Přeskočit na obsah

Úskalí klinických studií v české realitě

Na to jsme se zeptali MUDr. Jany Haberlové, Ph.D., z Kliniky dětské neurologie Fakultní nemocnice v Motole, která léčí pacienty se svalovou dystrofií, a MUDr. Terezy Doušové, dětské pneumoložky z Pediatrické kliniky FN v Motole, jejíž specializací je cystická fibróza.



  • Co vás z profesního hlediska v oblasti vzácných onemocnění nejvíc trápí?

J. H.: Hlavní problém vidím v tom, že vzácná onemocnění jsou medicínsky komplikovanější a tato komplikovanost není zohledněna v podmínkách, ve kterých se péče poskytuje. Donedávna se jednalo o nemoci, které nebylo možné v některých případech ani diagnostikovat, natož léčit. Nyní jsme schopni vzácné nemoci lépe diagnostikovat, a některé choroby dokonce i léčit. V podmínkách, ve kterých aktuálně pracujeme, je tato péče obtížně proveditelná. Jednoznačně nám chybí podpora systému.

 

  • I u vzácných onemocnění dochází na poli vědy k rychlému vývoji. Jak to vypadá s klinickými studiemi v českém prostředí?

J. H.: Klinické studie experimentální léčby jsou dostupné i pro české pacienty. Jejich počet každým rokem narůstá. Opět zde ale narážíme na kapacitní problémy, aktuálně velkou část klinických studií bohužel odmítáme.

T. D.: Naše centra, ať pro nervosvalové pacienty, nebo pro pacienty s cystickou fibrózou, patří do mezinárodní sítě center, ve kterých se studie provádějí. Máme dostatek pacientů a současně péče, kterou poskytujeme, je garancí kvality jejich průběhu a výsledků. Ale ve chvílích, kdy navštěvujeme jiná klinická pracoviště, kde studie provádějí již delší dobu, je to pro nás opravdu frustrující pohled. Vidíme fungující oddělení, kde jsou administrativní pracovníci, školící sestry, data manažerky, fungující sociální podpora, edukační podpora atd. Lékař se tedy opravdu věnuje pouze specifické problematice a veškerá práce okolo je zajištěna fungujícím podpůrným systémem. To u nás zcela chybí.

 

  • Probíhají na vašich pracovištích nějaká klinická hodnocení v současné době?

J. H. + T. D.: V Centru cystické fibrózy FN v Motole t.č. klinické studie probíhají. V Neuromuskulárním centru Kliniky dětské neurologie aktuálně probíhají čtyři klinické studie experimentální léčby, všechny tyto studie jsou u pacientů se svalovou dystrofií typ Duchenne. Jedná se převážně o léky modifikující přepis genetické informace, tzn. léky působící na úrovni RNA.

 

  • Jde jen o systémový přístup, nebo je problém i v postoji vedení nemocnic?

J. H.: Problémem je fakt, že oblast neuromuskulárních nemocí v dětském věku se velmi rychle rozvíjí a bohužel systémové změny, které by měly z mého pohledu na tento rozvoj reagovat, jsou velmi pomalé. My víme, jak by měla práce v evropském neuromuskulárním centru standardně vypadat, ale jen pomalu se nám daří prosadit a odůvodnit to, proč je tato změna organizace práce potřeba.

 

  • Co lze tedy udělat pro to, aby se podmínky vyrovnaly těm zahraničním, o kterých se vám může zatím jen zdát?

J. H.: Kvalita péče, což dokládají i akreditace, které máme, je u nás na evropské, a dokonce na světové úrovni. Ale podmínky, v nichž se poskytuje, srovnatelné se zahraničím zdaleka nejsou. Chybí nám personál, který pomáhá organizovat péči, edukovat pacienta atd. S pacientem, který mi přijde do ambulance, řeším například, jaký typ školy je pro něho vhodný, což by samozřejmě měl řešit někdo jiný než lékař. Obdobně je to u zdravotních pomůcek, kdy se od nás například očekává rada, který typ madla je pro konkrétního nemocného lepší, atd.

 

  • To se dostáváme k tolik diskutované chybějící propojenosti se sociálním sektorem…

T. D.: Ano. U nás řeší lékař vše, náš systém zná jen zdravotní sestru a lékaře, jiná kategorie zde není. Zdejší systém na to vůbec nepamatuje. Nejde ale jen o klinické studie, celý systém zdravotnictví vůbec nepočítá s tím, že by zde měla fungovat určitá administrativní podpora. Lékaři u nás mají mnoho povinností, které vůbec s péčí nesouvisejí. Z toho pak následně vyplývá přepracování a to, že musíme vyvíjet velké úsilí pro to, aby vše fungovalo tak, jak bychom chtěli. Přitom by to tak být nemuselo…

 

  • Dnes ministr zdravotnictví hovořil o programu podpory center pro vzácná onemocnění. Změny se tedy zřejmě dějí velmi pomalu?

J. H.: Ano, za sebe mohu říci, že v posledních dvou letech cítíme ze strany ministerstva zdravotnictví podporu a snahu naši situaci řešit. Ale jde o dlouhodobý proces. Naše NM centrum spolu s Centrem pro cystickou fibrózu jsou součástí projektu, který by měl navýšit úhradu za péči o tyto vzácné pacienty od ledna příštího roku. Přístup ministerstva se zdá jako cesta správným směrem, ale samozřejmě neřeší všechno.

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…