Přeskočit na obsah

Na českou onkogynekologii můžeme být pyšní

  • Jak je v současnosti organizována péče o české onkogynekologické pacientky?

Máme sedmnáct akreditovaných onkogynekologických center. Tato struktura je ukotvena věstníkem ministerstva zdravotnictví, kde jsou technické a především personální nároky na taková pracoviště. Jednou z podmínek jsou dva lékaři na celý úvazek s funkční specializací z onkogynekologie. Takových odborníků je nyní kolem padesátky a přibývají. Podstatné je, že všechna tato centra jsou navázána na komplexní onkologická centra (KOC). I to je mezi podmínkami danými věstníkem. Rozhodně taková organizace péče pacientky neodvádí mimo páteřní síť KOC, naopak. Díky dlouhodobé snaze onkogynekologů se velmi dobře daří naše pacientky centralizovat. Z dat ÚZIS víme, že více než 90 procent nemocných s karcinomem vulvy, ovaria a cervixu se léčí v onkogynekologických centrech, jinými slovy se léčí v KOC.

  • Jak vypadá spolupráce s klinickými onkology? Kdo je zodpovědný za podávání farmakoterapie?

Jsou zde dva modely. V některých centrech je farmakoterapie předepisována onkogynekology a jinde klinickými onkology. Je to určitá třecí plocha, což dokládá i nedávné stanovisko České onkologické společnosti. Oba modely se najdou i v zahraničí. Někde je tomu podobně jako u nás, příkladem je Itálie. V řadě zemí je farmakoterapie, včetně adjuvantní terapie karcinomu prsu, v rukou onkogynekologů. Patří sem i naši západní a jižní sousedé, Německo a Rakousko. Ve Francii nebo v Británii je pak farmakoterapie v gesci klinických onkologů. Naše centra, kde farmakoterapii řídí onkogynekolog, patří k těm větším, mají velmi dobrou reputaci v zahraničí a většina podává excelentní akademický výkon. Není jediná indicie, že bychom zrovna v péči o onkogynekologické nemocné v rámci vyspělé Evropy zaostávali, naopak. Udělal se tady obrovský kus práce v rámci centralizace, vzdělávání lékařů i akademických aktivit. Když se podíváte mezi autory evropských doporučených postupů v onkogynekologii, téměř u všech nádorů najdete zástupce České republiky a všechno jsou to onkogynekologové. Sám jsem měl možnost vést mezinárodní tým připravující doporučení pro cervikální karcinom. Myslím, že je to v české medicíně docela unikátní situace.

  • Jaké by tedy podle vás mělo být ideální uspořádání?

Vedoucím mezioborové komise, která rozhoduje o strategii léčby pacientek se zhoubnými gynekologickými nádory, by měl být vždy onkogynekolog. Farmakoterapii by pak měl podávat buď onkogynekolog s výjimečnou erudicí ve farmakoterapii, anebo klinický onkolog s výjimečnou erudicí v léčbě gynekologických nádorů.

  • Kdy se obracíte na klinické onkology?

Myslel jsem na to minulý týden na multidisciplinárním týmu, kde každý týden probíráme čtyřicet až padesát pacientek. Během jednoho setkání jsme zhruba u deseti potřebovali vyjádření klinického onkologa, protože onemocnění svým charakterem přesahovalo naši erudici, u zhruba dalších deseti jsme potřebovali radiačního onkologa, především kvůli adjuvantní radioterapii. Téměř u všech pacientek potřebujeme expertizu patologa a radiodiagnostika. Pořád ale většina pacientek dominantně vyžadovala erudici onkogynekologa, který může nabídnout fertilitu šetřící léčbu, umí ženu vyšetřit, udělá ultrazvuk, odebere biopsii, operuje ji a sleduje ji po léčbě. Velká výhoda onkogynekologie jako oboru je, že pacientka je léčena v rámci jednoho týmu bez narušení kontinuity, a to od okamžiku diagnózy, což i nemocné vnímají velmi pozitivně. Pokud bychom z onkogynekologie usekli na jedné straně operace prsu a na druhé straně farmakoterapii, tak ji můžeme jako obor zrušit, protože nebude mít opodstatnění a nebude atraktivní pro další generaci lékařů.

