Nárok na vyšší mzdu při zvyšování kvalifikace
Pracuji jako ošetřovatel v nestátním zdravotnickém zařízení. V této souvislosti se jako každý zdravotník vzdělávám účastí na odborných kurzech - specificky zaměřených (např.o resuscitaci a pod.). Vzdělávám se za účelem zvyšování znalostí a dovedností. Rád bych se zeptal, zda-li je povinností zaměstnavatele umožnit mi účast na těchto programech (i když si je hradím sám), stejně tak zda-li mám nárok na zvýšení mzdy vzhledem k tomu, že si zvyšuji znalosti nutné k výkonu této práce.
Odpovídá JUDr. Lukáš Prudil
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) rozlišuje tzv. prohlubování kvalifikace a zvýšení kvalifikace. Je to řešeno v § 230 a násl. zákoníku práce.
Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce.
Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Zvláštní zákony mohu upravovat problematiku prohlubování kvalifikace odlišně a je proto nutno řešit každý případ ad hoc.
Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku:
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Zaměstnavatel sleduje průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit, jen jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
K druhé otázce je možno uvést, že případné zvýšení mzdy je závislé spíše na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a rovněž na tom, jaká práce je po zaměstnanci zaměstnavatelem požadována. Nelze tedy automaticky říci, že změna kvalifikace je zárukou zvýšení mzdy.
Zdroj: www.tribune.cz