Přeskočit na obsah

Klíčová role glykemických senzorů

 

  • Vaše klinická studie zaznamenala celosvětový ohlas…

Naše práce jako první ukazuje, že kombinace senzorů s inzulinovými pery přináší jednoznačně lepší výsledky v porovnání s mnohem nákladnější léčbou pomocí pumpy bez senzorů, a je dokonce srovnatelně účinnou alternativou k léčbě pomocí pumpy se senzory. Práce tedy mění pohled na léčbu diabetu 1. typu, kdy v minulosti obvyklým postupem při neuspokojivé kompenzaci bylo zahájení léčby pumpou bez senzoru, nyní se obvykle zahajuje přidáním senzoru.

 

  • Jak výsledky této práce ovlivní další směřování výzkumu a léčby diabetu 1. typu?

Výsledky studie podporují další výzkum v oblasti tzv. glukózodependentních bazálních inzulinů i tzv. chytrých inzulinových per propojených s aplikací v mobilním telefonu, která pacienta informuje například o množství tzv. aktivního inzulinu a pomáhá mu předejít hypoglykémiím. Naopak v oblasti inzulinových pump bude nutné podporovat především výzkum a používání systémů s integrovanými automatickými funkcemi s odezvou na blížící se hypoglykémii a hyperglykémii (tzv. umělá slinivka břišní), protože běžné funkce inzulinových pump obvykle nepřinášejí klinicky významnější efekt oproti léčbě moderními inzuliny aplikovanými pery. Nejde o sci‑fi , ale o pokroky, jejichž dostupnost lze pro pacienty s diabetem jakéhokoli typu očekávat již v příštích letech.

 

  • Co dalšího můžeme očekávat v nejbližší budoucnosti?

Dalším směrem, který lze v příštích letech očekávat, bude snaha o zmenšení senzorů a inzulinových pump a jejich následná implantace do podkoží, tak aby vše bylo skryté a pacienty přístroje co nejméně obtěžovaly. To, co provádíme dnes – zavádění implantabilních glykemických senzorů –, je tedy první krok k plné implantaci různých diabetologických pomůcek. Vývoj plně implantabilních inzulinových pump a jejich zavedení do praxe samozřejmě ještě nějakou dobu potrvá, ale výsledky prvních studií jsou velice povzbudivé, proto věřím, že se můžeme těšit i na implantabilní pumpy.

 

  • To vše se týká pouze diabetu 1. typu?

Nemusí, ale pacienti s diabetem 1. typu mají omezené léčebné možnosti, výsledky léčby nejsou celosvětově příliš dobré a nové technologie u nich hrají stěžejní roli. Proto jsme i v České diabetologické společnosti v posledních letech věnovali těmto pacientům zvýšenou pozornost. Máte ale pravdu, že i mezi pacienty s diabetem 2. typu se najdou ti, kteří by tyto technologie potřebovali. Mám‑li však hovořit obecně a zjednodušeně, pak platí, že diabetes 2. typu se nejlépe léčí moderními léky, zatímco léčba diabetu 1. typu je založená především na technologiích.

 

  • Ve vaší prezentaci byl zřejmý významný pokles glukózy směrem k normálním hodnotám u pacientů léčených perem nebo pumpou právě v kombinaci se senzorem. Lze předpokládat, že začne-li se s touto léčbou již v dětství, může se předejít komplikacím diabetu?

Myslím si, že komplikacím se zatím zcela předejít nedá, ale mohli bychom dramaticky snížit jejich výskyt i jejich závažnost. Jinými slovy, pokud bude pacient optimálně léčen, k čemuž mu jistě mohou pomoci glukózové senzory, pak se u něj sice komplikace může po letech objevit, ale bude se jednat například o subklinický nález, který nemocného nebude výrazněji omezovat.

 

  • Jak vy sám vidíte budoucnost léčby diabetu 1. typu? Lze doufat v možnost jeho vyléčení?

Domnívám se, že v dohledné budoucnosti diabetes 1. typu nevyléčíme. Občas se sice objevují experimentální práce, které naznačují významný pokrok. Kolem takových prací je často velký mediální humbuk, studie vzbudí velká očekávání a naději, ale ze závěrů této práce se poté nedostane takřka nic do byť jen úvodního klinického testování na lidech. Studie často začínají a bohužel také končí laboratorním experimentem. Takových publikací je již přes 500 a žádná z nich neznamenala v praxi jakoukoli změnu pro pacienty s diabetem 1. typu.

Podle mého názoru se minimálně v příštích deseti letech pacienti nedočkají žádné převratné inovace, která vyléčí diabetes 1. typu. Nicméně úspěšně ho léčit půjde. Terapie bude v mnohém spoléhat na technologie a brzy se dočkáme tzv. umělé slinivky břišní. Což není nic jiného než inzulinová pumpa, která na základě měnící se glykémie mění automaticky dávku inzulinu. Ale ani tento zásadní pokrok k úplnému vyléčení nepovede. Je pravda, že pozitivní výsledky mohou přinést některé imunointervenční studie, kdy se u nově diagnostikovaných pacientů s diabetem 1. typu podá biologická léčba ve formě monoklonální protilátky, která ovlivní autoimunitní reakci, tak jak to známe např. z revmatologie, a progrese diabetu 1. typu do úplné závislosti na inzulinu se oddálí o několik měsíců. Netýká se to ale pacientů, kteří již diabetes mají, a ani u nově diagnostikovaných pacientů nepůjde s největší pravděpodobností o intervenci, která by nemocného trvale vyléčila.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…