Přeskočit na obsah

V ÚVN podávají ATB infuzní terapii také ambulantně

 

 

  • S jakým cílem tento unikátní stacionář před čtyřmi roky vznikl?

 

Cílem stacionáře OPAT (Outpatient Parenteral Antimicrobial Therapy) je zkrácení doby hospitalizace u pacientů, kteří jsou klinicky stabilní, avšak nadále vyžadují aplikaci antibiotik v infuzi nebo nitrosvalovou injekcí. Nelze je převést na perorální antibiotika. Docházejí do stacionáře, kde je jim podáváno antibiotikum parenterálně. OPAT slouží k tomu, aby pacient buď mohl být propuštěn z nemocnice dříve a jednou denně docházel na infuze, anebo dokonce v některých případech se díky této léčbě hospitalizaci zcela vyhnul.

 

 

  • Jak pacienty pro tuto léčbu vybíráte?

 

O indikaci této formy terapie rozhoduje infektolog formou klinického konzilia ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a po podrobné diskusi s pacientem. Pacient musí být bez známek akutně probíhající sepse, s možností transportu z domova a s dobrým sociálním zázemím.

 

 

  • U jakých diagnóz se tato forma využívá?

 

Nejvíce našich pacientů je s boreliózou 2. a 3. stadia, např. s neuroboreliózou, a s infekcemi močových cest způsobenými rezistentními původci, např. bakterií produkující enzym ESBL. Vhodná je také u infekcí kostí a kloubů, jako je osteomyelitida, spondylodiscitida, septická artritida a infekce kloubní protézy, dále u infekcí měkkých tkání a kůže, jako erysipel a celulitida, a u streptokokových infekcí, kde je možno aplikovat depotní peniciliny intramuskulární formou, např. prokain‑penicilin při akutní tonzilitidě či benzathin‑penicilin jako profylaxi recidivy erysipelu. Zpravidla jsou ve stacionáři podávána antibiotika s delším biologickým poločasem, např. ceftriaxon, gentamicin, amikacin a prokain‑penicilin.

 

 

  • Jak často se ATB terapie aplikuje a co to znamená pro pacienta?

 

Antibiotika se podávají jednou denně, což je komfortní pro pacienta. Maximální kapacita stacionáře je osm pacientů za den. Pacient přijde maximálně na hodinu aplikace, většinou je to kratší doba, 20 až 30 minut, odchází domů a přichází znovu další den. Po celou dobu má zaveden žilní vstup, o který se při každé návštěvě starají sestra a lékař, kontrolují, zda je vše v pořádku. Pacienti mají periferní žilní katetr, a pokud je antibiotická terapie delší, mají na tři až čtyři týdny midline vstup do žil v oblasti paže. Účinností a bezpečností je tato léčba srovnatelná s léčbou v nemocnici. Naše oddělení je pacientovi k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu pro případ komplikací. Pokud je to potřeba, je pacient přijat k hospitalizaci.

 

 

  • Je OPAT v ÚVN jediným takovým pracovištěm v ČR?

 

Do určité míry stacionář ATB funguje i v jiných nemocnicích, ale ne takto komplexně, v tom je OPAT jediný v ČR.

 

 

  • V čem je ta komplexnost, čím se lišíte od jiných nemocnic?

 

V řadě nemocnic existují prvky OPAT, např. léčba pacientů s lymeskou boreliózou. My máme propracovaný systém péče o pacienty i s jinými infekčními chorobami, které jsou jinak léčeny v ČR většinou za hospitalizace – např. infekce močových cest způsobené multirezistentními bakteriemi, infekce kostí a kloubů, mozkové abscesy a infekční endokarditidy. Je nutné zdůraznit, že se jedná jen o vybrané pacienty s těmito chorobami, nelze takto léčit všechny.

 

 

  • Zmínil jste už výhodnost pro pacienty, v čem je přínos pro zdravotníky?

 

Pro pacienty je hlavním přínosem zvýšení kvality života, pro zdravotníky, a tedy i nemocnici, je výhodné, že převedením na ambulantní léčbu se uvolní lůžková kapacita pro ty pacienty, kteří skutečně vyžadují hospitalizaci.

 

 

  • Jak pacienti ambulantní infuzní ATB léčbu snášejí?

