Přeskočit na obsah

Polemika: Proč nemáme mediky z některých regionů?

Polemika

Pan profesor, nyní náměstek MZ, mluví o tom, že z některých krajů nepřicházejí na lékařskou fakultu studenti. Vyvozuje z toho, že „místní politici by se měli zamyslet, zda mají dobrá gymnázia“.

Myslím, že tato „rada z Prahy“ místní hodně zabolí. Často těžce zápasí o svůj region na všech frontách proti státu, který geografickou odloučenost neuznává – a přeshraniční mikroregiony většinou nefungují. Dodávat, že „je málo pravděpodobné, že by absolventi z Prahy šli ordinovat třeba do Mladé Vožice“, snad ani nebylo nutné.

Na rozdíl od pana profesora se domnívám, že toto není výzva pro místní, ale právě pro lékařské fakulty (a celkově samozřejmě pro stát).

Ve stávajícím systému, jste‑li zájemcem o studium lékařské fakulty, je třeba zaprvé podat si přihlášku. Pravděpodobnost přijetí absolventa z Mladé Vožice velmi snižuje jednak konkurence od malička ve všech vědách a společenských sportech „honěných“ dětí vysokoškoláků z velkých měst, ale také vysoká poptávka studentů ze Slovenska – plus ovšem už i z dalších, nemalých východních slovanských zemí. Každý vážný zájemce si podává přihlášek více, aby to „aspoň někde vyšlo…“.

Dále je třeba sehnat si materiály. Požadované znalosti, na kterých se u vstupních testů „bazíruje“, se liší fakulta od fakulty. Někde chtějí to, jinde zase tohle a jinou formou. Takže studenti se připravují „na Brno“ či „na Hradec Králové“ – potvrdili mi, že „na všechny se prostě naučit nejde“. Proč, když medicína na faktech založená je jen jedna? Jednotné testy podobné testům CERMAT neexistují – proč? Proč je každá fakulta království samo o sobě, stejně tak i u atestačního vzdělávání – když je medicína založená na důkazech jen jedna? Proč nelze udělat jednotné zkoušky v krajských městech, jak je tomu u CERMAT, i opakovaně (aby se vyloučil vliv indispozice) – a pak by si studenti vybrali podle toho, která fakulta je podle žebříčku úspěšnosti přijala?

Pokud jako zájemce o lékařskou fakultu nechcete nic podcenit, je ještě vhodné účastnit se prezenčně „regionálně fakultně“ přípravných kursů. Pro absolventa z příhraničí je to však logistický oříšek. Z pohraničního města, kam jezdím sloužit, je nutné vyrazit den předem a sehnat si ubytování. Vše v době přípravy k maturitě. A poté, během přijímaček, podobným způsobem komplikovaně objíždět sídelní města fakult…

Vše dohromady je nemalá investice (přihlášky, materiály, kursy, doprava…), vztaženo na výdělky v pohraničí – s nejistým výsledkem. Nehledě na to, že je třeba získat poměrně velký přehled po problematice (nikoli přírodních věd, ale přijímačkového sportu), takže vzdělané rodinné zázemí a nějaké ty konexe, které poradí a povzbudí, jsou velkou konkurenční výhodou, v pohraničí ne samozřejmou.

Pohraniční střední školy jsou znevýhodněné špatnou dopravní dostupností (k nám se z krajského města nelze dostat na začátek vyučování) a nízkou atraktivitou regionu (ano, kromě dalšího omezené zdravotní služby!) a obtížně mohou konkurovat stran přilákání kvalitních učitelů a nadějných studentů z okolí.

A tak i jedničkáři z Mladé Vožice či Vidnavy, kteří v dobré víře přijdou k přijímačkám (většinou jen na nejbližší fakultu či dvě) bez specializované přípravy, bývají většinou konkurencí převálcováni. Je jich škoda, protože konkurence nemusí být vždy schopnější, jen víc informovaná a cíleně programovaná. Možná to má i ten následek, že jejich následovníci, bez úspěšných vzorů ve starších kamarádech, si nestavějí už příliš vysoké cíle.

A tak dochází k prohlubování rozdílů mezi centrálními rovinami a odstrčenými regiony, kde pak ve špitálech stále míň zní čeština.

Současný systém tedy zvýhodňuje ty, kteří mají lepší možnosti. Fakulty by mohly spolupracovat a vytvořit společný systém, férový, všem otevřený a přístupnější.

Zdroj: MT

Doporučené

Na rodině stále záleží

20. 9. 2024

Nemělo by se to, nicméně děje se to stále. Měkké obory, jako je psychologie nebo ekonomie, užívají pojmy z fyziky, s nimiž zápolí i fyzika. Například…

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.