Nový kód pro distanční péči je přirozeným rozvojem medicíny
Praktičtí lékaři kód 01305 (kód pro distanční péči) určitě uvítají. Přeci jen mají již s touto formou péče za dobu epidemie zkušenosti a pokud se některé věci osvědčí, je škoda, kdyby v nich nebylo možné pokračovat. Doufejme, že se stabilizuje situace a nebudou se kódy distanční péče kontinuálně měnit.
Tento kód je určen pro pacienty, kteří jsou u svých praktických lékařů registrováni, lékaři znají jejich dlouhodobý zdravotní stav a pacienti mají za sebou preventivní prohlídky. Přijde mi to rozumné. Je to krok, jak poskytovat distanční péči kvalitně a zároveň neohrozit bezpečí pacienta. Z tohoto pohledu zdravotní pojišťovny chápu, proč zvolily zrovna tuto péči a tato kritéria. Přeci jen je distanční péče a telemedicína ožehavým tématem, na který se názory různí. Bezpečnost zdraví pacienta a kvalita zdravotní péče přitom musejí být na prvním místě.
Výkon 01305 se týká praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost. Tam, jak víme, se obor potýká s velkým množstvím pacientů připadajících na jednoho praktického lékaře a zároveň zde přibývá množství uprchlíků, kteří potřebují primární péči. Asi není pochyb o tom, že jakákoli pomoc je pro lékaře úlevou, aby nápor zvládli. V ostatních segmentech bude vznikat distanční péče nejspíš postupně.
Bez distančních konzultací s psychiatrem nebo psychologem
Domnívám se, že se začalo variantou, kde lze nejlépe kontrolovat, aby byla zajištěna kvalitní zdravotní péče, jak ukládají české zákony. Osobně si myslím, že další oblast, kde není dobře, že byly zrušeny distanční výkony, je oblast psychologie a psychiatrie. Doufám, že i zde budou ukončené výkony, např. 35831 – (VZP) Distanční konzultace zdravotního stavu psychiatrem nebo psychologem, nahrazeny za jasných podmínek jinými.
K výkonu 01305 se kromě VZP ČR přiklonila i pojišťovna ČPZP, a již jsme zaznamenali, že pojišťovna ZPŠ bude tento výkon uznávat také. Nemyslím si, že by další pojišťovny distanční péči nepřijaly také, jen se obávám, aby ji neuznávaly pod jinými kódy.
Výkon bývá uváděn jako první vlaštovka pro rozvoj telemedicíny. Myslím, že tato vlaštovka není překvapením, spíše je očekávanou záležitostí, přirozeným rozvojem medicíny, který urychlila zkušenost.
Dostatek času pro definici telemedicíny
Rozvoj telemedicíny tím rozhodně nekončí. Pokud má být definice telemedicíny zákonně schválena až počátkem roku 2024, je zde dostatek času na kvalitní přípravu. Ta by měla probíhat nejen ze strany ocenění výkonů zdravotními pojišťovnami a jejich definice, ale také z hlediska edukace lékařů. Jedná se o jinou formu komunikace, kdy nemusíte pacienta vnímat všemi dostupnými smysly, jako když přijde do ordinace. Pokud nepovedete například videohovor, nebudete vidět, jak pacient vypadá, jak neverbálně reaguje na otázky svého lékaře. Je snadnější ze strany pacienta lékaře ošálit, říci jen to, co si pacient myslí, že by pro něj bylo nejlepší. Cílem edukace by mohla být právě příprava lékařů na tyto situace, kdy lze cílenými otázkami odhalit, co se snaží pacient zatajit, a poskytnout tak svým pacientům mnohem lepší péči.
Zároveň zde vidím velký prostor v edukaci na základě kazuistik dle zkušeností z praxe, které by zejména v počáteční fázi rozvoje distanční péče a telemedicíny bylo dobré cíleně vyhodnocovat. Přínosné zde budou jak negativní, tak i pozitivní zkušenosti. Na základě toho lze dále tento druh péče zkvalitňovat a dobře vyhodnotit její skutečné možnosti i limity. Některé věci lze předem očekávat, ale to nejdůležitější zpravidla od stolu nevyřešíte.
Poskytovatele zdravotní péče bude samozřejmě zajímat, jak bude probíhat úhrada distanční medicíny a telemedicíny nadále. Ideální by pro ně bylo, aby úhrada za výkony distanční medicíny byla u praktických lékařů hrazena zvlášť mimo kapitační platbu nebo se kapitační platba úměrně navýšila. U dalších segmentů by bylo důležité, aby úhrada nebyla nijak krácena vzorcem výpočtu celkové výše úhrady, jak se tomu dělo nyní dle Organizačního opatření VZP ČR č. 42/2020: „Všechny výkony jsou zavedeny na přechodnou dobu po dobu platnosti mimořádných opatření, jsou hrazeny dle standardních úhradových mechanismů a nejsou považovány za nově nasmlouvané výkony.“ Bude tedy záležet na výsledcích dohodovacího řízení mezi zástupci pojišťoven a poskytovatelů, jak budou vypadat platby v nových úhradových vyhláškách.
Včasné a kompletní informace ze stran pojišťoven
Poskytovatelé zdravotních služeb by rádi měli více informací ohledně nového výkonu. To je asi svízel, která nás trápí u všech nových výkonů. Zejména u interních výkonů VZP ČR, které nejsou součástí seznamu výkonů dle vyhlášky č. 134/1998 Sb. Zpravidla se o jejich zavedení dozvídáme z médií, což pro nás a naše klienty není určující. Potřebujeme samozřejmě vědět oficiální informace ze strany zdravotních pojišťoven. V době vydání platnosti výkonů ovšem tyto informace nejsou dostupné v aktualitách pojišťoven pro poskytovatele a obvykle o nich nevědí ani referentky.
Pokud například VZP ČR uvede, že v číselníku zdravotních výkonů platném od 1. 4. 2022 bude nový výkon 01305, určitě by pomohlo, aby tato zpráva obsahovala i základní informace: název výkonu, bodové ohodnocení, omezení frekvence, časový rámec výkonu, mechanismus úhrady, platnost výkonu aj. Dohledávání všech těchto informací nějakou dobu trvá a následně přichází zjišťování, které pojišťovny budou tento výkon akceptovat, které nikoli a které třeba vytvoří výkon svůj, s jinými pravidly.
Mgr. Radka Bauerová, MBA
Autorka pracuje ve společnosti STROFIOS, a. s.