O prachy tu nejde. Noví praktici na periferii potřebují jinou podporu
Podaří se udržet dostupnost primární péče v celé republice? Nevím. S hašením tohoto požáru jsme začali příliš pozdě. Otevřít si praxi praktického lékaře na venkově není jen tak a dotace na to nestačí.
Před nedávnem prošla médii zpráva o tom, že v určitých regionech Česka je nedostatek lékařů primární péče. Největší tuzemská zdravotní pojišťovna tento fakt (už teda několik let) registruje, nyní se ale rozhodla do toho šlápnout a rozhodla se odměnit lékaře, kteří vyrazí dělat obvoďáky do Mordoru a jiných podobných končin. Až milion korun můžete dostat, pokud se vydáte na Vysočinu dělat obvoďáka!
A teď, proč to nebude fungovat: Protože o prachy nejde.
Vychovat praktického lékaře není jen tak. Za prvé to nějakou dobu trvá. Za druhé ne každý praktického lékaře dělat chce nebo na to má předpoklady. Je to obor, ve kterém lékař musí mít široké znalosti z mnoha jiných oborů. Pracuje samostatně (na rozdíl od lékařů v nemocnici, ať už na lůžkových odděleních, či specializovaných ambulancích, kde vždy máte možnost se obrátit na kolegu kamaráda nebo na primáře), což znamená, že musí být schopen se umět samostatně rozhodnout, často velice rychle.
Je třeba si uvědomit, že praktický lékař je drobný živnostník, podnikatel. Založení zdravotnického zařízení není jen tak. Ordinace musí splňovat mnoho podmínek, ať už se jedná o hygienické standardy, vybavení, pojištění… Dá to poměrně hodně práce i s úlevou například v tom, že lékař nemusí projít výběrovým řízením (tak, jak to slibují pojišťovny při náboru do odlehlých končin). Starost o administrativu tím samozřejmě nekončí. Nedílnou součástí práce praktického lékaře je mít všechny náležitosti provozu v pořádku. Ve srovnání s prací v nemocnici, kdy lékař jako zaměstnanec tohle řešit nemusí.
Praktický lékař je solitér, který je v každém okamžiku zodpovědný za své pacienty. Často ordinuje po e‑mailu večer i přes víkend. Pokud chce na dovolenou či onemocní, je ze zákona povinen zajistit za sebe zástup. Což není často úplně jednoduché, ať už prakticky, či z morálního hlediska, neboť kolegové ve spádu mají své práce také nad hlavu a výpadek jednoho výrazně zatíží někoho jiného.
Praktický lékař nepracuje ve vzduchoprázdnu. K péči o pacienty potřebuje zázemí komplementu. Jsou dozajista takoví borci, kteří vlastní diagnostický ultrazvuk a jsou schopni si pacienta v základu vyšetřit. Ne všichni to ale tak mají. Proto praktický lékař potřebuje mít krytá záda fungující nemocnicí. A to nejen stran zobrazovacích metod a laboratorních vyšetření, ale i lůžkové péče. A to je v dnešní době, kdy jsou nemocnice na periferiích personálně zdevastovány, často problém.
Kdo vlastně bude praktického lékaře dělat? Podívejme se na to racionálně: bude to žena. S velkou pravděpodobností mladá žena, lékařka pár let po škole. Proč žena? Absolventů mužů lékařů je málo a obvykle se o ně poperou prestižnější pracoviště. Lékař s atestací v jiném oboru praktického lékaře velmi pravděpodobně dělat nebude. Za prvé přechod do předatestační přípravy oboru všeobecné praktické lékařství ho výrazně hodí zpět stran finančního příjmu, za druhé málokdo bude chtít odejít z místa, kde má práci jeho partner či partnerka a kam jeho děti chodí do školy. Ženy, které se vydají na dráhu praktického lékaře hned po škole, čeká ještě jedna překážka, založení rodiny. Mám kamarádku, která se po promoci rozhodla stát praktickou lékařkou. Absolvovala povinné stáže, dohodla se na odkupu soukromé praxe od lékařky v důchodovém věku a začala pracovat ve své soukromé ordinaci. A pořídila si dítě. Její těhotenství bylo bezproblémové, takže mohla do nástupu na mateřskou pracovat, nedokážu si ale představit, co by se dělo, kdyby měla rizikové těhotenství. Po porodu se velmi rychle vrátila alespoň na částečný úvazek do práce (nezapomeňte, jednalo se o její byznys). Naštěstí se jí podařilo sehnat za sebe zástup a pomoc, což ale také není pravidlem a samozřejmostí.
Jak z toho tedy ven? Zjednodušit přechod lékařů, kteří již mají atestaci z jiného oboru, na obor všeobecný praktický lékař.
Pro tyto lékaře přesunout maximum požadovaného vzdělání v oboru VPL do online formy. Možnost praktikovat jejich původní obor společně s oborem VPL. Ať může chirurg ve své ambulanci praktického lékaře provozovat i chirurgickou praxi.
Pomohla by větší spolupráce s interními a pediatrickými odděleními spádových nemocnic, tedy možnost zřízení ordinací praktických lékařů v rámci ambulancí interních oborů v nemocnicích. A také podpora spolupráce a zintenzivnění profesní provázanosti praktických lékařů se spádovou nemocnicí.
Po pravdě nevím, jestli se podaří udržet dostupnost a kvalitu primární péče v rámci celé republiky. Bohužel jsme začali pozdě. Teď už ani nehasíme požár, teď už jen zachraňujeme ohořelé trosky. Změna celého konceptu je zásadní a vůbec nezávidím ministrovi, který se do toho bude muset pustit.
Autorka je rehabilitační lékařka