Má pacient plně platit léky do 60 korun?
Pro
Na vyřazení tzv. "levných" léků ze systému zdravotního pojištění, jak je navrhla ve svém programovém prohlášení vláda, je nutné se podívat z několika úhlů pohledu. Český zákon o léčivu, zcela v souladu s evropskou směrnicí 2001/83/EC, stanoví tři kategorie, chcete-li druhy léků. Kritériem je možnost výdeje či prodeje pacientům v lékárnách. První druh (kategorie) jsou tzv. volně prodejné léky, které si pacient může koupit v kterékoli lékárně. Léky druhého druhu jsou vydávány v lékárně pouze na základě předloženého receptu.
Konečně třetí druh (kategorii) léků smí vydat pouze lékárník. Druh "levný" lék tedy u nás vlastně neexistuje. O zařazení do této "nové" kategorie bude rozhodovat ministerstvo zdravotnictví na základě odborné a ekonomické analýzy. Umím si představit, že po zcela nezbytné odborné diskusi dojde k přesunům mezi jednotlivými druhy léků a že se pro naše pacienty zvýší dostupnost bezpečných, účinných a v klinické praxi již delší čas užívaných léčiv. Samozřejmě při zachování bezpečnosti a nezbytné a nutné ochrany před zneužíváním léků.
S tímto krokem bude zcela nepochybně souviset centralizace informací o vydaných léčivech. Je totiž v zájmu pacienta, aby informace o jím užívaných léčivech byla k dispozici jak předepisujícímu lékaři, tak vydávajícímu lékárníkovi. Zároveň lze považovat přesun části léků z kategorie vázané na předepsání receptu do kategorie volně prodejné v lékárnách či kategorie léků, jejichž výdej je vázán na odbornost lékárníka, za logický a v souladu s aktuálním trendem v Evropské unii.
Je možné stanovit např. velikosti balení, lékovou formu či diagnózu, kterou nebudou zdravotní pojišťovny platit, a pacient si je bude moci koupit v lékárně. Pokud by bylo souběžně provedeno připravované vyřazení tzv. "levných" léků ze systému veřejného zdravotního pojištění, pak by tento krok přivítali nejen samotní pacienti, ale také zdravotní pojišťovny. Ty by totiž ušetřily finanční prostředky zdravotního pojištění (dostupné statistické údaje hovoří o stamilionech Kč), které musí nyní zaplatit za tytéž léky ovšem vydané na recept v lékárně.
V případě, že by tzv. "levné" léky byly jen vyřazeny z pojištění a pacienti by museli pro každý lék navštěvovat lékaře a platit regulační poplatky, pak by se tento krok minul účinkem. Pacienti by si totiž zcela jistě nechávali předepisovat jen takové léky, které zaplatí zdravotní pojišťovna. I z tohoto důvodu je nutné velmi pečlivě vážit, které léky se budou přesunovat mezi jednotlivými kategoriemi, případně zařazovat na seznam tzv. "levných" léků.
Marek HAMPEL
Předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.
Proti
Návrh vyřazení léků do 60 Kč z hrazení je jeden z mnoha pokusů omezit solidaritu hrazení zdravotní péče, kterou zavedla Ústava ČR v čl. 31 LZPS ustanovením, že úplná zdravotní péče se musí poskytnout každému občanovi v okamžiku její potřeby a uhradí se nezávisle na tom ze společně naplňovaných fondů veřejného zdravotního pojištění. Ústava tak chrání ty, kteří ochranu potřebují, neboť jsou slabí.
A nemusí být slabí stále, v nouzi se může ocitnout každý. Každé vyřazení části úplné zdravotní péče z hrazení veřejnou zdravotní pojišťovnou je vážným porušením Ústavy ČR. Zatěžuje to pouze nemocné bez solidární pomoci a vymlouvat se na to, že většina pacientů se s tím vyrovná, to je opravdu hanebné. Není správné mluvit o laciných lécích, kdo má poslední dvacetikorunu, vnímá lék za šedesát korun jako drahý.
Podívejme se ještě jinak na návrh, aby léky do hodnoty 60 Kč nebyly hrazeny zdravotními pojišťovnami. Tím by se mnozí pacienti s chronickými nemocemi, invalidní občané, důchodci a rodiny s dětmi dostali do dalších problémů. Nově by se žádalo, aby platili za léky, které dosud měli hrazené ze zdravotního pojištění, neboť jim je lékař naordinoval.
Jenže tito pacienti by měli stejně právo na léky plně hrazené ze zdravotního pojištění a to v souladu s § 16 zákona č. 48/1997 Sb. - o veřejném zdravotním pojištění. Podle tohoto paragrafu, stanoví-li lékař léčbu např. pomocí Paralenu, musí být pacientovi vydán lék Paralen s úhradou zdravotní pojišťovny. Jinak by se úspěšně mohl domáhat proplacení soudní cestou.
I dnes naši právníci úspěšně vymáhají proplacení léků na zdravotních pojišťovnách, právě díky tomu, že je-li lékařem stanovená léčba, tedy léky, jako jediná možná, pak musí být plně hrazena pojišťovnou. Jiná cesta není, leda předepsat dražší lék, s ním ale musí pacient souhlasit a pak si rozdíl v ceně doplatí.
Každý jiný postup omezující zdravotní péči by měl skončit nezdarem pro zdravotní pojišťovny. Ty by měly maximálně bránit vyřazení jakéhokoliv léku z úhrady, protože prohrané soudní žaloby je vyjdou ještě dráž. A bude stačit jeden vyhraný soudní spor jako precedens a čím dál víc pacientů bude využívat svého ústavního práva na plně hrazenou péči, tedy i léky.
Proto americký model zdravotnictví "cash platby" je v naší zemi neaplikovatelný. Ani jsme se nezabývali otázkou, zda se ten návrh vůbec dá realizovat. Prozradíme navrhovatelům, že nedá. Sami by na to přišli, až by se pokoušeli stanovit rozumná pravidla, jak by to fungovalo. Výsledkem by bylo ostudné porušení Ústavy České republiky.
Luboš OLEJÁR
Prezident Svazu pacientů ČR.
Literární noviny
Zdroj: Literární noviny