Přeskočit na obsah

Komu prospěch generickou preskripcí?

Blog MUDr. Zorjana Jojka

Začátkem března se bez jakýchkoli dřívějších náznaků nebo konsultací jako blesk z čistého nebe objevila v mediích zpráva, že Ministerstvo zdravotnictví v rámci opatření pro ušetření finančních prostředků navrhne vládě ČR také změnu předepisování léků.

Princip by spočíval v tom, že lékař by nejspíše již od 1.7.2009 nepsal na recept konkrétní název léku jako dosud, ale jen účinnou látku. Povinností lékárníka by pak prý bylo vydat nejlevnější lék, který by tuto účinnou látku obsahoval. To vše za účelem ušetření peněz.

Od doby, kdy jsem zprávu přečetl, se zkouším zamyslet nad tím, proč má MZ tento záměr a co je jeho účelem. A - přiznám se - nevím. Prosím tedy čtenáře, aby následující výčet bral čistě a jen jako výzvu k dalšímu zamyšlení a k diskusi, která snad k jednoznačné identifikaci cíle povede.

Rád bych ale, abychom se stejně jako MZ drželi čistě a jen ekonomického hlediska problému a zkusili se oprostit od toho, že jistě existují i hlediska odborná, etická a psychologická.

Takže: Klaďme si otázky a zkusme odpovídat:

1. Lze tím, že lékárník bude vydávat nejlevnější lék ušetřit peníze zdravotním pojišťovnám?

Skoro s absolutní jistotou si troufám tvrdit, že ne. Prakticky u všech léků totiž platí to, že léky se stejnou účinnou látkou mají také stejnou úhradu ze zdravotního pojištění a liší se tedy jen ve výši doplatku.

2. Kdo tedy takovým opatřením může ušetřit?

Asi jen pacient v rámci výše doplatku.

3. Komu může takové opatření přinést velkou finanční nejistotu?

Přeci předepisujícímu lékaři, resp. zdravotnickému zařízení, kde tento lékař pracuje. Podle platných smluv je povinen hlídat nákladovost své léčby, tímto způsobem by mu to ale bylo de facto znemožněno.

4. Nehrozí, že nový systém vyvolá nějaké vícenáklady, čímž může mít i negativní ekonomické důsledky?

Tady pro změnu je, myslím, nutné odpovědět, že ano. Aby vše fungovalo:

a) musela by všechna zdravotnická zařízení změnit svůj software. A to se týká i všech lékáren.

b) bylo by nejspíše nutné přijmout taková opatření, aby lékaři byli nadále schopni mít přehled o tom, jaké léky jejich pacienti užívají, resp. aby bylo zabráněno tomu, že pacient omylem začne užívat dva léky, které se sice různě jmenují, ale účinnou látku obsahují stejnou.

To lze, myslím, udělat minimálně třemi cestami:

sjednocením názvu všech léků – např. všechny léky by se jmenovaly stejně (dle účinné látky), název výrobce by za tímto názvem byl uveden za pomlčkou nebo v závorce. No…nějak si neumím představit, že by výrobci léků s tím souhlasili. A i kdyby, něco by to stálo.

označením všech léků štítky s velkými nápisy – názvy účinných látek – např. na štítku, který by na krabičku nalepil lékárník. Tímto ale vznikají vícenáklady na štítky a tisk nápisů.

zavedením tzv. Centrálního úložiště receptů (dále také jen CUR), do kterého by všichni lékárníci posílali informace o vydaných lécích a lékaři by pak sem mohli nahlížet a tím si udržet přehled o léčbě svých pacientů. No…asi je jasné, že to je ze všech tří zatím vyjmenovaných možností ta nejdražší a navíc že pomocí ní není dosažena eliminace nebezpečí záměny léku na straně pacienta. A zde, prosím, neuvažujte jen o samotném „velkém mozku“, jde o modemy ve všech lékárnách a možná i ordinacích, o úpravy softwarů a náklady na spojení atd.

…možná existují i jiné možnosti, jistě ale nebudou zadarmo.

c) vzhledem k tomu, že každý člověk je originální, v populaci je velké množství jedinců s různými genovými mutacemi a alergiemi nejen na hlavní účinné látky v lécích, o čemž nemůže mít nikdy lékárník přehled, je třeba počítat s častějšími komplikacemi v rámci nežádoucích účinků léků. Jejich léčení jistě bude něco stát.

A tak nevím. Představuji si virtuální váhu, na jejímž levém rameni visí body 1) a 2) , na pravém bod 4) a nějak si neumím představit situaci, že by pravá strana nebyla těžší, přičemž promýšlím-li jednotlivé body, nabývám přesvědčení, že stejný sklon ramen váhy se v celkových nákladech nejspíše týká i pacienta.

Relativizovalo by se to asi jen v jediném případě. A to tehdy, pokud by např. CUR byl již hotov, modemy nakoupeny a hledalo by se pro ně uplatnění. Stále by ale šlo o úzký pohled státu bez ohledu na výdaje ostatních aktérů: zdravotnických zařízení, lékáren a…a přeci pacientů.

Prosím tedy čtenáře, aby mi dali vědět, pokud je někde v této celé úvaze nějaká logická chyba. Předem děkuji.

MUDr. Zorjan Jojko, www.tribune.cz

autor je předseda Sdružení ambulantních specialistů

 

REAKCE ČTENÁŘŮ

MUDr. Zbyněk Grešák

zbynek.gresak@nemocniceodry.cz

Problém, zda generickou preskripci, či nikoliv nelze zjednodušit jen na úroveň ano, či ne. Jedna stránka je čistě odborná (tou se nemíním zde zabývat), na druhou stranu není špatné upozornit na stávající situaci. Je známo, že v mnoha nemocnicích jsou dlouho zavedeny pozitivní lékové listy, a vypisují se i tzv. výběrová řízení na samotné molekuly, či léky. Snaha ministerstva je (aspoň doufám) chvályhodná- snaží se ušetřit, tak aby lékař jako jednotlivec nepředepisoval dražší léky. Já se spíše ptám, nejde tato snaha ministerstva (a nové ministryně- která i přes můj obdiv, je zde spíše jen do počtu) opět na ruku velkým, monopolním subjektům ve zdravotnictví?


MUDr. František Hastík

Názor MUDr. Zorjana Jojka na úmysl vlády k prosazení psaní účinné látky na receptech prozrazuje, že byl napsán lékařem, který velmi objektivně z praktického hlediska dokáže posoudit dopad vládního rozhodnutí. Současně prozrazuje bezradnost a diletantství reformátorů a poradců na ministerstvu zdravotnictví. Poplatky ministra Julínka měly přinést do systému peníze z kapes pacientů. Připravily ho však o křeslo ministra, společností vládnou spory co s nimi dál a vláda nenašla odvahu k přiznání chyby a k jejich zrušení. Mají-li pacienti u lékaře platit, chtějí pro sebe vidět lepší péči. Současný úmysl nové ministryně ušetřit, aniž by to pacienti pocítili, přinese zase zmatek v systému. Výrazné úspory v něm by přineslo zrušení mnoha nemocnic a donutit občany aby žili zdravě a myslili na prevenci. Je to však vosí hnízdo, do kterého nikdo nemá odvahu šťouchat.

 

Zdroj: www.tribune.cz

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…