Země, kde je silná střední třída, jsou na tom ekonomicky dobře
Každý pocitově ví, že existuje chudí a bohatí a někde mezi nimi je střední třída. Všichni ekonomové tvrdí, že střední třída je základem prosperujícího státu. Země, ve které převažují chudina a boháči, viz Rusko či Brazílie, nejsou ekonomicky prosperující země. Naopak Německo či Švédsko, kde je střední střída silná, jsou země, které jsou na tom ekonomicky dobře. Ale s definicí střední třídy je to již těžké a názorů je mnoho. Přesto jsou jisté charakteristiky, které střední třídu specifikují. Střední třída většinou nežije z kapitálu, jako boháči, ale ze své práce. Vykovává ale práci kvalifikovanou, tedy lépe placenou. Jedná se většinou o specialisty s příslušným vzděláním. Nemohou si koupit deset Ferrari, ale mají na zakoupení jednoho rodinného vozu, mají doma televizi, internet, ledničku, myčku nádobí a jednou za rok si mohou dovolit delší rodinnou dovolenou. Nejsou nuceni kupovat nekvalitní dětské oblečení ve Vietnamské tržnici, ale mohou si dovolit svým dětem koupit kvalitní vybavení. Mohou si dovolit zajít občas na večeři do lepší restaurace a na operu do Národního divadla. Zhruba tak vypadá život střední třídy v Česku. Z tohoto pohledu většina lékařů spadá do střední třídy. Máme sice mnoho lékařů soukromníků, ale v reálu to nejsou čistí soukromníci, ale švarczaměstnanci zdravotních pojišťoven.
ČSSD uvažuje o zdanění bohatých, jejichž příjmy jsou nad hranicí 70 tisíc měsíčně. Zde vidí experti ČSSD hranici mezi střední a vyšší třídou. Chybí mi konkrétní sdělení, zda je o hrubý či čistý příjem a jak se to rozpočítává na členy rodiny. Lékařů je málo a bude jich v budoucnosti ještě méně. Musí pracovat hodně přesčasů, aby dokázali zajistit zdravotní zabezpečení obyvatelstva. Nemám čas (sám musím jako lékař také tvrdě pracovat) na to, abych podrobil důkladné analýze příjem lékařů za základní pracovní dobu. To je pro mě určující, zda lékaři spadají či nespadají, podle ČSSD, do střední třídy. Pokud lékaři musí pracovat mnoho hodin přesčas, včetně volných dnů a státních svátků, pak se jejich příjmy dostávají nad hranici střední třídy. Ale za jakou cenu? Za cenu výrazného opotřebovávání vlastní psychiky i těla, za cenu nefunkčních rodin. A ještě jsou vlastně do služeb nepřímo nuceni. Progresivní zdanění příjmu lékařů v tomto případě pokládám za vysoce nemorální.
Zdroj: MT