliv lékaři kdykoliv bez omezení (souhlasí s opt-out režimem);
- Souhlas lékaři - pacient uděluje souhlas s přistupováním do svého LZP lékaři právě vystavujícímu eRecept bez omezení (věří lékaři, že přístup do LZP nezneužije). Pacient může udělit souhlas postupně i více lékařům, přičemž souhlas platí pro každého lékaře 1 rok, tím není potřeba řešit jeho odebírání, resp. rušení;
- Léky neukládat - pacient si nepřeje léky z právě vystaveného eReceptu do LZP ukládat, uloží se pouze počet balení a dávkování, tím se řeší pro pacienta stigmatizující situace;
- Nesouhlas všem - pacient zakazuje přístup do svého LZP všem lékařům bez rozdílu (odmítá opt-out režim), tzn. nechce vystavování eReceptů, riziko z emergentních situací bere na sebe. V takovém případě lékař žádný eRecept do CÚeR neodesílá (vytváření prázdných LZP nemá smysl), vytiskne, orazítkuje a podepíše pacientovi i sobě totožný doklad (potvrzení) formátu receptu, jeden předá pacientovi a jeden si ponechá.
V emergentních situacích má do LZP přístup pouze Zdravotnická Záchranná Služba (ZZS), resp. lékaři přes ZZS.
Po prvním vystavení eReceptu po nabytí platnosti novely zákona musí být - ať už v režimu opt-out nebo opt-in - v CÚeR uložena informace o pacientem zvolené variantě přístupu do LZP, platné až do její případné změny. Pokud tam nebude, vrátí CÚeR lékaři eRecept k doplnění.
K identifikaci pacienta a tím potvrzení jeho přítomnosti v ordinaci lékaře, se použije buď číslo jeho OP, rodné číslo nebo ještě jednodušeji číslo jeho průkazu zdravotní pojišťovny (číslo EHIC /European Health Insurance Card/, unikátní v rámci celé EU), platné i pro všechny děti.
O možnosti tohoto řešení je od konce ledna informována paní předsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví a rovněž pan ministr. Jaké řešení těchto dvou diskutabilních částí novely zákona sněmovna nakonec zvolí, by nemělo být pouze a jenom na poslancích.
Ing. Luděk Čermák
informatik
Zdroj: MT