Ve Švédsku vědí, že investice do vzdělání, vědy a výzkumu se vyplatí

Jeho průvodci po univerzitách, státních úřadech i soukromých podnicích, výzkumných laboratořích, vládních i nezávislých agenturách nejrůznějšího typu ho záhy přesvědčí, že cesta k dnešku byla dlouhá i namáhavá a hlavně nekončí. Udržitelný rozvoj je totiž sousloví, které v dnešním Švédsku slyšíte častěji než dobrý den.

První překvapení a zároveň důkaz toho, jak si Švédové cení vzdělání, čeká skupinku novinářů z celého světa na ministerstvu vysokého školství a výzkumu. Švédové totiž zřídili ministerstva školství hned tři, a to pro každý stupeň zvlášť. Švédská ministerstva jsou sice malá, ale k dispozici mají velké pomocné úřady a různé agentury. Ministerstvo stanovuje politický rámec práce, detaily a konkrétní úkoly plní často i několik set zaměstnanců agentury. V nedávných volbách na celostátní úrovni i ve Stockholmu vyhráli sociální demokraté a zelení, takže máme možnost hovořit s úplně čerstvou paní ministryní Helene Hellmark Knutssonovou. Kromě jiného se zmínila o tom, že vysoké školy byly i pro studenty ze zahraničí donedávna bezplatné. Zavedení poplatků pro vysokoškoláky mimo Evropskou unii považuje za špatné. Úbytek mladých lidí z mimoevropských zemí Švédsku neprospívá a je třeba ho zvrátit.

Státní peníze do výzkumu rozdělují odborníci

Známá VINNOVA je vládní agentura s přibližně 250 zaměstnanci založená v roce 2001, která si klade za cíl podporovat růst a prosperitu po celém Švédsku. Oblast její působnosti zahrnuje inovace spojené s výzkumem a vývojem, do něhož investuje nemalé státní peníze – rozděluje cca 190 mil. eur ročně. Ze 44 % jsou příjemci podpory podniky, z 28 % univerzity, z 19 % výzkumné instituce a z 9 % veřejné organizace a ostatní. Úkolem agentury je posilování švédské inovační kapacity udržitelného růstu, tedy financování výzkumu vycházejícího z konkrétních potřeb obchodního a průmyslového sektoru.

Užitečné výstupy pro lékaře

Interactive Institute Swedish ICT (information and communication technologies) se zabývá experimentálními informačními technologiemi a designem. Tento výzkumný ústav, který provádí prvotřídní aplikovaný výzkum a inovace, nabízí průlomové uživatelské zkušenosti a odborné znalosti v designu interakce, vizualizace, chování uživatelů, zvukového designu, her a zábavy. Poskytuje i strategické poradenství podnikům a veřejným organizacím. V rámci této instituce vyvinul mladý ředitel studia Thomas Rydell se svým týmem převratnou novinku, která bude jistě zajímat studenty i učitele anatomie.

Co může nabídnout Švédsko české anatomické škole?

Virtual Autopsy Table, tedy virtuální pitevní stůl, je nový unikátní zdravotnický vizualizační nástroj, který umožňuje prozkoumat vnitřek lidského těla, a to i těla živého. Původně byl vyvinut pro soudní pitvu. Poté byl přizpůsoben pro širokou vědeckou komunikaci, nejprve v oblasti anatomie u exponátů v muzeích a vědeckých centrech po celém světě. Vypadá jako velká obrazovka a obsluhuje se dotykem (touch‑screen). Objekt je zobrazen ve 3D pomocí kombinace dvou technologií: počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR). Uživatel může odstraňovat jednotlivé vrstvy objektu, otáčet jím, zvětšovat ho či oddalovat, a tak odhalovat skryté vnitřní detaily. Od roku 2012 je interaktivní zobrazovací systém založený na interaktivním vizualizačním hardwaru a specializovaném softwaru komerčně dostupný pod názvem Inside Explorer.

