Kněz a advokát o novele zákona o potratech z dílny MZ

Dosud platí, že 16leté děvče může jít na interrupci bez souhlasu rodičů, ti o tom ale musejí být zpraveni. Resort zdravotnictví tvrdí, že změnu musí udělat, aby bylo vyhověno Mezinárodní úmluvě o právech dítěte.

Autor:
15letá dívka má občanku a může mít i sex, ta o rok starší a těhotná už sama rozhoduje, jestli si dítě nechá nebo půjde na potrat. Podle nového zákona také sama určí, jestli se to její rodiče dozvědí nebo ne.

David Strupek, právník, expert na rodinné právo (záznam):
Lékař, který jí zákrok provede, není povinen o tom informovat iniciativně zákonného zástupce.

Ministerstvo tak zakotvuje princip z mezinárodních úmluv, podle kterých má i nezletilý právo se svobodně rozhodnout, pokud je schopen situaci dostatečně pochopit a posoudit.

Vlastimil Sršeň, mluvčí, Ministerstvo zdravotnictví (záznam):
Je tam i ten předpoklad, že osoby v tomto věku jsou již i dostatečně schopny nést důsledky svého počínání.

A s postojem ministerstva souhlasí i lékaři, současný postup se jim zdá už přežitý.

Jaroslav Kudlík, primář Gynekologicko-porodnické kliniky, 1. LF UK a VFN v Praze(záznam):
Představte si, že vám přijde dopis, že řekněme vaše dcera byla ošetřena a že jí bylo přerušeno těhotenství, je to takové prapodivné.

Vladimír Dvořák, předseda, Česká gynekologická a porodnická společnost(záznam):
Čím méně je těchhle dikcí, čím je to liberálnější, tím je to pro celkový stav věcí lepší.

Návrh se ale nelíbí některým rodičům, vadí jim, že by u nezletilých dětí, za které mají zodpovědnost, nevěděli tak důležitou věc.

Pavel Kutina, člen představenstva, Výbor na ochranu rodičovských práv(záznam):
Pořád jí ještě není 18 let, ona sama nemůže dělat spoustu věcí, nemůže řídit auto, nemůže pít alkoholické nápoje a přesto takhle razantní zákrok by měl být bez vědomí rodičů.

I přes připravovanou změnu se ale zákonný zástupce k informacím o interrupci dostat může, i když to nezletilý nechce, lékař musí jeho zdravotnickou dokumentaci ukázat.

David Strupek (záznam):
Pokud by rodič měl nějaké podezření, že k něčemu takovému došlo, může vlastně navštívit gynekologa svého dítěte a ten gynekolog mu musí tu dokumentaci zpřístupnit.

V Česku si ročně umělé ukončení těhotenství vyžádá víc než 23 tisíc žen, třeba v roce 2009 podstoupilo interrupci víc než 700 dívek ve věku 16 a 17 let.

V brněnském studiu ČT je Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy Univerzity a také katolický kněz, zdravím vás do Brna, dobrý večer.

Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky, 3. Lékařská fakulta UK:
Hezký večer.

A ve studiu je David Strupek, advokát, odborník na rodinné právo, hezký večer i vám.

David Strupek
Dobrý večer.

Pane doktore Vácho, můžete vlastně, to se ptám úplně na úvod, vy jako katolický kněz vstoupit do debaty o interrupcích jakkoliv jinak, než konstatováním, že jste zcela proti nim?

Marek Vácha
Ano. Ano samozřejmě.

Dobře, tak jaký je tedy váš názor na informovanost o tomto jistě mimořádně závažném kroku, měli by rodiče dívek i mezi 16. a 18. rokem být dále povinně informováni o tom, že jejich dcera byla na potratu anebo souhlasíte s těmi názory, že už je to přežitek?

Marek Vácha
Když bych měl odpovědět mezi ano nebo ne, tak říkám jednoznačně podle mého velmi osobního názoru, tak by o tom rodiče informováni být měli. Ale celá ta problematika je podle mého názoru komplexnější, protože problém není v té chvíli, kdy ta dívka zaklepe na dveře nemocnice a žádá o interrupci, ten problém začíná pochopitelně dávno předtím. Takže myslím si, že by naše společnost především se měla starat o to, aby tento typ dívek žádající o interrupci vlastně vůbec nevznikl a je zvláštní, a možná stojí za to toto zdůraznit, že jak ta lobby takzvaně pro life, ta, která tedy říká, že potrat je špatně, tak ta lobby pro choice, která říká, že potrat je poslední možností antikoncepce nebo-li přesněji řečeno postkoncepce, obě říkají, že potrat je špatně. Potrat určitě, na tom se shodneme se všemi diváky ČT, potrat určitě není medicínsky prospěšný pro tu dívku a není pro ni prospěšný ani psychologicky. Takže ten problém začíná mnohem dřív a domnívám se, že především se tedy musíme starat o to, aby tenhle typ dívek tady vůbec nevznikal, jaksi neexistoval. Za druhé teda říkám, že by o tomto rodiče informováni být měli, protože ti rodiče, málo naplat, mají vůči těmto svým dětem určité povinnosti.

