Přeskočit na obsah

Nová nemocnice v Brně? Staleté domy mají své limity

  • V Brně jsou nyní dvě městské nemocnice. Jak si vedou a jak prožívaly pandemické období?

Období pandemie bylo pro obě nemocnice extrémně náročné. Ekonomicky si nemocnice nevedly ideálně, COVID-19 je výrazně zasáhl. Dvakrát jsme navyšovali platy zdravotníků a v obou zařízeních byla úplně zastavena standardní činnost. Prakticky výhradně jsme se zaměřovali jen na covidové pacienty. Takže nastaly ekonomické problémy, ale spoléháme na kompenzační úhradovou vyhlášku a případné finance z investičtího nástroje REACT EU. Tyto finance by nám výrazně pomohly.

  • Kdy jste opět odstartovali standardní režim?

Okamžitě, jak to bylo možné. Už pár týdnů se vykonávají odkládané výkony a operace, waiting list pacientů se za covidové měsíce výrazně rozrostl. Nyní operujeme více ve srovnání s předkoronavirovým obdobím, v úrazovce někdy až do pozdních večerních hodin.

  • Unikátní je umístění kanceláří vedení Nemocnice Milosrdných bratří se vstupem z pavlače. Ona to ale pavlačová idyla asi nebude. Co jednotlivým zařízením nejvíce chybí?

Městské nemocnice fungují nejlíp, jak to jen jde. Musíme si hlavně uvědomit, že sídlí ve starších budovách, u nichž má každá modernizace své limity. V 21. století už tyto stavby prostě nestačí. Nedávno jsem se zúčastnil otevření nového pavilonu v Masarykově onkologickém ústavu. Když pominu nové technologie a přístroje, musím zmínit, jak pozitivně zapůsobí na vnímání závažně nemocných pacientů. To je velmi důležité. V nemocnici samozřejmě nikdo nečeká příjemné zážitky. Přesto když se dozvíte, že máte závažnou chorobu, je taky důležité prostředí, ve kterém ta informace zazní. Jistě, primárně záleží na stabilitě jedince a na taktu těch, kteří nepříjemnou zprávu sdělují. Rozdíl ale je, jestli se to pacient dozví v nové místnosti s výhledem do zeleně, nebo v oprýskané staré budově. Je to psychologický efekt, nemocnice by i celkovým dojmem měla dávat naději, že vše dobře dopadne.

 

  • Vzhled a stáří budov ale není jedinou bolestí…

Je to hlavně roztříštěnost lékařské péče do dvou městských nemocnic. To si město s čtyřmi sty tisíci obyvateli nezasluhuje. V Úrazové nemocnici je péče více chirurgická, u Milosrdných je zase víc interní medicíny. Když někdo potřebuje operaci kyčelního kloubu v ÚN a je třeba i ECHO srdce kvůli přidruženým chorobám, musí se toto provést v jiném zdravotnickém zařízení, veze se jinam. Takových případů není málo a mají dopad jak na pacienty, tak na provoz obou nemocnic. Kdybych to shrnul, tak situace není havarijní, ale k ideálním podmínkám 21. století má daleko. Také proto vzešel nápad na jediné městské zdravotnické zařízení, které by sloučilo služby současných městských nemocnic. Uvedu nejprve výhodu, která asi napadne každého: Nic by v nové městské nemocnici nemuselo být dvakrát jako nyní, v nových budovách by se ale taky samozřejmě myslelo na to, že vývoj medicíny je velmi dynamický, což s sebou nese nároky na vše včetně požadavků prostorových a technických. Nemocnice by rozhodně nekonkurovala specializovaným pracovištím v Bohunicích, u svaté Anny, onkologickému ústavu nebo CKTCH. Ale i tato centra potřebují svoje medicínské zázemí, které by jim tato nová městská nemocnice velmi dobře poskytla.

 

  • Je nová nemocnice jediným řešením?