  • Jsou onkogynekologové dostatečně vzděláni, aby mohli onkologickou farmakologickou léčbu vést včetně zvládání toxicity léčby?

Neříkám že všichni. Neplatí, že jakýkoli onkogynekolog může podávat onkologickou farmakoterapii, pokud v tom nemá praxi. Stejně tak by ale nemělo platit, že jakýkoli klinický onkolog může farmakologicky léčit onkogynekologické nádory. Onkogynekologie vznikla právě proto, aby vychovávala odborníky maximálně erudované v komplexní léčbě gynekologických nádorů. V Evropě má velkou tradici a silné postavení Evropská onkogynekologická společnost (ESGO). Do našeho vzdělávacího systému jsme systém postgraduálního vzdělávání od ESGO přebrali, naše curriculum tak pokrývá jak chirurgii, tak farmakoterapii. ESGO nyní začala pořádat i mezinárodní zkoušku. Její velká část je věnována právě komplexní farmakoterapii. Pokud bychom se zaměřili pouze na postgraduální vzdělávání, onkogynekolog má nevýhodu v tom, že má zúžené pole farmakoterapie, se kterou se setkává, zároveň je jeho výhodou, že se celou dobu vzdělávání soustřeďuje na jednu skupinu nádorů. Co se zvládání toxicity léčby týče, je to jako s každou novou léčebnou modalitou. Jsme lékaři, musíme být schopni se učit nové věci. Nelze administrativně vymezit jednu skupinu léků pro jednu odbornost. Biologická léčba, včetně imunoterapie, se dnes využívá v mnoha jiných oborech, než je onkologie, a revmatologové či neurologové také neposílají své pacienty klinickým onkologům.

  • Sporným bodem je i to, kdo může vést klinické studie s léky, které do onkologie solidních nádorů vstupují…

To nelze oddělit od farmakologické léčby. Je třeba zdůraznit, že počet pacientek zařazených do klinických studií je už dlouho považován za jeden z významných indikátorů kvality onkologické péče. Od nás, tedy z českého centra ve VFN, vyšel impuls ke vzniku organizace pro spolupráci na klinických studiích v onkogynekologii, CEEGOG (Central and Eastern European Gynecologic Oncology Group). Prvotním záměrem bylo získat větší podíl na komerčních studiích probíhajících v Evropě, nyní je stejný objem spolupráce v oblasti studií akademických. CEEGOG se rychle rozrůstá, v současnosti je členem šedesát center ve třinácti zemích regionu střední a východní Evropy. CEEGOG je členem ENGOT – evropské kolaborativní skupiny pro studie v onkogynekologii. Díky tomuto členství se do našeho regionu dostávají klíčové studie fáze III. V současné době pod CEEGOG běží v ČR 11 akademických a 17 komerčních studií u gynekologických nádorů. Máme tak příležitost nové inovativní léky využívat mnoho let před jejich registrací a úhradou. Bez existence CEEGOG by si tyto studie rozebraly jiné kolaborativní skupiny z jiných evropských zemí. V konečném důsledku z toho profitují české pacientky.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Udělali jsme pro neočkované vše?

18. 1. 2022

V české společnosti je nezanedbatelné množství dobrých chytrých lidí, kterým záleží na jejich zdraví, ale přesto chybně vyhodnotí, že pro ně vakcína…

Nejsložitější ze složitého

31. 12. 2021

Vývoj mozku začíná šestnáctý den po oplodnění vajíčka. Mozek dvouletého dítěte dosahuje 80 procent hmotnosti mozku dospělého člověka. Je v něm 86…

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…