Ideální pomůcka při diagnostice a předoperačním plánování

S velkými objemy komplexních dat může současně pracovat více uživatelů, kteří tak mohou získat vhled do funkcí a procesů v těle a lépe jim porozumět. S úspěchem se virtuální pitevní stůl používá k doplnění běžné pitvy, která se tak obejde bez invazivních chirurgických postupů. Umožňuje vidět věci, které by bylo obtížné zjistit tradičními metodami. Vzhledem k tomu, že Inside Explorer může pracovat s jakýmkoli objektem, který lze skenovat, je vhodný pro širokou škálu institucí, tedy pro vzdělávací účely na lékařských fakultách, ve veřejných zařízeních, jako jsou muzea, vědecká a technologická centra. Systém je lehce ovladatelný a nevyžaduje žádné školení nebo speciální znalosti. Lze ho rychle a snadno aktualizovat. Může být dodán s řadou anatomických datových sad z existujících databází. Lze však samozřejmě skenovat své vlastní předměty nebo např. s místními nemocnicemi provádět vlastní výzkum. Tato technika je využitelná i v jiných oblastech tradiční zdravotní péče, jako je předoperační plánování a jiné typy vyšetření (www.tii.se/projects/insideexplorer).

Nejvýznamnější centrum vzdělávání lékařů v Evropě

Lékařská univerzita Karolinska Institutet, založená v roce 1811, patří mezi největší lékařské univerzity v Evropě. V žebříčku světových univerzit je nejvýznamnější lékařskou univerzitou v Evropě a osmou nejvýznamnější na světě. Společně s univerzitní nemocnicí Karolinska tvoří významné centrum lékařského vzdělávání a výzkumu. Odehrává se zde 40 % objemu medicínského výzkumu ve Švédsku. Sbor složený z 50 profesorů institutu každoročně rozhoduje o držitelích Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Zahraničním novinářům se tady chlubí novou univerzitní budovou, postavenou ze dřeva známým švédským architektem. Nový univerzitní kampus totiž vzniká mimo centrum Stockholmu, v blízkosti už existující univerzitní nemocnice, v městské části Solna. Je to místo, kam se už před časem stáhly všechny významné domácí i zahraniční firmy z oblasti medicíny a výzkumu.

Hlavní slovo má spolupráce

Pár kroků od nové univerzitní budovy stojí slavná Science for Life Laboratory (SciLifeLab), národní centrum molekulárněbiologických věd se zaměřením na výzkum v oblasti zdraví a životního prostředí. Tato instituce spojuje přední technické znalosti s pokročilou znalostí molekulární biologie a translační medicíny, moderní koncepce v biomedicínském výzkumu zdůrazňující těsnější propojení laboratorního výzkumu s klinickou praxí. Je společným pracovištěm čtyř univerzit: Karolinska Institutet, KTH Royal Institute of Technology, Stockholm University and Uppsala University. Výzkumníci z celého Švédska mohou využívat jak technologie SciLifeLab, tak její know‑how. Laboratoř se snaží cestou vzdělávání a spolupráce kolem sebe budovat silnou mezinárodní vědeckou komunitu. Technologie a expertizy nabízené SciLifeLab využívají lidé z akademické obce, z úřadů, z průmyslu i z řad poskytovatelů zdravotní péče.

Studenti medicíny a biologie hýbou švédským výzkumem

Dalším významným hráčem na poli švédské medicíny a výzkumu je nejstarší univerzita ve Skandinávii, Uppsala University. Nachází se ve čtvrtém největším městě Švédska, 70 km severně od Stockholmu. Byla založena roku 1477 a má na rozdíl od jednooborové Karolinska Institutet klasické složení fakult. Tradičně na ní studují i členové královské rodiny. Jedna ze studentek v doktorandském studiu stála u převratného objevu nového materiálu, který dostal název Upsalit.

Jak se ze studentky stane slavný objevitel

V laboratoři Ångström pracuje i Sara Frykstrandová, doktorandka Uppsalské univerzity. Víceméně náhodou dokázala jednoho dne připravit velmi dlouho hledaný materiál – dokonale suchý práškovitý uhličitan hořečnatý se skvělou schopností absorbovat vodu. Uhličitan hořečnatý (MgCO3) je bílý prášek, který se nerozpouští ve vodě ani v hydroxidech. Naopak rozpustný je v kyselinách, přičemž vznikají hořečnaté soli, oxid uhličitý a voda. V přírodě se vyskytuje jako klencový minerál magnezit anebo také jako podvojný uhličitan – uhličitan hořečnato‑vápenatý čili dolomit [CaMg(CO3)2]. Už delší dobu se ví, že některé formy uhličitanu hořečnatého fungují jako dobré pohlcovače vlhkosti.

