Práce přesčas a nová legislativa
Mám dotaz, který se týká novelizace zákona č. 262/2006, který navyšuje množství práce vykonané přesčas v nepřetržitém provozu. Buď si ho vykládám nesprávně, nebo je poněkud diskriminační. Prosím tedy o odborný výklad. V § 93a určuje zákon podmínky další dohodnuté práce přesčas. V tomto paragrafu se říká, že další práci přesčas vykonává pracující v nepřetržitém pracovním režimu. A co sestry a další nelékaři, kteří pracují v jednosměnném režimu a vykonávají práci přesčas jako lékaři? Ti nemají možnost navýšení množství přesčasové práce, a tudíž budou odvádět stále stejné množství práce bez možnosti vyššího finančního ocenění?
Odpovídá JUDr. Lukáš Prudil
Novelizovaný zákoník práce skutečně rozlišuje v § 93a dvě kategorie zaměstnanců – lékaře, zubní lékaře a farmaceuty a dále zdravotnické pracovníky nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu. Konkrétně je dikce § 93a odst. 1 zákoníku práce následující:
Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut,b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu,(dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“).
Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4.“. Další dohodnutá práce přesčas se tedy vztahuje pouze na nepřetržitý provoz, který je v § 78 odst. 1 písm. g) zákoníku práce definován tak, že se jedná o provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
Nepřetržitý pracovní režim, jehož definice je v § 78 odst. 1 písm. f) zákoníku práce je režim, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Důvod, proč je rozlišováno mezi lékaři, zubními lékaři a farmaceuty (u kterých není dán požadavek na výkon práce v nepřetržitém pracovním režimu) a nelékařskými zdravotnickými pracovníky není zřejmý, nelze jej dovodit ani z důvodové zprávy Senátu Parlamentu ČR k této změně zákona, ve které se pouze uvádí, že:
„Další dohodnutá práce přesčas u vymezeného okruhu zaměstnanců ve zdravotnictví je koncipována jako nový právní institut, stojící vedle dosavadního institutu práce přesčas, upraveného v § 93 zákoníku práce. Návrh představuje implementaci článku 22 směrnice 2003/88/ES, tzv. opt-out, formou další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Umožňuje se tak lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem do průměrné výše 8 hodin, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně další výkon práce, a to na období 26, resp. kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích.“
Zda se jedná o ustanovení diskriminační, je možno spekulovat, do doby případného zrušení tohoto ustanovení, je nutno se jím řídit.
Zdroj: www.tribune.cz