Přeskočit na obsah

Nemocniční lékaři nemají představu, jaké jsou možnosti zdravotníků v domovech seniorů

Před soudem se řeší, jak zemřel diabetický pacient v Nymburské nemocnici. Nemám na to názor, nic bližšího o tom nevím. Jen doufám, že rozsudek bude spravedlivý.

Před tímto soudem se však objevil jeden problém, který se netýká jen Nymburka. Osobně se s ním setkávám při své práci a to opakovaně a ve všech sociálních zařízeních pobytové péče, kde jsem pracoval a pracuji.

Před soudem jedna ze sester na otázku, zda ji nenapadlo obrátit se na jiného lékaře a upozornit na špatný stav pacienta, odpověděla, že v Nymburské nemocnici je běžné, když jsou pacienti propouštěni v horším zdravotním stavu, než v jakém byli přijati. A to skutečně není problém jen Nymburské nemocnice.

Velmi často se stane, že se z domova seniorů odešle pacient bez proleženin a bez porušené kožní integrity. Vrátí se dehydratovaný, s proleženinami a obrovskými hematomy na končetinách. Nebo se stává, že těžce nemocný pacient z domova seniorů je sice přijat k hospitalizaci, ale vrátí se druhý den zpět, nedovyšetřený, nedoléčený.

Domovy seniorů jsou sociální zařízení určená k tomu, aby klientům poskytovaly lůžko, jídlo, a podobné služby hotelového typu. Není to zdravotnické zařízení, byť mezi personálem jsou i zdravotníci. Ale je jich tam málo a jejich možnosti jsou výrazně omezené. A lékaři jsou v domovech důchodců jen občas. Chvatně je proletí, podepíší recepty, poukazy, ORPéčka a letí dál.

Obdivuji personál domu s pečovatelskou službou, že měl tolik odvahy a poslal pacienta zpět do nemocnice. Spíše by se stalo, že by pacienta uložili a čekali až co doktor, až přijde. A doktor by přišel třeba až za tři dny a ono by mohlo být pozdě.

Lékaři v nemocnicích nemají vůbec žádnou představu, jaké jsou možnosti zdravotníků v domovech seniorů. Považují je spíše za LDNky. Jenže jimi nejsou. Paradoxní je, že někteří stejně nemocní leží v LDNkách, kde je stálá lékařská přítomnost a někteří stejně nemocní leží v Domovech seniorů, kde lékaře nevidí celý „Uherský rok“.

A situace se stává horší a horší. Protože se zatím vůbec nic nelepší, bojím se domyslet, do jakých konců se dostaneme.

Zdravotní pojišťovny tak dlouho naše zdravotnictví škrtily, až jej málem uškrtily. Uvidíme, jestli je ještě šance na resuscitaci.

Zdroj: www.tribune.cz

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…