Spravedlivé dotace?

Dotace od státu použijí na úhradu závazků po splatnosti. Problémy s financováním ale mají i jiné nemocnice, ambulance či lázně. Dotace by se zkrátka hodily všem. Zeptali jsme se nemocnic i ambulancí, lázní, oslovili jsme také politiky a právníka s otázkou: Jaký je váš názor na vládou schválený jednorázový příspěvek 6,6 miliardy korun pro šest státních nemocnic, který MZ jako zřizovatel odůvodnilo tím, že čelily v období pandemie největšímu náporu pacientů, což prohloubilo jejich nepříznivou ekonomickou situaci? Měla by pomoc státu směřovat i k dalším zdravotnickým zařízením?

• MUDr. Jiří Běhounek,

hejtman Kraje Vysočina, pověřený vedením Rady Asociace krajů ČR

Ať se jedná o jakoukoli vládu, stále ministr zdravotnictví dělí svou přízeň mezi „své“ přímo řízené nemocnice a ostatní. Argumenty, že je zřizujeme my kraje a máme je sanovat, neobstojí, protože moc dobře víte, jak byla strukturována v minulosti úhradová vyhláška, jak byly nastaveny základní sazby atd. Nevidím žádný rozdíl v tom, zda byl, či nebyl nápor do nemocnic, ostatní krajské nemocnice poskytovaly péči rovněž a rovněž měly výrazně omezenou možnost ostatní péče, a tím dramatický pokles výkonnosti. Fakultní nemocnice v úhradové vyhlášce netrpěly. Mimochodem o dluzích nemocnic, co jsou nyní do oddlužení zařazeny, se mluví posledních deset let.

• Ing. Vladimír Drvota,

předseda Sdružení soukromých nemocnic ČR

Vláda České republiky schválila jednorázový příspěvek ve výši 6,6 mld. Kč pro šest státních nemocnic, kterým chce tyto nemocnice oddlužit. Chápu, že se stát chce o „svoje“ nemocnice postarat. Jsem alespoň rád, že peníze plynou do těchto zadlužených státních nemocnic z jiné kapitoly veřejných financí, než je veřejné zdravotní pojištění. Přesto s tímto krokem nemohu souhlasit, neboť dochází k opakovanému oddlužení téměř těch samých státních nemocnic s tím, že stát takto přistupuje pouze ke státním nemocnicím, což nepokládám za správné a spravedlivé a významně to narušuje hospodářské prostředí ve zdravotnictví. Vím, že chyba v systému financování nemocnic byla založena již dříve a to, že se tyto nemocnice opakovaně zadlužují, není úplně chyba této vlády. Ale očekávám, že tato vláda provede takové změny, které zadlužování státních nemocnic zabrání. A dále, že vytvoří taková pravidla, která umožní všem nemocnicích rovnoprávně hospodařit. Aby ten, kdo hospodaří efektivně, fungoval lépe než ten, kterému se to nedaří. Protože ať se to někomu líbí, nebo ne, tržní prostředí ve zdravotnictví existuje a účastníci by měli mít stejné podmínky. Zdravotní systém ČR nejsou pouze státní nemocnice, ale též ostatní poskytovatelé zdravotní péče.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA,

chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.

Všichni víme, že dotyčné nemocnice měly hospodářské obtíže již před pandemií. Ta je pravděpodobně zatím nijak neovlivnila. Z tohoto pohledu je tvrzení MZ zcela nehorázné. Pan ministr Vojtěch byl ještě před pandemií terčem ostré kritiky, že „jím“ řízené nemocnice jsou ve velkých finančních problémech. Zneužil situace a stavu nouze a „elegantně“ se problému zbavil. Občas by bylo dobré, aby si „soudruzi“ v Praze uvědomili, že svět je i za Průhonicemi a zdravotnictví nejsou jen fakultní nemocnice. Především, pokud se nezmění systém úhrad zdravotních služeb a zásadně nezreformuje nefunkční a nadbytečný aparát zdravotních pojišťoven, nebude prosté dolévání peněz do vybraných nemocnic moc účinné. Tedy minimálně by stálo za to analyzovat, co k problémům dotčených nemocnic vedlo. Tím, že problém nyní jako by zmizel, to nikdo neudělá.