Promiňte, ale na druhou stranu už v současné legislativě platí, že dívka se, pokud jí je 16 let, o tomto jistě mimořádně závažném a určitě nijak veselém, to se samozřejmě všichni shodneme, kroku nemusí s nikým radit a může na něj jít. Nikdo jí to nemůže od těch 16 let zakázat, takže to je vlastně zvláštní, ona to může udělat, ale vy byste byl pro to, aby to přesto muselo být sdělováno jejím rodičům?

Marek Vácha
Já bych byl za sebe pro to, aby to těm rodičům bylo sdělováno, protože samozřejmě ono je to zjednodušení té věci..

Promiňte, byl byste i pro zpřísnění třeba v tom smyslu, že by ta dívka třeba až do 18 o to musela i žádat ty rodiče anebo tohle byste ponechal?

Marek Vácha
To myslím, že ne, protože si myslím, že pokud je žena rozhodnutá jít pro potrat, tak jí v tom nikdo nemůže zabránit. Ale moment, domnívám se, že rodiče mají například právo znát školní výsledky té dívky.

Ale to platí zase jenom do těch osmnácti.

Marek Vácha
No jasně.

Pane Strupku, je podle vás ten záměr změnit legislativu v tomto bodě správný?

David Strupek
Je to samozřejmě spíš než na nějaké právní úvahy, tak je to skutečně otázka společenská, otázka nějakého vývoje reality společenského kontextu.

Proto tady mluvíme s panem páterem Váchou.

David Strupek
A je to samozřejmě i otázka subjektivních názorů. Ale všeobecně v tom právu platí, že ten nezletilý by měl mít maximální samostatnost v těch otázkách, v níž řekněme dokáže už vzhledem ke svému věku, vzhledem ke svému rozumovému stavu posoudit veškeré důsledky svého konání, dokáže vyhodnotit jakou si působí újmu nebo..

Dobře, ale nebude v tom ale ještě větší zmatek než dosud? Něco mohou mladí od patnácti, něco od šestnácti, něco od osmnácti.

David Strupek
Tam je přece jenom podstatné to posouzení toho zákonodárce, vždycky je samozřejmě trošku zjednodušení, kdy dospívá to dítě do určitého... do určitého stavu, kdy o těchto věcech rozhodovat může. Ta hranice 16 let není pouze v tomto případě. Máme ji třeba například i u povolování sňatků, máme ji i u možnosti přiznat dítěti rodičovskou zodpovědnost, to znamená patnáctiletá matka skutečně nemůže mít rodičovskou zodpovědnost, nemůže uzavřít sňatek, šestnáctiletá ano, čili ta hranice není v tomto případě jediná.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že tahle změna je nutná, neboť je třeba dostát mezinárodním závazkům, tedy úmluvám o právech dítěte. Vy jako právník s tímhle souhlasíte, tedy s tím, že ta nutnost je odvozená od nějakých mezinárodních norem?

David Strupek
Já se přiznám, že bych se musel asi více ponořit do studia těch předpisů, nejsem si vědom, že by některé ustanovení, třeba úmluvy o právech dítěte, bylo natolik konkrétní. Jde spíš o výklad, například ustanovení práva dítěte na soukromí, právo na rozhodování o věcech, kterým... které dokáže posoudit, a spíš asi výkladem těchto ustanovení by se mohlo k takovému závěru dojít.

I přes tu připravovanou změnu by se ale zákonný zástupce k informacím o interrupci dostat měl, jak jsme slyšeli v té reportáži. I když ta nezletilá dívka nebude chtít, tak lékař musí její zdravotnickou dokumentaci ukázat v případě, že rodič bude mít nějaké podezření. Pane doktore Vácho, není to pak trošku postavené na hlavu? Není to jenom pokračování tohoto stávajícího stavu, jenom v trochu jiné podobě, což by vám možná mohlo konvenovat?