Přemýšleli jsme i o přesunu jedné nemocnice do druhé, ale prostě to není možné hlavně kvůli prostoru. Navíc ty stovky let staré domy mají své stavební limity, kam se aktuální technika, hardware nevejde. V dnešní době je už jinde téměř samozřejmostí, že vše probíhá bezkontaktně. Pacient se na internetu objedná a aplikace ho naviguje na potřebné úkony a nutná vyšetření, po nichž pak nastane kontakt s lékařem. To za současné situace v obou městských zařízeních technologicky nelze. Z těchto důvodů jsme začali pracovat na projektu Brno sobě – koncepce nové městské nemocnice.

 

  • Co v nové nemocnici pacient najde?

Lůžková oddělení chirurgického a interního charakteru včetně intenzivní péče, porodnici včetně novorozeneckého a neonatologického oddělení, infekční oddělení, rehabilitace, veškeré ambulantní provozy včetně endoskopického centra a funkční diagnostiky, emergency a centrální pohotovostní příjem včetně stacionáře, operační a zákrokové sály, ARO, centrální sterilizaci, vyšetřovací komplement, laboratoře, dialýzu, lékárnu a potřebné provozní, technické a personální zázemí. Jak jsem již poznamenal, v nemocnici nebudou specializované obory jako onkologie, kardiochirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, dětské oddělení a lůžka následné a dlouhodobé péče.

 

  • Uvažujete už o konkrétním pozemku pro nemocnici?

Konkrétní rozhodnutí ještě nepadlo, v současnosti je výběr lokality předmětem jednání a analýz.

 

  • Kolik bude mít nemocnice lůžek?

Zatím počítáme s 550 lůžky.

 

  • A asi to nejdůležitější, kolik to bude stát a kdy bude hotovo?

V současné době se cena nedá přesně určit, zatím není provedená architektonická studie, a navíc pohyb cen ve stavebnictví je extrémně dynamický a rozkolísaný. Jisté ovšem je, že to bude v řádu několika miliard korun. Čím dříve se začne stavět, tím levnější tento projekt bude. Odhadovaná doba realizace je šest až deset let.

 

  • Přemýšlel jste ještě o dalších výhodách pro město?

Myslím, že velmi důležitá je konkurenceschopnost metropole. Když do Brna bude chtít jít někdo studovat, bydlet, podnikat, bude jistě hezké, že je zde hodně různých příležitostí a institucí, ale velmi důležitá je hlavně dostupnost zdravotní péče. Moderní městská nemocnice k městu s nabídkou všech možných služeb nepochybně patří.

 

  • Jak na váš návrh zareagovali městští radní?

Zástupci města projekt přijali kladně. Jistě také proto, že nemocnice by měla být ekonomicky soběstačná. K projektu nemocnice se staví pozitivně také jedna z největších pojišťoven VZP.

 

  • Co se stane s budovami, kde jsou městská zařízení?

Možností je samozřejmě víc, ale jednou z variant je zřízení velké LDN v současné Nemocnici Milosrdných bratří a v prostorách Úrazové nemocnice může vyrůst solidní rehabilitační centrum, které městu v současné době chybí.

 

  • Vy ještě stále pracujete jako kardiochirurg v CKTCH.

Po mnohých desítkách let strávených jako chirurg hlavně na operačním sále si nedokážu představit, že bych to opustil. Je to asi už jakási závislost. Navíc nechci ztrácet s oborem odborný kontakt.

 

Předpokládané parametry návrhu nové městské nemocnice v Brně
Kapacita nemocnice 550 lůžek (z toho 65 intenzivní péče a 40 porodnice)
Předpokládaná podlažní plocha nemocnice 70 – 90 tisíc m2
Předpokládaný obestavěný prostor nemocnice 280 – 360 tisíc m3
Potřebná velikost pozemku 6 – 10 hektarů

 

 

 

MUDr. Pavel Piler
se narodil v Třebíči. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity obor Pediatrie. Začínal v nemocnici v Dačicích, potom 10 let působil jako dětský chirurg ve Fakultní nemocnici Brno - Dětské nemocnici. Poté pracoval v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie jako kardiochirurg a transplantační chirurg. Výrazným způsobem se podílel na vzniku ICRC, kde pracoval jako vedoucí týmu tkáňového inženýrství. Od 1. ledna 2020 je ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří a od 1. dubna 2020 rovněž ředitelem Úrazové nemocnice v Brně. Mezi jeho záliby patří myslivost a rocková hudba.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…