Příliš mnoho příliš obecných priorit ministra Němečka

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček představil svých dvanáct cílů, které by chtěl v rámci resortu prosadit. Lékařům mezi těmito prioritami chybí především řešení přesčasové práce – tedy fakt, že nemocnice již půl roku překračují zákon tím, že nedodržují objem přesčasových hodin dle evropské direktivy. Hesla, ke kterým se ministr hlásí, jsou podle zdravotníků příliš obecná a nezměřitelná.

Následující body by ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček chtěl podle svých slov stihnout do konce volebního období.

1. ekonomická stabilizace resortu

2. zvýšení efektivity a transparentnosti veřejného zdravotnictví

3. prevence nejzávažnějších onemocnění, naplnění programu 2020

4. reforma systému postgraduálního vzdělávání lékařů

5. vytvoření stabilního a spravedlivého úhradového mechanismu

6. optimální využití EU fondů

7. vybudování moderní národní zdravotní informační agentury

8. kvalita a bezpečnost zdravotní péče

9. koncepce rozvoje nemocniční péče a přijetí zákona o veřejných neziskových nemocnicích

10. efektivní řízení přímo řízených organizací

11. koncepce dlouhodobé paliativní a zdravotně‑sociální péče

12. podpora zdravotní turistiky a zdravotnického exportu

„Toto jsou priority do konce volebního období. Dvanáct možná není mnoho, ale jsou to ty nejdůležitější, samozřejmě jsme tam nedávali dílčí cíle, ale toto když se podaří, tak si myslím, že české zdravotnictví bude jiné,“ uvedl ministr seznam hlavních bodů, které chce zajistit.

Podle kritérií profesionálního managementu je těchto kritérií naopak příliš mnoho a jsou příliš obecná. Profesionální způsob vedení firem dodržuje tzv. metodu SMART. Tato metoda předpokládá, že cíle musejí být dostatečně konkrétní (jasná definice, kdo má cíl splnit, kde, kdy, jak a proč), měřitelné (musejí být daná kritéria, do kdy mají být cíle splněny), dosažitelné, realistické (musejí být splnitelné v reálném čase za reálných podmínek) a časově ohraničené.

„Většina bodů je formulována natolik obecně, že by je jistě podepsal kterýkoli z mnoha předchozích ministrů. Kdo by nechtěl vytvoření stabilního a spravedlivého úhradového mechanismu?“ komentoval priority ministra na výzvu redakce doc. MUDr. Roman Šmucler. „Berme to z lepší stránky. Tyto vytvořené priority může následně využít kterýkoli další ministr z kterékoli politické strany. Těžko je bude někdo napadat. To jiní si ‚naběhli‘ s konkrétními body a kde je jim dnes konec, že? Je zjevné, že je ve dvanácti bodech shrnuta víceméně celá náplň práce ministerstva,“ poznamenává doc. Šmucler a dodává: „Osobně jsem rád, že po letech i mého vlastního lobbování si někdo povšiml, že medicínský turismus nám může přinést miliardy eur. Náš státní rozpočet už ne. Co však podpora vlastně bude znamenat a pro koho? Leč udělal se drobný krok.“

Poslanec MUDr. Jiří Štětina (Hnutí Úsvit) považuje dvanáct priorit za příliš dlouhý seznam. „Je to opravdu mnoho. Stačí maximálně šest bodů. Vše, co je v seznamu priorit uvedeno, zde už opakovaně bylo. Obávám se, aby nezůstalo jenom u slov. Nerozumím bodu zdravotní turistika a zdravotnický export,“ odpověděl poslanec Štětina.

Podle jeho názoru spočívá celý problém zdravotnictví v obecnější rovině. „Zdravotnictví zůstalo jedním z oborů, kde transformace ještě neproběhla a v podstatě ještě ani nezačala. Jedná se o problém natolik politicky citlivý, že k jeho řešení nenašla odvahu žádná z vládnoucích garnitur, reforma zdravotnictví přitom vyžaduje dohodu všech politických stran, koaličních i opozičních. Financování zdravotnictví jednoznačně souvisí s celkovou hospodářskou transformací a stalo se ‚konečným spotřebitelem‘ všech negativních společenských dopadů,“ domnívá se MUDr. Štětina.

Systém veřejného zdravotního pojištění by podle něj byl úspěšný jen tehdy, pokud by do něj nebyly transponovány negativní dopady hospodářské reformy.

„V minulosti provedené, ale i současné oddlužení nemocnic nepřinese do budoucna pro systém zdravotnictví žádné pozitivní výsledky, pokud nebude od počátku tohoto opatření sledováno zásadními systémovými změnami. Prosté nalití peněz je navíc demotivující pro ty poskytovatele zdravotní péče, kteří udrželi rozpočtovou kázeň, zavedli systémy kontroly efektivity, nevypláceli nepřiměřené mzdy a dodržovali všechny zákony této země. Není pravda, že všechny nemocnice jsou zadlužené, je to jen jejich část – a co je horší, jsou to stále stejné nemocnice, ačkoli opakované analýzy nepotvrdily jejich výjimečnost,“ uzavírá poslanec.

Zdroj: Medical Tribune