Politici jako ochránci trpících

Medical Tribune zveřejnila 27. 10. informaci, že se (opět, pokolikáté už) chystá bič na líné doktory, kteří odmítají sloužit pohotovost. Předkladatelkou návrhu novely je jedna snaživá modrooká poslankyně, která ve svém nadšení jde dokonce tak daleko, že sděluje národu doslova: "Praktici mají dostatečné příjmy na to, aby sloužili pohotovost" (konec citátu z článku Medical Tribune - najdete ho na straně C1, C2).

V první řadě je nejspíš třeba zachovat jasnou mysl a uvědomit si, že politický folklor má svůj nenápadný půvab a snadno odhalitelné zákonitosti. Politici tohoto ražení například rádi před zraky svých voličů demonstrují sílu a moc tím, že vyhrožují, co všechno mohou přikázat, zakázat, pod hrozbou sankcí vymáhat atd.

Kdyby ovšem měli té moci a vlivu trošku víc a ta druhá parta jim to tak trestuhodně nesabotovala. I nadále chtějí zřejmě násilím napravovat tento náš nedokonalý svět, když už se ta původně slibovaná světová revoluce nějak nepovedla.

Nedokážu posoudit, jaký by navrhovaná novela měla v praxi dopad, stojí za to si ale na tomto místě připomenout léta přetrvávající problematiku lékařské pohotovostní služby. Nebude to žádná vyčerpávající analýza, pouze připomenutí všeobecně známého.

1. Bylo by nepochybně krásné, aby když občan onemocní, se mu dostalo okamžitě rychlé, vysoce odborné lékařské pomoci, bez ohledu na čas, vzdálenost, denní dobu a finanční náklady. Vzhledem k tomu, že to takhle nikde na světě není a nikdy nebylo, je třeba doporučit těm, kteří se o to (navíc bez jakékoliv znalosti problematiky) snaží, aby se raději věnovali vymýšlení perpetua mobile.

2. Jsem přesvědčen, že naprostá většina lékařů (praktických, zubních, popřípadě i jiných) by se službou neměla problém, kdyby vše bylo právně a ekonomicky vyřešené. Lékař není šaman, neumí léčit na potkání všude, ale pouze v právně zajištěném a věcně i personálně vybaveném zdravotnickém zařízení. Vůbec například není řeč o sestrách. A kdo nese odpovědnost za eventuální chyby? Jak postupovat v případě nutnosti informovaného souhlasu; zajištění následné péče, když pacienta vůbec neznáme a on odmítá cokoliv podepsat? Co dělat, když uprostřed noci je v liduprázdné budově pouze subtilní lékařka a ještě subtilnější sestřička a dorazí pacient v doprovoduhlučné a rozjařené společnosti vyžadující okamžité vyléčení? Tohle vše - a nyní mluvím k politikům - chce nejdřív vyřešit právně, organizačně a finančně. A vedle toho je třeba jednat. Třikrát podtrhuji jednat.

3. existuje přece - a nesporně i funguje - rychlá záchranná služba. Odborně vyškolený personál, sanitky, vrtulníky, sofistikovaná technika. Když jde o život, jsou vždy k dispozici. Je otázka, zda je nutné začít léčit angínu už o půlnoci, zda to nepočká do rána. Jestli třeba současné české zdravotnictví nemá úplně jiné priority.

4. Mohu připojit informaci o pohotovostech v mém oboru - v zubním lékařství. V některých oblastech ČR se kolegové a kolegyně s příslušnými orgány sami iniciativně domluvili, společně pohotovost zorganizovali a ona víceméně funguje, protože oni sami nejlépe vědí, co jejich region trápí. Slávu ani mimořádné odměny za to nemají. Vědí totiž - i bez samozvaných mesiášů z řad politiků - že je to ve společném zájmu a že to k povolání prostě patří. Myslím si, že tudy vede cesta. I zde ovšem platí, že naprostá většina pacientů by se svým problémem mohla počkat do rána, sám jsem pohotovost dlouhá léta sloužil.

Platí, že to není nezbytná záležitost, ale jakýsi komfort navíc. Nepamatuji se, že by byl znám případ, že by někdo díky neexistující zubní pohotovosti skončil se sepsí vyvolanou odontogenní infekcí nebo že by někdo ve čtyři ráno vyskočil z okna, protože mu neměl kdo ošetřit akutní pulpitidu. Pokud jde o úrazy, poextrakční krvácení nebo pokročilé kolemčelistní záněty, tak ty se stejně řeší na lůžkových odděleních maxilofaciální chirurgie, nikoliv na zubní pohotovosti.

Závěrem bych pouze předložil k úvaze, jestli by místo spektakulárních pokusů o řešení okrajových záležitostí nebylo lepší už konečně začít se seriózní, na nic si nehrající reformou českého systému poskytování lékařské péče. Problematika pohotovostí je totiž jen viditelnou součástí mnohem hlubších potíží.
---

Zdroj: Medical Tribune