S Mayo Clinic soupeřit nemůžeme, máme ale co nabídnout

Jak spolupráce vaší fakulty s Mayo Clinic začala?

Tyto vztahy trvají už více než dvacet let. Za jejich počátkem stojí nezištná podpora významného kardiologa a českého rodáka, profesora Alexandra Schirgera, který zemřel v loňském roce. Ten nás ve snaze podpořit české mediky navštívil a zprostředkoval program tříměsíčních letních vědeckých stáží. Iniciativa postupně narůstala a díky ní bylo v Rochesteru už hodně přes sto našich studentů. Vracejí se nadšeni, vidí jiný svět, vidí jinou medicínu, jiné možnosti, jiný přístup.

Nemáte strach, že takto vychováváte lékaře spíše pro americký pracovní trh?

Takovou obavu vůbec nemám. Za prvé je velmi těžké začít v USA skutečně pracovat jako lékař – sice uznají náš diplom, ale mimo jiné je třeba složit sérii náročných a drahých licenčních zkoušek. Za druhé pokud se někomu podaří tímto procesem projít, a několika našim absolventům se to povedlo, je to jen dobře. Získají zkušenosti a pak se třeba vrátí. A konečně – i když se nevrátí, pořád ještě budou mít kontakty na českou medicínu, které mohou rozvíjet, třeba jako je rozvíjel prof. Schirger.

Poznáte třeba u státnic, kdo touto stáží prošel?

U státnic asi ne, tam jde spíše o to, jak student zvládl určité penzum vědomostí. Jde spíše o zájem o vědu, postgraduální studium, zahraniční kontakty, aktivní přednáškovou činnost. A tady rozdíl vidět je – a mnohdy výrazný.

Jaký je zájem o cestu do Rochesteru?

Opravdu velký, a to část nákladů nesou sami studenti, nemají to zdarma. O daný počet míst je poměrně tvrdá soutěž. Vedení fakulty dlouho a zodpovědně vybírá z množství uchazečů ty nejlepší, kteří nejen výtečně studují, ale už se podílejí na vědecké práci a jsou schopni předložit návrh projektu, na kterém by chtěli pracovat. Následně vždy z Mayo někdo přijede a s navrženými uchazeči promluví, posoudí jejich kvality a vybere ty, pro které najde na Mayo vhodného tutora. Říkali jsme si, že na takovém dobrém základě by bylo možné stavět dále, a to nejen na úrovni studentů. Zorganizovali jsme proto letos poprvé společnou vědeckou konferenci, na kterou z Rochesteru přijelo několik špičkových vědců z řady oborů – gynekologie, imunologie, infektologie a především onkologie, včetně Roberta B. Diasia, ředitele onkologického centra Mayo Clinic. Dohodli jsme se na scénáři, že na přednášky amerických kolegů vždy naváží naše sdělení. Uspořádali jsme i workshopy, kde se v úzkých skupinkách hovořilo o styčných plochách odborných aktivit obou stran. Vědeckému záběru Mayo Clinic se nemůžeme rovnat, ale přesto bylo vidět, že některé naše návrhy odborníky z Rochesteru zaujaly. Jestli z toho vzejdou jedno nebo dvě výzkumná témata, na kterých budeme společně pracovat, tak to bude úžasné.

Mohl byste být konkrétnější, co se dostalo do užšího výběru?

Úspěšní by mohli být například naši hematoonkologové, přesněji myelomová skupina. Přinejmenším srovnatelný s Mayo je náš přínos ve vakcinologii. Je to prostě první krok. Nebudujeme kvůli tomu další budovu, nenakupujeme další přístroje. Lidé z Mayo za to nic nechtěli, naopak si cestu do Česka financovali z vlastních zdrojů. Skutečně šlo o spontánní aktivitu z obou stran. Nejprve je třeba něco udělat, prokázat, že to funguje, a pak navazovat další aktivity.

Zdroj: Medical Tribune