Je v České republice místo pro další zdravotní pojišťovny?

Záleží na definici tržního prostoru, který u nás ve zdravotním pojištění zatím definován není. Podle okolností tedy může existovat prostor pro jednu nebo pro dvacet pojišťoven. Pokud jde o mne, myslím si, že určité principy pojistné matematiky platí nepřímo i v oblasti zdravotní daně a že je v ČR místo pro pět až sedm pojišťoven; určitě však pro pět až sedm jiných pojišťoven než těch současných.

Pokud vývoj půjde cestou příklonu spíše ke komerčním principům, bude situace obdobná jako u dnešních komerčních pojišťoven, a to jak co se týče počtu hlavních hráčů, tak vazeb na zahraniční ústavy. Pokud zůstane situace bez významnějších změn, dostanou se některé pojišťovny v závislosti na vnější ekonomické situaci a na konsolidaci poskytovatelů do problémů a dojde ke slučování některých z nich, jiné budou vznikat a ty, jež neskončí jepičím životem, se mohou stát základem pojišťoven, které klienty a poskytovatele přesvědčí svými schopnostmi dobře zajistit jejich potřeby.

Divokou kartou je postoj státu, zdali dokáže založit skutečné zdravotní pojištění místo současného systému zdravotní daně, kde je více těch, kdo zdravotní pojištění neplatí a platí za ně příspěvek stát, systému, který nemá založené autoregulační mechanismy a definované nároky, povinnosti a odpovědnosti účastníků. Obecně hlavní problém vidím ve faktu, že skutečná konkurence na trhu zdravotních pojišťoven neexistuje.

Zdravotní pojišťovny si nekonkurují pro dukty, zabezpečením kvalitní zdravotní péče, zárukami pro klienty, ale konkurence se projevuje jen v přetahování klientů, kteří mají papírově zajištěné všude stejné (a což si často neuvědomují, také stejně neurčitě vymezené) pojistné krytí. Klient se domnívá, že nic neriskuje, a očekává při změně pojišťovny nějaké drobné výhody. Pokud si tedy vůbec uvědomuje, co dělá, protože dnes jsou stále častější případy, kdy je různými placenými agenty uveden v omyl. Zda nová pojišťovna MÉDIA bude skutečnou konkurencí, se teprve ukáže, Zatím je příliš brzy hodnotit, jak bude schopna zajistit kontrolu nákladů zdravotní péče, svoji finanční stabilitu a atraktivnost pro poskytovatele i pro klienty.

MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Pojišťovny si v dnešní době konkurují pouze v nabídce tzv. preventivních programů. Vzhledem k současnému stavu, který je zapříčiněný striktními zákony a odloženou reformou zdravotnictví, je velmi obtížné začít budovat novou zdravotní pojišťovnu. V minulosti se o tom mohla přesvědčit zdravotní pojišťovna AGEL, která za nábor pojištěnců utratila nemalé peníze. Ministerstvo zdravotnictví plánuje ztížit podmínky pro založení zdravotní pojišťovny, proto v současné době není snadné vstoupit na trh zdravotního pojištění s novou pojišťovnou.

PaedDr. Josef Křivánek, MBA, ředitel úseku Marketing/Prodej, Hutnická zaměstnanecká pojišťovna

Pokud se podíváme na diverzifikaci obdobných trhů, které v Evropě můžeme analyzovat (Švýcarsko, Nizozemsko, Německo atd.), pak zde prostor jednoznačně existuje. Je ale pravděpodobné, že i trh veřejného zdravotního pojištění v ČR projde určitou konsolidací a počet zdravotních pojišťoven bude nižší. Důležité však je, aby tento legitimní proces probíhal na základě ekonomických principů, a nikoliv na základě direktivního rozhodování nějaké složky státu.

Každá zdravotní pojišťovna, která funguje na trhu veřejného zdravotního pojištění, je naším konkurentem. To samozřejmě platí i u pojišťovny nově vstupující na trh. Konkurenci u nás v pojišťovně vnímáme jako motivátora změn ke zlepšování našich služeb a nabízených produktů. Pokud bude nová pojišťovna respektovat pravidla korektní konkurence, je pro trh přínosem, pokud by však používala pro své prosazení nekalé konkurenční postupy, znamenalo by to poškozování trhu se všemi negativními dopady, které pociťují zejména oslovení klienti. Stát se transparentní pojišťovnou s jasně definovanou přidanou hodnotou pro klienta je nejednoduchá a dlouhá cesta.

Bc. Vladimír Kothera, MBA, generální ředitel Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE

Upřímně řečeno, myslím si, že noví hráči na trhu zdravotního pojištění to nebudou mít vůbec jednoduché. V současné době, v době finanční krize, v době, kdy se připravuje velice osekaný státní rozpočet, bude podle mne spíše tendence ke sloučení některých zdravotních pojišťoven z důvodu dosažení finanční stabilizace. Aby na trhu působilo tak čtyři až pět podobně velkých subjektů, které by mohly mezi sebou skutečně regulérně soutěžit.

Slovem "skutečně" nemám na mysli, zda zaplatíme za helmu na kolo nebo plavenku více či méně, ale jaké budeme mít smlouvy se zdravotnickými zařízeními, jak se nám podaří zajistit co nejkvalitnější zdravotní péči o klienty.

K tomu by samozřejmě byla zapotřebí ještě jedna věc - abychom dostali pravomoci uzavírat více druhů pojistných smluv s našimi klienty, aby si měli možnost vybrat, zda se chtějí na péči o své zdraví finančně spolupodílet nebo ne, zda se chtějí více pojistit na určitý typ péče - například podle rodové zátěže atd. K tomu je ovšem zapotřebí nová legislativa.

Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR

Ve sdělovacích prostředcích se často setkáváme s názory, zejména politiků, kolik by v České republice mělo působit zdravotních pojišťoven. Zatím u nich vždy chybí vysvětlení, proč právě jimi uváděné číslo by mělo být to správné. Systém však byl vytvořen pro pojištěnce, počet pojišťoven by tedy měl vycházet z jejich zájmu o konkrétní nabídky služeb, jako je tomu v jiných oborech.

Jan Vomlela, asistent ředitele Revírní bratrské pokladny

Zdroj: MT