Prof. Češka: Bagatelizace vysokého LDL-C může být fatální
Zeptali jsme se zdravotníků: Kterou jednu věc z vašeho oboru by měl znát úplně každý lékař a kterou každý pacient, a přitom ji zná jen málokdo? Jaká častá nepřesná nebo rovnou mylná obecná představa je obzvlášť nebezpečná?
Moje odpověď bude jednoduchá, možná až naivní. V preventivní kardiologii je základní uvědomění si významu LDL cholesterolu (LDL‑C). Všichni známe desítky až stovky klasických i nových rizikových faktorů, málo si ale uvědomujeme, že jen jeden je tím kauzálním, a to je LDL‑C. Kdyby se nám podařilo snížit LDL‑C k nule (což je v současné době novými léky „téměř“ dosažitelné), aterosklerotická léze by nevznikla (co by se ve stěně cévy usazovalo?) navzdory poškození endotelu výraznými akcelerátory aterosklerózy, jakými jsou bezesporu kouření, hypertenze nebo diabetes. Tím vůbec nechci snižovat roli těchto onemocnění v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně každý by měl vědět, že koncentrace LDL‑C má pro život a prognózu nemocného opravdu zásadní význam, stejně jako jeho ovlivnění.
Snížení LDL‑C již dnes běžnými léky (především statiny) opravdu zachraňuje v celém světě tisíce životů. A jednou z nejvíce rozšířených mylných představ je podcenění LDL‑C a jeho léčby. Mávnutí rukou nad cholesterolem 7 mmol/l, nebo LDL‑C nad 3 mmol/l s poznámkou: „No jo, nesmíte jíst ten bůček a vajíčka!“ může být stejně fatální jako bagatelizace enteroragie. S tím souvisí i zveličování významu i frekvence nežádoucích účinků statinů (velmi často a radostně podpořené laickými médii). Tyto účinky existují, nejsou ale časté a jen vzácně klinicky významné. Takže znovu: Každý by měl znát LDL‑C (svůj i pacienta) a v případě jeho zvýšení trvat na co nejintenzivnější léčbě. Nefarmakologické, v případě potřeby i farmakologické. Snad by podporou mého tvrzení mohla být slova největšího současného amerického kardiologa E. Braunwalda: „Moderní léčba zvýšeného LDL‑C je jedním z největších progresů v kardiologii. Možná stojíme na počátku cesty k vymýcení ICHS.“
Zdroj: MT