O ženách a mužích
Sumeřané, jedna z nejstarších civilizací na světě, měli ráj, který se jmenoval Dimun. Sídlila tam božstva, některá z nich byla božstvy dbajícími o zdraví orgánů. Jedno z božstev se jmenovalo Nin‑ti, což doslovně znamená paní žebra, paní, která dává žít. Dějiny se převalily a v oblasti se objevila babylonská říše, jejíž jazyk měl v čase k sumerštině asi tak daleko, jako máme my k latině. Do babylonského zajetí se na čas dostali Židé. A tak si zřejmě sumerskou bohyni vtělili do Starého zákona pod jménem Eva – ta, která dává žít.
Což nevysvětluje, proč jsou na světě dvě pohlaví.
Vývojově nejstarší podoby života se množily jednoduše. Pohlavní rozmnožování je naproti tomu podstatně složitější, a tedy riskantnější. Otázka je, proč vzniklo a udrželo se. Odpověď říká, že to muselo být pro další generace výhodnější. Promíchané geny v potomcích vzniklých pohlavním rozmnožováním zajišťují buď větší odolnost proti parazitům všeho druhu, nebo se tímto způsobem snadněji vyřazují poškozující geny.
Skutečností je, že pohlavní chromozomy žen jsou dva velikánské chromozomy X, na každém je necelá tisícovka genů. Muži mají jeden chromozom X a jeden chromozom Y, ten je malinkatý a nese necelou stovku genů. Chromozom Y odlišující mužské pohlaví se z chromozomu X vyvíjel dlouho, a to v průběhu čtyř událostí, které nastaly přibližně před 320–240, 170–130, 130–80 a 50–30 miliony let. Takže vznik pohlaví mužského byl dlouhý a nic jednoduchého.
Praotec všech dnešních mužů byl dosti zavalitý, asi dvoumetrový ještěr jménem Parotosuchus, žil v raných druhohorách, asi 237 milionů let před současností.
Mezi ženami a muži existují sexuální rozdíly, to jsou rozdíly (neuro)biologické, a rozdíly genderové, to jsou rozdíly kulturní.
Neurobiologické a genderové rozdíly mezi ženami a muži se projevují ve strukturální a funkční konektivitě mozku, v průběhu životních fází od dětství do stárnutí, v paměti, jazyce, emotivitě, sexuálním chování, zpracovávání prostoru, v empatii i sociálním chování. Přitom je nutné mít na mysli, že jde o kontinua.
Několik příkladů:
Modulus je pojem pro část neuronové sítě. Intermodulární konektivita je vyšší v ženském mozku, patrně jde o jeden z podkladů rozdílů sociální motivace, pozornosti a paměti. Intramodulární konektivita je naproti tomu vyšší u mužů než u žen, patrně je podkladem rozdílů v motorice, senzorických a řídicích funkcích.
Mozky mladých žen a mužů se odlišují co do asymetrie hemisfér. Čím jsou ženy a muži starší, tím víc se asymetrie ztrácí. Dobrá zpráva pro ženy: měření látkové výměny v mozku prokazuje, že ženský mozek je v dospělosti a ve stáří metabolicky mladší skoro o čtyři roky než mozek mužský.
Mezi základní emoce se počítají například hněv, strach, štěstí a smutek. Mozky obou pohlaví je zpracovávají jednak společnými, jednak odlišnými sítěmi.
Mentální rotace se testuje obrázky, na kterých je vidět tvar podobný složenině lega. Experimentátor obrázkem pootočí a na vás je rozhodnutí, zda je tvar totožný, nebo není. Výkon žen v testech mentální rotace je horší než mužů. Lepší výkon mužů byl doložen transkulturálně, takže patrně nejde o vliv sociálního prostředí. Zátěž prostorovou rotací u mužů mohutně aktivuje temenní kůru, u žen pravostranný dolní čelní závit, to se u mužů neobjevuje.
Jazyková reprezentace je u žen lepší než u mužů a je oboustrannější. Rovněž slovní paměť mají ženy lepší, záleží však na druhu užitého testu.
Empatie je schopnost vcítit se do niterného stavu druhého člověka a případně ho prožít. Má poznávací a afektivní složku. Skóre empatie žen je vyšší než u mužů a odpovídá tomu stavba dolní části temenního laloku a části dolního čelního laloku. To jsou oblasti, kde je vysoká koncentrace zrcadlových neuronů, jejich aktivita „zrcadlí“ aktivitu pozorovaného jedince.
Na sociální ocenění jsou muži vnímavější než ženy: rozzáří jim mozkovou kůru na hranicích spánkových a temenních laloků včetně jedné jejich vnitřní části víc než u žen. Proto dámy, které chcete získat pána: lichotit, lichotit, lichotit, projevovat zájem o jeho práci, byť o ní nemáte potuchy.
A sexuální chování?
Donedávna byly uváděny dva základní důvody, a to úleva sexuální tenze a potřeba prožít slast. Nyní jich vědci našli 237.
Pořadí nejčastějších důvodů sexuální interakce mezi ženami a muži se liší jen málo: vzájemná přitažlivost, vyjádření citu a lásky, sexuální vzrušení. Často a zřejmě poctivě je uváděn důvod „byl/a jsem nalitej/á“.
Zapomíná se na černou stránku sexuální interakce: vědomá potřeba pomsty, vědomé předání HIV, potřeba získat peníze, drogy nebo třeba vyšší místo na společenském žebříčku. Jestliže je důvodem sexu láska, oddanost a cit, pak mezi ženami a muži není rozdíl.
Neuronová odpověď mozku na sexuální stimulace se podobá odpovědi na základní emoce: má společné a rozdílné oblasti.
Sexuální pytlačení je zřejmě stejně staré jako dějiny, protože ve starém egyptském textu stojí:
„Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí. Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním. Muž není doma, odešel na dalekou cestu…“
Důvodem pytlačení je získávání zdrojů, genů, změna partnera, trénink dovedností a manipulace vlastním partnerem.
V současném vzorku populace USA staré 30–65 let se o pytlačení, jehož cílem mělo být získání dlouhodobého partnera, aspoň jednou v životě pokusilo 60 procent mužů a 53 procent žen. Krátkodobý sexuální vztah byl cílem pytlačení pro 60 procent mužů a 38 procent žen. Úspěšně odloveno bylo z již existujícího dlouhodobého vztahu do jiného dlouhodobého vztahu 67 procent mužů a 41 procent žen. Odlov ke krátkodobému sexuálnímu vztahu se podařil u 40 procent mužů a 41 procent žen.
Podobně to vypadá v Číně, na Tchaj‑wanu, v Izraeli, Turecku, Řecku, Chorvatsku, Slovinsku, Polsku, Portugalsku, Německu, Francii, Anglii i Kanadě. Tolik tedy o té chásce lidské.
Zdroj: MT