Přeskočit na obsah

Můj milovaný stroji, pochopím tě

Koukolík František1.jpg
Foto: Jiří Koťátko

Sledujeme‑li činnost ramene průmyslového robotu, chová se observační síť docela stejně, jako když sledujeme paži a ruku lidskou. Observační síť je ještě čilejší, když se díváme na neobvyklé pohyby, bez ohledu na to, zda je dělá člověk, nebo robot.

Mozek tak odpovídá na situaci, které se říká omyl předpovědi. V chování sítě je totiž nevědomý program zabudovaný jak vrozeně, tak učením. Pohyby paže a prstů správně neboli statisticky nejpravděpodobněji vypadají tak a tak. Síť očekává, že budou vypadat stejně, a bác ho!, nevypadají. Její předpověď byla mylná.

Omyl předpovědi je obecný jev, zdaleka se netýká jen činnosti observační sítě. Jestliže se lidé dívají na různé pohyby člověka, androidu a mechanicky vypadajícího robotu, aktivuje se observační síť podle toho, na čí a jaké pohyby se dívají. Její činnost je uspořádána hierarchicky. Týlní a spánkové oblasti odpovídají na formy a integraci pohybů. Temenní oblasti odpovídají na význam, například na druh pozorované akce a na předpokládaný záměr.

I když lidé vědí, že sledují činnost stroje, jejich mozky na pohyby robotu odpovídají podobně, jako by šlo o pohyby živé bytosti. Neživým objektům přikládají emoce i záměry.

V roce 1944 to ukázal slavný pokus Fritze Heidera a Marianne Simmelové, v jehož průběhu se lidé dívali na pohyby jednoduchých geometrických obrázků, většího a menšího trojúhelníčku, kolečka a obdélníku. Téměř všichni pozorovatelé vykládali pohyby trojúhelníčků v lidských pojmech: „Velký pronásleduje malého, ten se brání a chrání kolečko.“

Takzvaná teorie mysli, také mentalizace, která za věcí stojí, byla objevena přibližně o šedesát let později. Mentalizace je projev činnosti neuronové sítě velkého rozsahu. Umožňuje pochopit, že druhý člověk má niterné stavy, záměry a emoce. Autisté naproti tomu popsali pohyby v pokusu Heidera a Simmelové věcně a přesně. Velký trojúhelník se pohybuje proti trojúhelníku malému… Žádná antropomorfizace. Autistům totiž mentalizace chybí nebo ji mají poškozenou.

21-21_C4

Nejde jen o druhé lidi, jde o cokoli, co vypadá, že mění své stavy na základě niterných proměn. Tomu se obecně říká agent. Pro malé dítě je agentem letící motýlek. Mentalizace se podílela na tvorbě duchů i pánůbohů, což trvá dodnes. Jestliže věřící v průběhu modlitby oslovují svého Boha, aktivuje se v jejich hlavě mentalizační síť docela stejně, jako kdyby oslovovali jiného člověka.

Jestliže lidé, kteří jsou nám blízcí, prožívají bolest, odpovědí příslušné sítě našeho mozku, jako bychom ji prožívali také.

V pokusu se lidé dívali na lidskou ruku s roztaženými prsty a stejně uspořádanou ruku robota. U obrázků byl nůž, jeho ostří směřovalo buď mimo prst, nebo směřovalo do prstu, jako když nešikovně krájíme. V případě, že se ostří zakrojilo do prstu, řekl mozek pozorovatelů „Au“, což se projevilo v elektrofyziologickém záznamu. Záznam pro „bolest“ způsobenou robotovi byl stejný jako pro bolest lidskou, jen byl o něco slabší.

Bolestně odpovídají lidé, zejména adolescenti, na sociální vyloučení.

