Přeskočit na obsah

Vyjádření AIFP k návrhům VZP na úpravy § 16

§ 16:
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
(2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.

 

  • Údajný nekontrolovaný růst nákladů na léčbu

    Lékový rozpočet zdravotních pojišťoven je již mnoho let po sobě stabilní. Výkyvy jsou meziročně nanejvýš 1 až 2 procenta. Jestliže dochází k navýšení u paragrafu 16, je to v rámci lékového rozpočtu. Proto není ohroženo hospodaření zdravotních pojišťoven. Dokládá to materiál samotné VZP.

 

  • VZP vyvolává dojem, že za rostoucí náklady na léčbu přes paragraf 16 může farmaceutický průmysl

    Není pravdou, že farmaceutické společnosti využívají paragraf 16 pro vstup na český trh. Jedinou cestou pro vstup léčivého přípravku na trh je žádost u SÚKL a následující jednání s pojišťovnami.

    O úhradu přes paragraf 16 žádá lékař pro svého pacienta, pokud sezná, že je to jediná léčebná možnost – se svolením jeho domovského zdravotnického zařízení. Úhradu potom schvaluje revizní lékař. Farmaceutické společnosti „nevyužívají paragraf 16 jako penězovod“, nejsou nijak zapojeny do řízení týkajícího se výjimečné úhrady. Farmaceutická společnost se mohla rozhodnout do České republiky s přípravkem nevstoupit kvůli nízkým cenám v České republice, případně kvůli složitosti, zdlouhavosti a nákladnosti schvalovacího procesu. Anebo o vstup do systému požádala, ale o žádosti ještě regulátor nerozhodl.

  • Ceny léčiv v České republice

    Není pravda, že jsou inovativní léčiva dražší než jinde v Evropě. Pokud je přípravek zařazen do systému úhrad, jeho cena je stanovena jako průměr 3 nejnižších cen v Evropské unii. Důkazem je i to, že léky za přibližně 5 mld. Kč dovezené do České republiky jsou následně vyvezeny reexportéry do zemí, v nichž je cenová hladina vyšší.

  • Princip sdílení rizik, který VZP navrhuje coby novinku

    Princip sdílení rizik není třeba navrhovat, již se uplatňuje. Risk-sharingové dohody jsou zcela v pořádku a fungují celá léta. Již mnohokrát se tyto smlouvy uzavíraly v rámci procesu standardního stanovování cen a úhrad.

    Je dobře, že v České republice tato možnost existuje, umožňuje to zvyšovat dostupnost léčby. Ale vzhledem k tomu, jak je v České republice proces dlouhý, se nelze divit tomu, že pacienti hledají cesty, jak se k léčbě dostat.

    Paragraf 16 je využíván v momentech, kdy léčivý přípravek není dostupný – nejen v rámci onkologické léčby, ale i v případě neurologických onemocnění, vzácných chorob...

    Pokud by byl paragraf 16 změněn, zrušen a podobně, přijde pacient o možnost získat léčbu v případě, že přípravek v České republice není z jakéhokoli důvodu dostupný.

  • Článek v BMJ, kterým VZP argumentuje

    Článek v časopise British Medical Journal (BMJ), na který se VZP odvolává, kritizovala řada autorit včetně Evropské lékové agentury (EMA). Veškeré léčivé přípravky dostupné v České republice procházejí schválením EMA – je prokázáno, že jsou účinné a bezpečné. BMJ svým článkem zpochybnil práci této nejvyšší evropské úřední autority v oblasti léčiv. Dokonce i jeden z autorů metodiky použité při citované studii Nathan I. Cherny se pro BMJ již koncem října ohradil, že jeho metodika byla ve studii špatně využita. V onkologii probíhá bouřlivý rozvoj léčby a pacienti přežívají déle než kdy předtím v mnohem vyšší kvalitě života.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené