Vakcinace proti COVID-19: už není čas postávat!

• Jak je podle vás, jako výkonného ředitele asociace, která sdružuje kromě jiných také společnosti vyvíjející a vyrábějící vakcíny, Česká republika připravena koupit, uskladnit, distribuovat a včas aplikovat patřičný počet dávek vakcín proti SARS-CoV-2?

V současné situaci se všichni odborníci shodují, že jedině vakcína nás může vyvést z této nepříznivé situace. Česká republika má nasmlouvané tři miliony dávek od společnosti AstraZeneca, v posledních dnech se uvažuje o nákupu dvou milionů dávek od společnosti Pfizer. Vzhledem k tomu, že vakcíny jsou dvoudávkové, jednalo by se o vakcinaci 2,5 milionu lidí. Aby však došlo k ochraně celé populace a k ukončení epidemické situace, mělo by být proočkováno zhruba 70 procent obyvatelstva, a k tomu pět milionů dávek vakcíny nestačí. Podle současné vakcinační strategie Ministerstva zdravotnictví se v první řadě budou očkovat ohrožené skupiny obyvatelstva, zdravotníci a složky, které jsou pro chod státu nepostradatelné. Nemyslí se však na to, že v Česku také musí fungovat ekonomika. Jako exportní země musíme být schopni vyrábět pro své odběratele. Když se západními zeměmi nebudeme držet krok ve schopnosti produkce, velmi brzy nás nahradí jiný dodavatel. Proto doufám, že se Česku podaří získat více dávek vakcín. Česko musí z něčeho žít, musíme se vrátit k funkční ekonomice. Úkolem českého státu je zabezpečit dostatek vakcín. A pochopitelně také stanovit další kroky vakcinační strategie.

• Průzkumy však hovoří o tom, že zájem o vakcinaci má asi jedna třetina dospělých Čechů. To není úplně příznivá zpráva. Myslíte, že do doby, kdy bude vakcína dostupná, se podaří situaci zvrátit a motivovat obyvatelstvo k ochotě dát se očkovat?

Porovnám-li komunikační kampaně například ve Velké Británii, v Německu a u nás, pak musím smutně konstatovat, že naše ministerstvo zdravotnictví je v komunikační kampani pozadu. Zatím ani na stránkách ministerstva nejsou informace pro laiky o nových vakcínách a o naléhavosti očkování. Budeme-li mít vakcíny v prvních týdnech roku 2021, pak musíme obyvatelům ČR urychleně vysvětlit, proč je důležité být očkován proti COVID-19. Nízká ochota dát se vakcinovat vyplývá logicky z nedostatku informací. Lidé pak nacházejí fake news na internetu, které důvěru v bezpečnost a účinnost vakcín významně snižují. V jednom bulvárním anglickém listu vyšel na titulní stránce článek s titulkem, v němž prezident Národního zdravotního institutu říká: „Vakcína je bezpečná i pro mou maminku.“ Pak není divu, že přes 70 procent Britů vakcinaci vítá. Nevyřešených otázek kolem plošné vakcinace je více.

• Například?

Je nutné vyřešit otázku skladování a distribuce vakcín. Očkovací látka od společnosti Pfizer vyžaduje uskladnění i distribuci při mínus sedmdesáti stupních Celsia, což nejsou úplně standardní podmínky. Není dořešena otázka spolupráce praktických lékařů nebo organizace očkovacích center, která by stihla v co nejkratší době za dodržení protiepidemických opatření aplikovat dostupné vakcíny. Nyní se řeší systém úhrad vakcín… To jsou jen příklady problémů, které musejí být řešeny s předstihem.

