Připomínkuji zákon o sestrách. Bude to něco platné?

§ 4

(1) Za samostatný výkon povolání se považuje výkon činností, které provádí zdravotnický pracovník samostatně bez indikace nebo na základě indikace, a ke kterým je odborně způsobilý; rozsah těchto činností stanoví prováděcí právní předpis. Podmínkou k samostatnému výkonu povolání všeobecné sestry a porodní asistentky je registrace dle § 31 tohoto zákona.

Připomínka: Proč není registrace podmínkou k samostatnému výkonu povolání např. fyzioterapeuta či radiologického laborant anebo zdravotnického záchranáře? V kontextu tohoto zákona mi uniká význam registrace sestry a porodní asistentky. Proč nemohou bez registrace pracovat samostatně? Ztrácí sestra/PA kvalifikaci a zkušenosti k výkonu praxe, pokud není zapsána v registru? Zápis do registru nebude zdarma, pak jsou tedy tato povolání znevýhodněna vůči ostatním.

§ 5

(1) Za výkon povolání pod odborným vedením podle odst. 3 až 5 se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k samostatnému výkonu povolání a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.

Připomínka: Podobná definice je v malé obměně součástí stávajícího zákona 96/2004 Sb. (místo odborné vedení je psáno odborný dohled) Podle věčných dotazů do diskusních serverů a právnických poraden je patrné, že způsobuje neustálé nejasnosti ve výkladu – co je to „dosažitelnost rady a pomoci.“ Na telefonu (kdo zaměstnance na telefonu platí?), na vedlejším oddělení (má zaměstnanec časové podmínky k provádění odborného dohledu či nově odborného vedení), kdo je zodpovědný za pracovníka pracujícího pod odborným dohledem či vedením?

Navrhuji odborné vedení zrušit – buď je zaměstnanec kvalifikován  a schopen výkon provést a pak si za něj zodpovídá, a nebo není – a pak by ho neměl dělat.

Odborné vedení má pravděpodobně význam u kvalifikovaných pracovníků, kteří se zaškolují případně získávají specializovanou způsobilost, jak je uvedeno v odstavci 3 a 4 § 5 toho zákona. Pak navrhuji doplnit větu: „Zaměstnavatel je povinen stanovit vnitřním předpisem způsob odborného vedení na pracovištích a seznámit s ním zaměstnance.“

(4) Zdravotnickému pracovníkovi a jinému odbornému pracovníkovi, který vstupuje poprvé do zaměstnání nebo je absolventem školy¹¹⁾, je zaměstnavatel povinen poskytnout přiměřenou dobu na zapracování a k  prohloubení praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon povolání, která činí nejméně 3 měsíce a nejvýše 1 rok podle druhu vykonávané práce a zdravotnického povolání. Po dobu na zapracování pracuje tento zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník pod odborným vedením zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka způsobilého pracovat samostatně. O průběhu zapracování a o závěrečném ověření praktických zkušeností a dovedností provede zaměstnavatel záznam, který je součástí dokumentace o zdravotnickém pracovníkovi a jiném odborném pracovníkovi a vydá o tom na požádání potvrzení. Úspěšným závěrečným ověřením praktických zkušeností a dovedností ukončí absolvent školy zapracování a může pracovat samostatně, pokud dále není stanoveno jinak.

Připomínka:

Kdo rozhoduje o tom, jak dlouhá má být doba na zapracování a k  prohloubení praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon povolání v závislosti na druhu vykonávané práce a zdravotnického povolání. Může být u každého zaměstnance jiná, i když vykonávají stejný druh práce a stejné povolání?

V odstavci mi chybí povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s výsledným záznamem. Proč potvrzení na vyžádání? Nemůže dostat zaměstnanec potvrzení o zapracování automaticky?

Co se stane v případě, že zaměstnanec u ověření znalostí neuspěje? Dobu podle tohoto odstavce nelze prodloužit o více než 1 rok. Pak tedy zaměstnanec nemůže pracovat samostatně?

§ 30

(1)              Celoživotním profesním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, prohlubování a doplňování vědomostí a dovedností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.

Připomínka: Je četba odborné literatury celoživotním vzděláváním pro účely toho zákona? Navrhuji: Zpřesnit definici, jaké akce jsou započítány do celoživotního vzdělávání.

(2)             Celoživotní profesní vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle jiného právního předpisu11).

Připomínka: Tato věta je již ve stávajícm zákonu 96/2004 Sb a pokud je jejím účelem informovat o tom, že účast na celoživotním vzdělávání hradí zaměstnavatel a zaměstnance na různá školení vysílá, pak bohužel ne vždy svůj účel plní. Tento zákon si klade za cíl mj odstranit neúčelnost „sbírání kreditů“, ale já se domívám, že kredity mohly být účelné, pokud by kreditová školení navrhoval zaměstnavatel dle potřeb, a zaměstnacům je hradil. Pak by nedocházelo k tomu, že zaměstnanci by si vybírali školení podle ceny, počtu kreditů a vzdálenosti od bydliště. Naopak nyní může dojít k tomu, že zaměstnanci budou sbírat „hodiny“.

