Přeskočit na obsah

Venerologové potřebují jednotný metodický pokyn

Pozvedl na vysokou úroveň diagnostiku, léčbu a dispenzarizaci nemocných s kožní formou porfyrie a podařilo se mu i rozvinout sexuologickou ambulanci s převahou zaměření na andrologii. Nová publikace, kterou s kolektivem autorů právě vydává, má lékařům pomoci orientovat se v současné nepřehledné legislativní změti v oblasti venerologie.

 

  • Dnes byla pokřtěna vaše kniha mapující základy depistáže a organizaci venerologické práce v ČR. Jak moc se venerologii dnes věnuje pozornost?

Výbor České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP se o to určitě stará. Máme venerologickou sekci, v níž je problematika aktuálně projednávána. Problém je spíš mimo nás, kde nemůžeme prorazit. Jsou zde jak legislativní spory, tak i nepřesnosti nebo řada předpisů úplně chybí. Především bychom nyní uvítali jeden jednotný předpis, který by nahradil současnou změť vyhlášek, v kterých se běžný lékař nevyzná. Velmi důležitá je spolupráce a dodržování centrálního vedení a jednotného přístupu, provádění dispenzarizace, depistáže a spolupráce všech pracovišť.

Hlavně nyní věříme, že se podaří prosadit pro STI (sexuálně přenosné infekce) metodický pokyn, což bude sice podzákonná norma, ale půjde o souborný pokyn v oblasti venerologických chorob, kde budou vyjmenovány všechny povinnosti jak lékaře, tak pacienta, a který bude platný i pro ostatní obory, jako je urologie, gynekologie, případně epidemiologie. Všechny tyto odbornosti svým způsobem s touto problematikou také pracují. Pokyn je vypracován, prošel vnitřním i vnějším připomínkovým řízením, ale nevíme, na čem se jeho vydání zadrhlo. Je třeba připomenout, že řešení problémů spojených s pohlavními nemocemi není jen záležitostí odborných lékařů, ale i věcí společenskou, respektive i politickou.

 

  • Můžete být konkrétnější?

Kdysi, v roce 1968, existovala vyhláška č. 30, která víceméně shrnovala vše podstatné z venerických chorob. Ta pozbyla účinnosti a nahradila ji široká škála nových dílčích předpisů. Ale nikdo nechce vydat jednotný soubor, který by obsahoval vše, měl zákonný podklad a stal se oporou pro lékaře, a nakonec i pro pacienty. I naše nová kniha, kterou jsme před chvílí křtili, tudíž obsahuje množství zákonů, nejrůznějších vyhlášek, ale snahou je nastínit chybějící celistvost. V současné době se totiž zdá, že převažuje tendence ustupovat od některých dřívějších předpisů, pravidel a preventivních opatření. Za důležité považujeme např. zachovat preventivní sérologické vyšetřování specifickými i nespecifickými testy dvakrát v průběhu gravidity, kredeizaci a vyšetřování pupečníkové krve, protože jen to nám pomůže se orientovat v pasivním přenosu protilátek a znovu se objevujících případů kongenitální syfilis.

 

  • V nové knize uvádíte data o rostoucím výskytu STI, např. incidence syfilis v Německu vzrostla za posledních 15 let o 700 procent. Jaká je aktuální situace ve výskytu sexuálně přenosných chorob v ČR v porovnání se světem?

Stejně jako ve světě, i u nás postupně tyto nákazy narůstají, i když s ohledem na globální situaci jsme na tom v ČR velice dobře. Nebezpečí je, že narůstá i výskyt kapavky, který byl ještě donedávna nízký, a zejména varující je, že zde narůstá rezistence. Takže je velké nebezpečí, že bude opravdu velmi těžké najít optimální antibiotikum k léčbě této choroby. Rozhodně také v posledních letech dochází k nárůstu výskytu syfilis a nově se objevila nemoc, která u nás dříve neexistovala – lymphogranuloma venereum, tu jsme znali spíše jen z vyprávění. A samozřejmě přibývá HIV/AIDS, což je také jedna ze sexuálně přenosných chorob, byť organizačně nyní vedená po trochu jiné linii. Je však třeba myslet na to, že s ostatními sexuálně přenosnými chorobami souvisí. To, jak se lidé chovají, samozřejmě souvisí i s HIV pozitivitou, a ta se u nás vyskytuje zejména ve skupině homosexuálů, kde je velké nebezpečí šíření. I když i u této závažné nemoci se blýská na lepší časy a je na obzoru možná terapie. I tato choroba tedy časem přejde v chronické, byť závažné onemocnění, které bude postupně řešitelné. Svým způsobem to v sobě ale skrývá i nebezpečí, že nám budou více narůstat i ostatní sexuálně přenosné nemoci. Lidé se totiž přestanou bát a nebudou již tak opatrní. Paradoxně to může vést k nárůstu syfilis, kapavky apod. Pozornost, zejména lepším monitoringem, je třeba věnovat i chlamydiovým infekcím. Můžeme říci, že rizikový vývoj sexuálně přenosných infekcí se týká především mladší populace, která i přes značnou osvětu nebezpečí podceňuje. Problémem je i to, že dnes bohužel i lékaři v diferenciální diagnostice berou možnou přítomnost STI málo v úvahu. Významnou roli zde totiž mají i asymptomatické formy nemocí.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…