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Pokud vím, všechna data vycházejí tak, že v českém zdravotnictví není segment, který by se nepotýkal s negativním dopadem krize vzniklé epidemií onemocnění COVID‑19. Má‑li být zachována kvalita a dostupnost zdravotní péče, na niž jsou čeští pacienti zvyklí, neobejde se to bez pomoci státu všem. Pokud by těch 6,6 mld. Kč znamenalo veškerou pomoc českému zdravotnictví, bylo by to špatně. Protože ale zároveň Parlament ČR navýšil platby za státní pojištěnce, lze dovozovat, že podporu státu dostanou i ostatní segmenty. V každém případě považuji za fér požadavek, že těchto 6,6 mld. Kč bude zahrnuto do té celkové pomoci, tj. o to víc dostanou ostatní segmenty z té platby za státní pojištěnce.

• MUDr. Milan Kubek,

prezident ČLK

Každá koruna, která směřuje navíc do zdravotnictví, je samozřejmě vítaná. Nemám dostatek informací, abych se mohl zodpovědně vyjadřovat k tomu, co bylo příčinou zadlužení právě těchto státních nemocnic, kterým vláda pomohla. Systémové řešení to samozřejmě není a z pohledu ostatních poskytovatelů zdravotních služeb to může být jistě vnímáno jako nespravedlnost. Česká lékařská komora dlouhodobě prosazuje spravedlivé řešení, kterým jsou stejné úhrady od všech pojišťoven za identické výkony všem zdravotnickým zařízením bez ohledu na jejich vlastníka či zřizovatele. Tyto úhrady musejí pokrývat skutečné náklady a umožňovat tvorbu přiměřeného zisku. Poskytovatelé zdravotních služeb musejí mít možnost vydělat si na provoz a reprodukci svojí vlastní činností. Nemůžeme být závislí na dotacích, které dostává pouze někdo. Jak k tomu ostatní přijdou? Jsem rád, že na návrh premiéra Babiše nejprve vláda a poté i Parlament ČR schválily výrazné navýšení platby za tzv. státní pojištěnce. Nyní musíme ohlídat, aby se tyto peníze dostaly k lidem, kteří ve zdravotnictví pracují. Lékařská komora požaduje, aby ministr zdravotnictví vydal ve veřejném zájmu novelu seznamu zdravotních výkonů s cenou práce všech nositelů výkonů navýšenou o 20 procent. Jsem rád, že Senát ČR náš návrh svým usnesením podpořil. Zdravotníci si za svoji náročnou, zodpovědnou a nebezpečnou práci vyšší odměnu zaslouží.

• MUDr. Pavel Vepřek,

člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s.

Je celkem zřejmé, že pandemie zaťala sekeru do finančního zdraví všech nemocnic snížením jejich produkce a zvýšením nákladů. Pokud chceme mít nemocniční sektor alespoň v použitelné kondici, je jednorázová kompenzace ztrát namístě. Stejně tak by bylo hříchem nevyužít situace a nezkusit odmáznout i část ztráty z doby před pandemií. Kdybychom měli funkční systém samosprávného veřejného zdravotního pojištění, tak by jednorázová dotace vyřešila přechodné potíže a zdravotnictví by zdárně šlapalo dál. Protože náš lobbystickostátněveřejný model financování zdravotnictví se funkčnímu samosprávnému systému spíše vzdaluje, než blíží, můžeme čekat, že dosypáním peněz si sice koupíme čas, ale základní problémy se tím nevyřeší. Pandemie dává dobrou příležitost k prosazení kroků, které by nás přiblížily samosprávnému pojišťovenskému systému, ale obávám se, že to dopadne jako obvykle. Peníze se rozkutálí a o tom, kolik, komu a za co, se bude rozhodovat někde u Myšáka.