Navrhuji zcela jednoznačnější větu: Účast na celoživotním vzdělání jakožto prohlubování kvalifikace podle jiného právního předpisu11)  hradí zaměstnavatel podle podmínek stanovených v tomto předpisu a zaměstnanec je povinnen se celoživotního vzdělání účastnit.

(3)                  Rozsah povinného celoživotního profesního vzdělávání, které se považuje za výkon práce, a kterého se musí zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník prokazatelně zúčastnit a účast, na němž je mu zaměstnavatel na požádání povinen umožnit, činí v součtu nejméně...

Připomínka: Domnívám se, že pro zaměstnavatele nebude z provozních důvodů vždy možné na požádání umožnit zaměstnanci vzdělávání a zaměstanec si může zvolit školení nepotřebné. Naopak pro zaměstnance by mohlo  být obtížné zpětně dokazovat, že zaměstnavatel mu účast neumožnil, pokud nebude existovat písemný záznam.

Navrhuji doplnit: ... a účast, na němž je mu zaměstnavatel na základě písemného požadavku povinen umožnit, pokud mu nebrání závažné provozní důvody a je-li vzdělání adekvátní k výkonu činnosti zaměstnance, činí v součtu nejméně... V případě odmítnutí možnosti účasti na celoživotním vzdělávání je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci písemné potvrzení.

(8)   O účasti na celoživotním profesním vzdělávání a jeho délce je účastníkovi vzdělávání na požádání vydáno organizátorem potvrzení.

Připomínka: Proč na požádání?  Jestliže je nutné vzdělávání evidovat, pak by se potvzení mělo vydávat automaticky.

§ 31

(4)             Všeobecná sestra nebo porodní asistentka je na základě své žádosti zapsána do Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a hostujících osob (dále jen „registr“), pokud splnila

a)        způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle § 3 odst. 1 písm. a) a c) a

b)        nejméně 1 rok výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru z posledních 5 let, pokud se nejedná o absolventa podle § 5 odst. 4.

Připomínka: Nerozumím. Pokud se jedná o absolventa podle § 5 odst. 4, nemusí dokládat žádnou praxi a do registru může být zapsán hned – přestože nemá ukončené zapracování a stejně nemůže pracovat samostatně?

§ 57

(1)  Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává, správní delikty projednává a sankce za správní delikty ukládá ministerstvo, jestliže se o spáchání správního deliktu dozvědělo při výkonu své činnosti. Kontrolou dodržování povinností stanovených tímto zákonem může ministerstvo pověřit pověřenou organizaci.

 Připomínka: Co je pověřená organizace, kterou může ministerstvo pověřit? Kdo ji pověřuje předtím a k čemu?

(2) Právnická nebo fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 4 neumožní na požádání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka celoživotní profesní vzdělávání alespoň v minimálním ročním rozsahu podle tohoto zákona.

Připomínka: je třeba dokázat, že účast na vzdělání nebyla umožněna. Viz § 30, ods. 4.

§ 66

(12)  Zdravotnický asistent podle § 29 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za ošetřovatele podle § 8 odst. 5 písm. a).

Připomínka:  Je mi velmi velmi líto studentů, kteří šli studovat obor Zdravotnický asistent na SZŠ v domnění,že časem se jejich postavení zlepší. Už jsem slyšela, že ZA je „oška s maturitou“ takže  teď to budou mít i na papíře. Netuším, jaké kompetence bude mít ošetřovatel a zda je nutné k výkonu tohoto povolání absolvovat maturitní zkoušku. ZA jsou nyní 4. rok v praxi a domnívám se, že touto změnou jejich studium a praxí získané znalosti ještě více degradují.

Navrhuji:  Netuším, kolik těch studentů bude do do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nebylo by schůdné připravit pro ty, kteří jsou v praxi, speciální kuz, kde by se doškolili a složili odborné zkoušky,  po kterých by získali kvalifikaci všeobecné sestry bez Bc. titulu, tak jako absolventky SZŠ do roku 2007?

Celkové zhodnocení: Zákon je jistě přehlednější než dosavadní (nebo jsem se naučila lépe číst paragrafyJ ) a doufám, že přinese zdravotníkům více pozitiv než negativ.  Pozitivní je určitě zrušení dvoukolejnosti vzdělávání na VOŠ a VŠ, stanovení předpokladů pro výkon vedoucích funkcí a zakotvení funkce hlavní sestry MZ.

Máte i vy nějaké návrhy, jak tento chystaný zákon pozměnit? Pište na adresu online@tribune.cz

Lenka Šnajdrová, www.tribune.cz

autorka je koordinátorka serveru www.osetrovatelstvi.info

Zdroj: www.tribune.cz