 

Pacienti ji snášejí dobře, protože ve všech případech je to na domluvě a na žádost pacienta, který chce buď nebýt přijat do nemocnice a být léčen ambulantně, nebo stojí o brzké propuštění domů a doléčení infekce ambulantně. Komplikace se téměř nevyskytují, jen tři z dosud 432 léčených pacientů jsme museli přijmout kvůli komplikacím k hospitalizaci. Ambulantní léčba je pacienty vítána, vědí o ní a vyhledávají ji. Při nástupu jim tuto variantu nabízíme, je to samozřejmě jen pro vybranou skupinu pacientů, ne u všech lze takto postupovat.

 

 

  • Nakolik lékaři z terénu vědí o možnosti poslat svého pacienta do OPAT?

 

Ostatní nemocnice již o našem stacionáři vědí a pacienty nám posílají. Mezi praktickými lékaři je povědomí zřejmě menší, ale i tam se situace zlepšuje. Velmi dobře spolupracujeme s ambulantními urology.

 

 

  • Existuje vodítko pro lékaře, jak k ATB léčbě přistupovat?

 

Například v mnoha britských nemocnicích mají lékaři vyvěšenou pomůcku, která říká: váš pacient má antibiotika nitrožilně podávaná více než dva dny, zamyslete se, co budete dělat dál. Buď se antibiotikum vysadí, protože není potřeba, pacient nemá infekci, nebo se převede z intravenózního podávání na perorální a může se propustit domů, nebo se provede cílená antibiotická terapie a pacient se převede na antibiotikum s užším spektrem účinku na základě mikrobiologického vyšetření, nebo se musí pokračovat, protože nemáme žádné informace, které by vedly ke změně terapie, anebo pacient vyžaduje dlouhodobou antibiotickou terapii intravenózně, není jiná alternativa, v tom případě je možné pacienta převést do stacionáře OPAT.

 

 

  • Přednášíte medikům o antibiotikách a napsal jste o antibiotikách v klinické praxi knihu. Komu je určena?

 

Kniha je určena pro všechny lékaře, pro ty pracující v nemocnicích i pro lékaře v terénu, tedy pro praktické lékaře. Benefit je pro všechny stejný – naučit se vidět antibiotickou léčbu v souvislostech, předepisovat antibiotika správně, nepředepisovat je zbytečně, vědět o indikacích, na jakou infekci předepsat jaké antibiotikum.

 

 

  • Vaše pojetí tématu je určitě zajímavé, v knize představujete antibiotika v příbězích …

 

Většina knih o antibiotikách je psána suchou formou: název antibiotika, na co se dává, jaké má spektrum účinků, jaké má nežádoucí účinky. Po určité době učení splývá medikovi všechno dohromady. A toto je forma, jak antibiotické skupiny od sebe odlišit. Když jsou spojeny s příhodami z historie, leckdy kuriózními, tak si to medici zapamatují snáze. Vycházel jsem z toho, co se mi osvědčilo při výuce. Když jsem učil obvyklou starou formou, viděl jsem, že mě studenti nevnímají. Když jsem dal do prezentace vtipné příhody z historie, tak si informace zapamatovali.

 

 

  • Z kontaktu s lékaři z terénu pozorujete příklon ke zlepšení, že nepíšou antibiotika na všechno a nepíšou širokospektrální antibiotika zbytečně? Jak vůbec jsme na tom s antibiotickou rezistencí?

 

U nás zdaleka situace v antibiotické rezistenci není špatná. Určitě jsou země, které jsou na tom lépe, ale jsou i země, a těch je většina, které jsou na tom hůře. Myslím si, že mezi praktickými lékaři je největší potenciál předepisování antibiotik zlepšit. Přesná data nemám k dispozici, my knihou cílíme hlavně na populaci mediků, kterým se snažíme antibiotika přednášet poutavě, aby je to zaujalo, aby měli souvislosti a dokázali pak, až přijdou do praxe, své znalosti správně uplatňovat.

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Udělali jsme pro neočkované vše?

18. 1. 2022

V české společnosti je nezanedbatelné množství dobrých chytrých lidí, kterým záleží na jejich zdraví, ale přesto chybně vyhodnotí, že pro ně vakcína…

Nejsložitější ze složitého

31. 12. 2021

Vývoj mozku začíná šestnáctý den po oplodnění vajíčka. Mozek dvouletého dítěte dosahuje 80 procent hmotnosti mozku dospělého člověka. Je v něm 86…

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…