Šťastná náhoda k úspěšným vědcům patří

Při teplotách nad 100 °C lze vcelku snadno syntetizovat krystalickou formu uhličitanu hořečnatého, která ovšem postrádá strukturu potřebnou k absorbování vody. Už skoro dvě stě let se vědci snaží objevit způsob, jak připravit dokonale suchý uhličitan hořečnatý při nízkých teplotách. Až loni to dokázal tým z Uppsalské univerzity, který vedla nanotechnoložka prof. Strømmeová. K objevu došlo omylem, což ovšem na zásluhách výzkumníků nic neubírá, neboť šťastná náhoda do armamentária úspěšných vědců také patří.

Dlouho hledaný materiál konečně na světě

Sara Frykstrandová a spol. použili vesměs levné a dostupné suroviny – oxid hořečnatý (MgO), oxid uhličitý (CO2) a běžné průmyslové rozpouštědlo metanol (CH3OH). Důležitým krokem jejich receptu bylo zvýšení tlaku oxidu uhličitého na trojnásobek hodnoty běžné v atmosféře. Bez výsledků míchali ingredience jako generace chemiků před nimi. Pak ale jednu z experimentálních směsí omylem nechali reagovat přes víkend. Když se vrátili do práce, nalezli v nádobě gel, který vznikl tak, že původní materiál zcela pohltil molekuly metanolu. Gel po zahřátí na 70 °C, což je pár stupňů nad teplotou varu metanolu, ztvrdl a rozpadl se na bílý a na omak drsný prášek. Byl to onen dlouho očekávaný zcela suchý uhličitan hořečnatý.

Studentský výzkum najde masivní využití v průmyslu

Za své impozantní vlastnosti Upsalit vděčí především vnitřní struktuře. Většina forem klasického magnezitu váže na svém povrchu vodu a vyskytuje se v podobě krystalů. Upsalit oproti tomu žádné molekuly vody nemá a krystaly netvoří. V jeho struktuře jsou póry o průměru pár nanometrů a díky nim má ohromující vnitřní povrch, který ochotně pohlcuje vodu. Předčí dnes velmi často používané a mnohem dražší zeolity čili krystalické hydratované hlinitokřemičitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Upsalit drží vodu, i když se pak ocitne ve velmi suchém prostředí. K regeneraci Upsalitu na zcela suchou formu ho postačí zahřát na 95 °C, zatímco většinu zeolitů je nutné zahřát na teploty přes 150 °C. Upsalit je také pro lidi netoxický, což otevírá dveře pro jeho využití ve farmaceutickém průmyslu a v mnoha dalších oborech.

Proč spin‑off?

Vědci v Uppsale při své univerzitě založili spin‑off s názvem Disruptive Materials. Tato společnost se bude zabývat vývojem aplikací založených na Upsalitu a jejich komerčním využitím. Spin‑off (odtržení, odštěpení, osamostatnění) je obecné označení pro inovativní firmu založenou studenty, profesory, absolventy z univerzity nebo fungující společnosti, a to firmu s vazbou na výzkum nebo na univerzitu v regionu. Může jít obecně o firmu bez přímého podílu univerzity nebo o firmu se vstupem univerzity jako spoluvlastníka. Spin‑off společnost lze chápat jako efektivní nástroj pro využití a rozvoj výsledků výzkumu (duševního vlastnictví) a vývoje v praxi. Příklad hodný následování i u nás.

Jak státní politika ovlivňuje zdraví populace

Švédsko nepodporuje výzkum a vzdělání jen pro ně samotné. Cílem je blaho obyvatel země v tom nejlepším slova smyslu. Švédové cítí podporu svých volených představitelů na každém kroku. Zde jsou dva příklady na závěr. Město pro chodce (Walkable City) je název strategického plánu města Stockholmu. Jeho vytváření bylo neseno ideou stavět město pro pohyb lidí a zboží, ne pro auta. Úředníci na radnici vymýšlejí, jak se dostat z jedné čtvrti do druhé pěšky nebo na kole, aniž by člověk musel přes velkou silnici, ale aby naopak šel parkem či aspoň kolem stromů či obchodů. Jdou cestou rozvoje městské hromadné dopravy a omezování parkování. Trapně v dnešním Stockholmu působí ten, kdo jezdí do práce autem. U každé budovy jsou stojany na kola a mnohde přímo obrovská parkoviště. Nejvíc kol na jednom místě bylo k vidění před univerzitní budovou v Uppsale.

Druhým příkladem pozitivní edukace je z mého pohledu i systém pouličních koutků pro kuřáky. Vypadají jako miniaturní autobusové čekárny a lidé, kteří svoji závislost na nebezpečném nikotinu ještě nepřekonali, jako podivný živočišný druh v kleci.

Lenka Šámalová, Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune