Slovenské sestry se bouří. A co české? Dokázaly by to?

Věřím, že kdyby české sestry měly dobrého lídra, řada z nich by takovou deklaraci podepsala. Ovšem pokud by došlo na samotné podávání výpovědí, myslím, že řada by jich couvla.

Dát výpověď znamená vystoupit z komfortní zóny. Jistota pracovního místa, byť ne moc dobře placeného, je pořád lepší než nejistota. Vidím to denně na diskusích.

Sestry (a zdaleka ne jen ony, ale i pracovníci jiných profesí) si stěžují na platy, na pracovní podmínky, ale bránit se jednoduše tím, že samy řeknou „NE“, to přeci nejde! Mám přece zodpovědnost k pacientům – nemůžu nechat kolegy ve štychu – budu označená za línou či hloupou, když něco neudělám – miluju svou práci, nemohla bych dělat nic jiného…

Já to do určité míry chápu, on ten kolotoč zaměstnání a práce doma člověka často tak semele, že už nemá sílu s někým dohadovat, ale radost z toho nemám. Je fajn, že sestry dělají svou práci s láskou a obětavostí, ale vyčerpaná a unavená sestra nikomu nepomůže.

Lenka Šnajdrová, ředitelka projektu Osetrovatelstvi.info

Zdroj: www.tribune.cz