OECD: O kvalitě zdravotní péče rozhodnou pacienti

Mezinárodní zdravotnické autority jako WHO, Zdravotnický výbor OECD, International Society for Quality  in Health Care nebo Institute of Medicine (součást americké Národní akademie věd) se stále častěji shodují v tom, co by mělo být hlavním směrem v rozvoji zdravotních systémů. Proto nepřekvapuje, že průsečíkem různých názorů je kvalita zdravotní péče. Pro nezasvěcené však může být překvapením, jaké způsoby ke zvyšování kvality shledávají tyto autority jako nejúčinnější a s jakou samozřejmostí je prosazují.

NA TAHU JSOU PACIENTI

V návrhu ministerského komuniké, které letos 21. a 22. června projednalo rozšířené byro Zdravotnického výboru OECD se uvádí, že „jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterým jako správci zdravotních systémů stojíme, je zajistit, aby naši občané dostali skutečnou hodnotu za obrovské finanční prostředky, které jsou na zdravotnictví vynakládány…K tomu potřebujeme kvalitní a dobře srovnatelné informace o výkonnosti našich národních zdravotních systémů v jednotlivých zemích.“  

V komuniké se s odkazem na předchozí jednání Fóra pro kvalitu také navrhuje posun v oblasti kvality zdravotní péče. Je jím benchmarking zdravotnických zařízení  nejen v rámci jednotlivých zemí, ale i v mezinárodním měřítku. 

Úkolem je najít rovnováhu mezi ochranou soukromí pacientů a monitorováním toho, co se s nimi ve zdravotnictví děje. Nové modely koordinace a organizace péče musí poskytovat lepší, na pacienta zaměřené (patient-centred) služby.

V dalším dokumentu rozšířeného byra ZV OECD se  rozvíjí podpora měření kvality zdravotní péče pomocí mezinárodně srovnatelných postupů při statisticky prokazatelných zkušeností pacientů. V Česku tomu odpovídá projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ.  V dokumentu se doslova říká: „Má-li na pacienta orientovaná péče hrát tak důležitou roli v řízení zdravotních systémů a má-li být kladen takový důraz na posilování postavení a odpovědnosti pacienta, potom se musí stát měření zkušenosti/spokojenosti pacientů základní, nepostradatelnou složkou hodnocení zdravotních služeb.“  

CO NA TO POLITICI?

Politici a tvůrci zdravotního systému potřebují měřit, hodnotit a srovnávat kvalitu zdravotních služeb ze tří základních důvodů: 1/ jako podporu odpovědnosti poskytovatelů péče (kdo je měřen, hodnocen a srovnáván, je motivován k odpovědnosti za výsledky),  2/ k rozvoji efektivní informační politiky vůči uživatelům zdravotní péče (má-li mít pacient právo na svobodnou volbu zdravotnického zařízení, musí mít i informační oporu pro jeho uplatnění – spolehlivé, srozumitelné a veřejně dostupné informace o kvalitě zdravotnických subjektů, na jejichž základě může volbu uskutečnit) a 3/ kvůli způsobu, jak zajistit poskytovatelům zdravotní péče  zpětnou vazbu od uživatelů a umožnit jim učit se jeden od druhého. K tomu je potřeba nastavit právní rámec a správnou motivaci pro užitečnou soutěž zdravotnických subjektů. V dokumentu se dále uvádí: „Pokud poskytovatelé zdravotní péče s horší výkonností budou dohánět ty s lepší výkonností, získají tím prospěch všichni uživatelé a plátci zdravotního systému.“ Takový je efekt benchmarkingu.  

NEZŮSTÁVÁME POZADU

To je dobrá zpráva ty, kdo investovali do kvalitního a poctivého měření spokojenosti pacientů. Nebyly to marně vynaložené prostředky. Stejným směrem se vydalo i Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ).  Před několika lety ve spolupráci se  Sdružením fakultních nemocnic podpořilo projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ (viz www.hodnoceni-nemocnic.cz). MZ, zřejmě v předtuše, uveřejnilo standardizovanou metodiku distribuce a sběru dotazníků pro měření kvality zdravotní péče prostřednictvím zkušenosti pacientů uveřejnilo ve svém Věstníku již v roce 2008. Jedním ze čtyř závěrečných doporučení OECD v oblasti kvality z letošního roku je totiž „nastavení jednotného národního systému pro měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů“. Fórum pro kvalitu OECD zmiňuje český projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ jako jeden z příkladů dobré praxe. Je příjemné zjistit, že v něčem také jednou máme náskok. MZ jednotnou metodiku nařídilo svým přímo řízeným organizacím a hned od počátku ji nabídlo a doporučilo i ostatním zřizovatelům zdravotnických zařízení a poskytovatelům zdravotní péče. Pokud některý poskytovatel péče nabídky nevyužil a nevyzkoušel si v lokálním prostředí, co ho čeká,  bude se možná muset vyrovnat s benchmarkingem nejen českých, ale i zahraničních subjektů. Rychlost, s níž mezinárodní instituce připravují společná opatření je totiž vyšší, než by se od nich dalo čekat. První pilotní projekt pro srovnávání kvality v oblasti ambulantní péče probíhá v některých zemích OECD již letos a Česká republika patří k aktivním členům, které se jej účastní.

„PAY FOR PERFORMANCE“ - RUKAVICE HOZENÁ ZDRAVOTNÍM POJIŠŤOVNÁM

Na záměru Zdravotnického výboru OECD  je třeba ocenit jeho důslednou přípravu. Byl by totiž poměrně bezzubý, pokud by jeho součástí nebyla i přiměřená motivace.  Měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů bude mít nějaký smysl jen tehdy, když bude probíhat podle spolehlivé a průkazné metodiky a zapojí se do něj co nejvíce subjektů. Ve vyspělých systémech by zdravotnické zařízení, které by se neobjevilo na výsledkové listině benchmarkingu a neposkytovalo o sobě spolehlivé a s ostatními srovnatelné informace, bylo natolik podezřelé, že by se mu pravděpodobně dříve či později pacienti vyhnuli. Dospět do takové fáze uvědomění jak poskytovatelů tak i pacientů ale samozřejmě nelze okamžitě.

O výrazné urychlení tohoto procesu se mohou zasadit zejména zdravotní pojišťovny. OECD podporuje princip „Pay for Performance“,  čímž se v tomto případě myslí platba za prokazatelné  zlepšení  kvality. V praxi to znamená disponovat systémem dobrých a snadno porovnatelných indikátorů kvality a odměňovat poskytovatele zdravotní péče, kteří překonají předem nastavený standard.  Ani v tomto nezaostáváme. Ministerstvo zdravotnictví začalo letos udělovat certifikát SPOKOJENÝ PACIENT zdravotnickým zařízením, která se do projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ zapojí a vykážou nadstandardní výsledky. Certifikát sice nepřináší peníze, ale protože od loňského roku je partnerem projektu i Všeobecná zdravotní pojišťovna, lze očekávat „lákavější“ motivaci odpovídající zahraničním zkušenostem.  

Tomáš Raiter

www.hodnoceni-nemocnic.cz

Autor je zástupce Ministerstva zdravotnictví  v pracovní skupině OECD „Indikátory kvality“  zaměřené na měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů a je řešitelem projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ.

Tabulka zdravotnických zařízení podle ratingu dosaženého v projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ (podrobnější informace naleznete na stránkách projektu: www.hodnoceni-nemocnic.cz)          

Zdroj: www.tribune.cz