Záležitost vakcinace však nekončí aplikací vakcíny. Je nutné vyvinout systém sledování anonymizovaných dat, abychom věděli, kolik lidí a v jakém regiónu bylo očkováno, zda jsou vakcíny alokovány v místě potřeby. Vznikne-li lokální ohnisko nákazy, pak je nutné vědět, zda nejde o důsledek nedostatečné proočkovanosti. Tato data jsou důležitá i pro zacílení komunikace ke skupinám, kde vakcinační strategie selhává. Je nesmírně důležité mít informace v reálném čase, nikoli se zpožděním, a to i s ohledem na redistribuci do lokalit, kde vznikne nedostatek vakcín. Sledování jsou nesmírně důležitá i z hlediska farmakovigilance.

• Na západ od našich hranic panují obavy z krádeží vakcín a z padělků vakcín. Jak je tento problém ošetřen V ČR?

Na oficiální úrovni jsou pravidla dodávek vakcín stanovena velmi striktně. Nasmlouvaný počet dávek musí skončit v zemi s podepsaným kontraktem. Pokud dotyčná země svůj objem nevyčerpá, je jasně dáno, komu se může vakcína nabídnout. Jiné nebezpečí spočívá v nelegálních obchodních praktikách, jako jsou krádeže nebo vstup padělků do distribuční sítě. Vakcíny představují velmi atraktivní modalitu i z hlediska obchodu. V rámci EU tuto problematiku řeší protipadělková směrnice EU (Falsified Medicine Directive 2011/62/EU, FMD), která je implementována i u nás. Proto je klíčové ověřovat unikátní identifikátor, tedy 2D kód, aby se vyloučil jak padělek, tak kradená vakcína.

V mnoha evropských zemích byl dokonce zakázán vývoz chřipkové vakcíny, po níž byla letos poptávka vyšší než v předchozích letech. I k takovým opatřením lze přistoupit.

• Jak jste spokojen s implementací protipadělkové směrnice u českých koncových uživatelů (v lékárnách a u distributorů)?

Přes počáteční potíže jsme se dostali na velmi slušnou úroveň. Počet chybových hlášení již dosáhl požadovaných 0,05 procenta a toto množství dlouhodobě nejeví výraznější odchylky. Ověřování funguje velmi dobře. Tady můžeme bez rozpaků říci, že patříme k evropským premiantům. Je dobře, že ověřování takto funguje, protože pokud nedojde k nějaké změně, k 1. lednu 2021 přestane platit dohoda o vydávání přes chybové hlášení (alert), kterou podepsal bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Určitě to bylo správné, protože tento dopis pomohl v klidu směrnici implementovat. V době, kdy k nám přicházejí miliony dávek vakcín, si nemůžeme dovolit vydávat přes alert. Pokud by se při neověřeném vydání cokoli stalo, pak důsledky ponese ten, kdo přípravek vydal. Výrobce či držitel rozhodnutí o registraci může požádat Ministerstvo zdravotnictví o výjimku, když neuspěje v nahrání dat do databáze. Nevidím důvod, proč by se v dalších letech mělo vydávat přes alert.

• Jak funguje v této době AIFP, jejíž výbor se pravidelně scházel?

Spolupracovat jsme nepřestali. Sice nám schází osobní kontakt, ale scházíme se virtuálně, a dokonce ještě s větší účastí než před pandemií. AIFP představuje platformu sdílení informací. Velmi mne těší, že se našich videokonferencí účastní i zástupci odborné lékařské veřejnosti. Nicméně se všichni těšíme, až se potkáme face to face, protože online diskuse nemusí být zcela plnohodnotná.

Potěšitelné je, že se AIFP rozrůstá o nové členy, nyní máme 35 členských společností. Mnoho společností změnilo pracovní režim, v daleko vyšší míře se využívá status home office. Díky tomu, že jsou v současnosti komunikační technologie běžně dostupné, lze organizovat virtuální porady. Jen pro farmaceutické reprezentanty je současná doba velmi těžká. Jejich práce je založena na potkávání, což většina firem dočasně buď úplně zrušila, nebo výrazně omezila.

Zdroj: MT