• MUDr. Vít Kaňkovský,

poslanec KDU‑ČSL

Na rozhodnutí vlády poskytnout 6,6 miliardy korun k oddlužení šesti fakultních nemocnic se dívám s rozpaky. Všem je nám jasné, že stát nemůže nechat ekonomicky padnout zařízení, která poskytují vysoce specializovanou zdravotní péči, avšak způsob a načasování tohoto kroku je podivný a vůči ostatním poskytovatelům nespravedlivý. A to tím spíše, že tento krok vláda podniká v době nouzového stavu pod rouškou boje s COVID‑19. To dokladuje i fakt, že v rámci zdůvodnění pan ministr Vojtěch zmiňuje, že tyto nemocnice se nejvíce podílely na léčení pacientů s COVID‑19. To je sice pravda, ale pak je namístě nahradit těmto nemocnicím zvýšené náklady vzniklé během koronavirové pandemie a dlouhodobé finanční problémy těchto zařízení řešit systémově jiným způsobem. Stojí za to v této souvislosti připomenout, že pan ministr Vojtěch a pan premiér v minulosti patřili k hlasitým kritikům oddlužování přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví ČR.

• MUDr. Martin Engel,

předseda LOK‑SČL

Částka na oddlužení některých fakultních a bývalých fakultních nemocnic (Bulovka, Thomayerova) se nápadně kryje s tou částkou, kterou jsme již na podzim 2019 kritizovali s tím, že bude použita mimo úhradovou vyhlášku bez jasných a transparentních pravidel. Navíc mám pocit, že částky pro jednotlivá zařízení jsou výrazně diverzifikované podle klíče „kdo má největší dluhy, tomu nejvíce“. Velká část navíc půjde na dluhy vůči dodavatelům za léky a zdravotnický materiál. V systému ale nejsou jen fakultní nemocnice; co teď bude s většinou dalších nemocnic, které konzumují stejný, navíc velice nespravedlivý systém plateb? Ministr měl rozhodně zařídit další objem peněz i pro nemocnice v gesci ostatních zřizovatelů, nejen pro sebe. Věřím, že nemocnice dobře zvládnou péči o potřebné pacienty a k dalšímu financování péče bude ještě prostor na spravedlivější řešení.

• MUDr. Eduard Bláha,

generální ředitel, Léčebné lázně Jáchymov a. s., Lázně Luhačovice a. s.

Myslím, že takto položená otázka už není aktuální. Jinak bych s takovým opatřením samozřejmě nesouhlasil, byť je jasné, že nemocnice byly nejviditelnějším symbolem boje s koronakrizí. Práce měly spoustu, nakupovaly předražené pomůcky, vyplácely mimořádné rizikové odměny atd., ale odloženými výkony a běžnou činností přišly o významnou část svého tradičního financování ze zdravotního pojištění. V podobné situaci se ale ocitly i ostatní zdravotnické segmenty. Třeba praktičtí lékaři čelili téměř bez ochranných prostředků jako první hráz možná většímu riziku, a to bez jakékoli mediální pompy. I jim chybějí výkony a rostly náklady. Proto si myslím, že je správné, aby připravovaný kompenzační zákon a vyhláška výpadek výkonů kompenzovaly všem zdravotnickým oborům. Personál lázní ohrožen prakticky nebyl, ale lázně jsou podle mého názoru jedním z nejpoškozenějších segmentů. Jako jediný segment byly z rozhodnutí MZ uzavřeny víc než měsíc a po znovuotevření je jejich provoz silně limitován, ačkoli jiná lůžková rehabilitační zařízení takovým omezením nečelí. Na rozdíl od nemocnic nemají zálohové financování, a tak výpadek výkonů znamená při měsíční fakturaci a stejné splatnosti výpadek finančních příjmů na více než 90 dní. Smutné je, že k uzavření lázní vedl médii vytvořený dojem, že lázně, včetně těch poskytujících podle registrace lázeňskou léčebně rehabilitační péči, jsou hotely, ačkoli hotelová a wellnessová část už byly zavřené dávno. K uzavření přispěla i snaha MZ si lázně podržet jako jakési záložní nemocnice nebo sběrná zařízení, aniž jim tuto odstávkovou „rezervaci“ finančně kompenzovalo.

• JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.,

právník, specialista na zdravotní právo

Jde o další a ukázkový příklad nepoctivé komunikace MZ. Šest státních nemocnic rozhodně nezaseklo sekeru 6,6 mld. Kč za epidemie, jde o dluhy kumulované celá léta. Vznikly v důsledku křivých úhradových vyhlášek, za něž je aktuálně ministr pohnán před Ústavní soud skupinou 46 senátorů a byť svou odpovědnost popírá, pro důvodnost podnětu právě dodal klíčový důkaz. Dalším důvodem dluhu je problematické řízení těchto nemocnic, za což taktéž nese odpovědnost ministerstvo jako jejich zřizovatel. Miliardy z daní nejsou žetony do Dostihů a sázek. Příspěvku měl minimálně předcházet audit nákupů a smluv s dodavateli, zaměřený na potenciální korupci a obcházení předpisů o veřejných zakázkách. Dále pak personální audit, zaměřený zejména na „melouchaření“ a „mnohoobročnictví“, které je v pražských a brněnských nemocnicích rozšířeným fenoménem i mezi primáři a přednosty klinik. Výsledky auditu měly být zveřejněny. V ideálním případě by finanční injekci předcházel plán restrukturalizace státní sítě nemocnic, který by měl vést k vyvážené dostupnosti péče napříč regiony. Brno‑město má dnes kromě dotovaných FN Brno a FNUSA ještě MOÚ, Úrazovku a Milosrdné bratry, v Praze kromě dotovaných VFN, FNKV, Thomayerky a Bulovky máme na dostřel od sebe Motol, Homolku a ÚVN a k tomu další ústavy, instituty a kliniky, veřejné i soukromé, v miliardové lize úhrad. To je zjevně neefektivní stav, jak je vidno i z nutnosti nemocnice permanentně dotovat, změna by ovšem vyžadovala též reformu atestačního systému, pravidel rozmisťování přístrojů, centrové péče atd., v čemž bohužel i tento ministr selhal. Vládní příspěvek vytváří paradox, kdy občané na Zlínsku, Karlovarsku či třeba Šluknovsku nadále ponesou důsledky špatného financování svých nemocnic v podobě čekacích dob, personálních problémů nebo horší dostupnosti moderní péče – ze svých daní však budou podporovat přebujelou Prahu a Brno. Stát měl radši oddlužit nemocnici v Rumburku, která je zcela nezbytná pro zajištění místní dostupnosti péče, na rozdíl od těch šesti státních, přitom by to vyšlo na pouhých 50 milionů. Vládní příspěvek je dále extrémně nefér vůči vlastníkům nestátních poskytovatelů, ať již jde o kraje, jako je Zlínský či Ústecký, obce jako Rumburk, až po jednotlivce vlastnící venkovskou ordinaci nebo lékárnu; těm mnohdy úhradová vyhláška stanoví ještě mnohem horší omezení než FNUSA či Bulovce, ale za ně stát dluhy ani ztráty nezaplatí. Tato nerovnost má i protisoutěžní aspekt, který bude dříve či později řešen právně, pokud se ministerstvo nevzpamatuje. Ještě dříve ale možná vyvodí občané regionů vůči vládním stranám politickou odpovědnost za toto řízení zdravotnictví v krajských volbách, byť to bude snad nefér vůči těm místním zástupcům ANO a ČSSD, kteří jsou vůči nerovným pravidlům z centra kritičtí stejně jako opozice, ale nic s tím nenadělají.

Zdroj: MT