Pár slov ke krizi finančních trhů

Už několik týdnů plní titulní stránky našich i zahraničních časopisů články o krizi finančních trhů. Mění se autoři, mění se výrazové prostředky, mění se úhel pohledu,ale scénář zůstává vždy stejný: enormní zájem klientů s nízkými příjmy o hypotéční úvěry a neodpovědná snaha vlády pokaždé jim vyhovět.

Člověk nemusí být právě profesionální ekonom aby věděl, že garance (hypotéčních) úvěrů nebonitních klientů ze strany státu a následná motivace bank využít této garance k poskytování dalších úvěrů komukoliv, musí dřív či později vést k dramatickému zúžení uvěrového portfolia a sekundárně pak ke zpomalení ekonomického růstu.

Rovněž mu velmi rychle dojde, že zpomalení ekonomického růstu přináší s sebou množství negativních dopadů na všechny oblasti národního hospodářství, systém zdravotní péče nevyjímajíce.

Jaké budou tyto dopady, kde se projeví, a koho nejvíce postihnou jsou otázky, na které přinese odpověď nejbližší budoucnost. Nicméně, jisté předpovědi je možné učinit již nyní.

Tak například zdravotní pojišťovny. Příjmy zdravotních pojišťoven jsou, jak víme, závislé na výšce pojistné platby. Protože jde a o jakýsi druh „zdravotní daně“, která je proporcionálně vázaná ke mzdě, zpomalení ekonomického růstu může přinést zpomalení růstu mezd a spolu s růstem nezaměstnanosti způsobit následné zpomalení příjmů zdravotních pojišťoven. I když k absolutnímu poklesu dojít nemusí, velmi pravděpodobně se tempo tohoto růstu zpomalí.

Pokud jde o otázku poptávky po zdravotní péči, ta by si měla ponechat (při nezměněném stavu financování) i nadále rostoucí trend. Lidé jí totiž neplatí přímo, ale prostřednictvím anonymního zdravotního pojištění, a proto je na ekonomické recesi více-méně nezávislá.

Zajímavá situace může nastat pro poskytovatele, a to zejména těch větších, jako jsou fakultní nemocnice a specializované ústavy. Jednou z největších nákladových položek těchto zařízení jsou totiž mzdy (a odvody) jejich zaměstnanců.

Aby dostali svoje rozpočty do rovnováhy, budou muset nižší platby zdravotních pojišťoven přenést do nižšího tempa růstu mezd. Velkorysý projekt pravidelné valorizace mezd zaměstnanců ve zdravotnictví, se tak zřejmě zpomalí, což může vést k nové nespokojenosti lékařů a zaměstnanců ve zdravotnictví s úrovní svého odměňování.

Spočteno a podtrhnuto, zdravotnictví čekají nejspíše složité časy. Očekávané zpomalení ekonomického růstu země, citelně sníží objem disponibilních zdrojů v systému, a ještě více rozšíří propast mezi množstvím peněz, přicházejících do zdravotnictví (především ze zdravotního pojištění) a objemem poskytované zdravotní péče. Rovnováha se ještě více vychýlí ve prospěch pravé strany rovnice, což nepochybně vyvolá zvýšený tlak na racionální uplatnění zdrojů v systému samotném.

A právě to by mohl být pozitivní důsledek finanční krize. Zájmy mohou mít lékaři a pacienti, pojišťovny a vláda odlišné. Rovnici, kterou řeší, je však stejná.

MUDr. Ján Popovič, www.tribune.cz

autor je lektorem Slovenské zdravotnické univerzity, v minulosti ředitelem několika slovenských nemocnic

Zdroj: www.tribune.cz