Marek Vácha
No, trošičku postavené na hlavu to je, ale já bych se chtěl hodně vymezit, protože jako myslím si, že tady tenhle problém bychom měli řešit bez nějakých filozofických nebo náboženských kontextů. Měli bychom ho řešit jako občané České republiky. A předpokládám, že jsme všichni lidé dobré vůle a že chceme, aby to bylo jako dobrý, abychom, řekněme, udělali pro tyhle dívky to nejlepší, co je v našich silách. Já se domnívám, že by ti rodiče o tom určitě vědět měli a že to, že dáme těm teenagerům, náctiletým určitou svobodu a zjednodušíme tím situaci, že to nemusí být jako vždycky OK, jo? Pokud bychom patnáctiletým dovolili řídit automobily, tak by to určitě pro řadu z nich bylo velmi výhodné a zjednodušení života. Pokud bychom šestnáctiletým umožnili, aby rodiče neměli právo znát jejich školní výsledky, pro mnoho šestnáctiletých by to bylo velké zjednodušení života. Ale moje otázka je, jestli to zjednodušování života je přesně to, co potřebujeme.

Když mluvíte o tom náboženském kontextu, tak já doufám, že to není míněno tak, že jsem neměl zmiňovat, že jste katolickým knězem. Prostě to je fakt. Já to beru tak, že se o tom tady bavíme čistě občansky samozřejmě.

Marek Vácha
To čistě občansky, žijeme v sekulární společnosti, ale troufám si říct, že ten problém potratu překračuje hranice církví, že to je problém lidí dobré vůle. A často to slyšíme u té debaty té lobby pro life a pro choice, že jakoby démonizují jedna druhou. Já bych se tady tomuto chtěl velmi, velmi vyhnout a chtěl bych opravdu říct, že toto je problém všech lidí dobré vůle - co máme udělat pro to, aby ten výsledek byl dobrý.

Ještě zpátky k té možnosti ustanovení, že by tam tedy zůstalo to, že když by rodič měl nějaké podezření, že by mu ten lékař musel sdělit tu informaci. Pane Strupku, znamená to, že se rodiče stanou více podezřívavými, že budou více, v uvozovkách, bombardovat lékaře svých dcer s dotazem, zda se jim něco nezdá a zda jejich dcera náhodou nebyla na takovémto zákroku?

David Strupek
Já si myslím, že to asi bychom strašně zevšeobecňovali. Samozřejmě, že se taková situace stát může. Tady je, myslím, podstatné především to, že ten... to, co se změnilo na tom zá... nebo má změnit na tom zákoně, je to, že vlastně se ten rodič to dozví až poté, co se vlastně vše stane. A myslím si, že pokud bychom hovořili...

Ale on ten rodič stejně s tím, promiňte, on ten rodič stejně s tím teď nemůže nic udělat.

David Strupek
Nemůže s tím samozřejmě nic udělat. A ta situace pochopitelně je taková, že my se bavíme o tom, nebo ta otázka zní tak - jestli ten rodič nemůže mít nějaké podezření, nebo jestli nebude více podezíravý. Já si myslím, že pokud samozřejmě by ty vztahy v té rodině nebo mezi tím rodičem a dítětem byly tak, jak by měly být, tak samozřejmě takové věci, nebo takové úvahy o tom, zda jeho dcera, já nevím, je lehkovážná ve vztahu k sexu, k partnerským vztahům, tak by samozřejmě takové věci měly napadnout toho rodiče, aniž...

Ale v ideální společnosti, v ideální společnosti bohužel, nežijeme.

David Strupek
Samozřejmě.

Pane doktore Vácho, dá se vlastně určit a navíc jaksi obecně stanovit, na co v jakém člověku je mladý člověk zralý? Nedotýkáme se tady zcela individuálních faktorů? S velkou nadsázkou řečeno - někdo je v šestnácti chytrý, zodpovědný a sečtělý a někdo nedospěje ani ve čtyřiceti.

Marek Vácha
No, tak to samozřejmě je pravda, jenomže zkušenost říká, že tam nějaké ty hranice dát musíme, takže dáváme hranice plnoletosti, máme hranici patnácti let, osmnácti let a podobně. Samozřejmě, že s tím, že někdo už je dospělý v šestnácti a někdo není dospělý v třiceti, no tak to je realita.

Poslední věc, pane Strupku - myslíte, že ten návrh vyvolá zásadnější odpor, že se nakonec třeba do té legislativy ani nedostane?

David Strupek
To si netroufám tvrdit. Já se domnívám, že ten kontakt je v současné době takový a ten trend je takový, že ta svoboda, svoboda mladých lidí při rozhodování v jejich osobních, intimních otázkách je celkem, myslím, ve společnosti vnímána pozitivně, takže je to samozřejmě můj osobní názor, ale myslím si, že to nakonec bude akceptováno.

Děkuji za něj. I za vaše názory, pane doktore Vácho. Na shledanou pánové.

Zdroj: ČT