Pokus zkoumající odpověď mozku na sociální vyloučení je uspořádán jako hra s přihrávkami. Z ničeho nic spoluhráči přihrávat přestanou a hrají jen sami. Podobně bolestně lidé odpovídají, když je ze hry bez varování vyloučí robot. Jestliže se maminka někam dívá, jedenáctiměsíční dítě se podívá stejným směrem. Odpoví mentalizační síť. Jestliže se někam dívá robot, mentalizační síť odpoví jen tehdy, když si lidé myslí, že je robot kontrolován jiným člověkem. Zajímavé je, že lidé berou roboty vážněji než lidi v průběhu motivačního pohovoru, který je má přimět, aby cvičili. Robot je chápán jako nezaujatý poradce.

Existují velmi vzácní pacienti s oboustranným poškozením amygdaly, aniž by bylo v mozku poškozeno něco dalšího. Tito lidé jsou zvýšeně důvěřiví. Na rozdíl od lidí zdravých nerozlišují tvář probouzející nedůvěru od tváře, která ji neprobouzí. Antropomorfizovaného robota odmítají daleko méně než lidé nepoškození.

Furhat je jeden z nejmodernějších výrobků sociální robotiky. Vypadá jako lidská hlava na podstavci. Usmívá se a mrká očima. Pohybuje šíjí podobně jako lidé, byť v omezenějším rozsahu. Lze mu proměňovat uspořádání tváře, gender i jazyk. Má širokoúhlou kameru sledující tvář, dokáže analyzovat tvářové výrazy. Prostorově slyší, dobře mluví. Váží 3,5 kg, spotřeba je blízká silnější žárovce, 90 W.

V pokusu lidé sledovali Furhat a živého člověka v průběhu stejných akcí. Neuronová odpověď byla při pozorování Furhatu slabší než při pozorování člověka. Existují tedy podobnosti a rozdíl stejně jako v pokusu cíleném na sledování směru pohledu.

Neuronová síť vnímání a poznávání osob, person perception network, PPN, odpovídá hlavně na tváře a těla druhých lidí. Její uzly jsou na spodině týlních a spánkových laloků. Práce věnované otázce lidského vnímání a interakce se sociálními roboty sledovaly činnost této a mentalizační sítě. V průběhu interakce s různými druhy sociálních robotů se aktivují i další části mozku, ty, které poznávají předměty.

Takže lidský mozek zpracovává sociální roboty nejen jako agenty, ale i jako předměty. Novější funkční zobrazovací metoda mozku, funkční spektroskopie v pásmu blízkém infračervenému záření, fNIRS, functional near‑infrared spectroscopy, využívá „průsvitnost“ biologických tkání pro tuto vlnovou délku elektromagnetického záření. Energie vyzářená laserovými diodami nebo LED projde lebkou a odrazí se zpět, zde ji zachytí detektory vzájemně vzdálené asi 3 cm. Záření proniká do povrchních vrstev mozkové kůry, prostorově rozlišuje 2–3 cm velké oblasti, v času až 10 Hz. Je levná, dá se přenášet, nezatěžuje, vyšetřují se s ní i malé děti a je poměrně odolná na falešné signály podmíněné pohybem hlavy. Podobně jako funkční magnetická rezonance rozlišuje nasycení krve kyslíkem, které se v průběhu činnosti mozkové kůry mění. Umožňuje souběžné vyšetřování mozku dvou osob, které jsou v interakci. Jenže čepičku, ve které jsou zdroje a detektory, lidé udrží na hlavě nanejvýš 45 minut, což je nevýhoda.

Metoda je podstatně levnější než funkční magnetická rezonance, přístroj je snadno přenosný, vyšetřování lze užít i u nejmenších dětí, takže má docela jistě velkou budoucnost.

A to nemluvím o reakci představitelky OSN, paní Aminy J. Mohammed, v průběhu rozmluvy s robotem Sophií (Hanson Robotics Limited) na společném zasedání 2. výboru OSN a Rady pro ekonomické a sociální otázky v r. 2017 ve chvíli, kdy k ní Sophia natáhla paži. Paní Amina J. Mohammed se prachobyčejně lekla a ucouvla. Což stojí za zhlédnutí.

Sdílejte článek

Doporučené