Přeskočit na obsah

Změna postavení praktiků je kontinuální proces

Z dlouhodobého hlediska považujeme za ideální takový stav, jaký panuje v sousedních zemích s podobným historickým a kulturním kontextem, jako je Rakousko a Německo, které jsou nám vzorem. Podle našeho názoru má být pacientovi maximum možné péče poskytnuto v ordinaci jeho praktického lékaře, tedy co nejblíže jeho bydlišti a lékařem, se kterým má dlouhodobý vztah a který také pacienta dobře zná. Jedinými limity by měly být technické a odborné možnosti praktického lékaře, nikoli administrativní překážky typu preskripční omezení atd.

Praktický lékař by měl být průvodcem pacienta po systému a jeho advokátem, který ho mimo jiné ochraňuje i před zbytečnou lékařskou péčí. Z této změny by měl mít prospěch především pacient, kterému se zlepší komfort a dostupnost zdravotních služeb. Zároveň z toho bude profitovat celý zdravotní systém. Cílem je redukovat počet kontaktů pacienta se zdravotním systémem, který je v ČR extrémní a vysoce převyšuje čísla okolních vyspělých zemí (ČR více než jedenáct kontaktů pacienta se systémem za rok, Rakousko šest, Švédsko tři), a zprůchodnit zdravotní systém.

Tím, že praktik převezme do svých rukou více péče o nekomplikované a chronické pacienty, dojde k uvolnění kapacit ambulantních specialistů pro péči o komplikované a akutní pacienty. Omezí se zbytečné hospitalizace a umožní přesun pacientů z nemocničních ambulancí k ambulantním specialistům. To odlehčí personální situaci nemocnic, protože lékař vycvičený pro lůžkovou péči nebude zbytečně vázán v nemocniční ambulanci a bude se moci věnovat práci u lůžka.

Na ministerstvu zdravotnictví existuje pracovní skupina pro reformu primární péče, která se mimo jiné zabývá rozšiřováním kompetencí praktických lékařů, odstraněním preskripčních omezení pro praktické lékaře u vybraných léků, ale také nastavením pravidel mezi primární péčí a ambulantními specialisty, novým způsobem organizace LPS a řadou dalších otázek. Práce skupiny se chýlí k závěru, její výsledky budou zveřejněny do konce letošního roku a předpokládám, že budou podrobeny připomínkám odborných společností, profesních organizací a široké lékařské veřejnosti. Očekávám živou diskusi. Jedná se o komplexní materiál, proto do té doby, než budou závěry pracovní skupiny zveřejněny oficiálně, nemá smysl zveřejňovat některé dílčí výsledky a vytrhávat je z kontextu.

Co se týče změny financování praktických lékařů, je jasné, že praktický lékař, který převezme silnější roli ve zdravotním systému a poskytne větší kvalitu a kvantitu péče, musí být adekvátně ohodnocen. Popsané změny nelze realizovat při stávajícím vybavení praxí, jak technickém, tak především personálním. Kvalitní ordinace praktického lékaře nemůže fungovat ve stávajícím modelu jeden lékař a jedna sestra (mnohde stále ještě v jedné místnosti), je třeba ji posílit personálně o administrativního pracovníka, recepci, další zdravotní sestru, budoucnost mají praxe, kde pracuje více lékařů. To pochopitelně přináší vyšší náklady. Jedná se ale o investici, která znamená jen nepatrný zlomek v celkových nákladech na zdravotní systém, přitom její přínos pro fungování zdravotního systému bude obrovský a musí se mnohokrát vrátit na úsporách, které vzniknou racionalizací a zvýšením efektivity zdravotní péče.

Primární péče bude i nadále hrazena kombinovanou kapitačně výkonovou platbou, která podporuje vztah lékař–pacient (tím, že je vázána na registraci), brání zbytečné honbě za body, podporuje prevenci a také komunitní a sociální roli praktického lékaře a stabilizuje síť lékařů primární péče. Je však třeba posílit výkonovou složku úhrad a nastavit takové úhradové mechanismy, které umožní diferenciaci mezi jednotlivými praxemi podle poskytovaného výkonu a které je budou motivovat k lepší péči tím, že umožní lepší ohodnocení praxí poskytujících vyšší výkon a kvalitu.

Popsané změny není možné realizovat bez změny systému úhrad do segmentu ambulantních specialistů, která odstraní jejich ekonomickou motivaci pečovat o nekomplikované pacienty a zvýší motivaci k péči o komplikované a akutní pacienty, za něž musejí dostat lepší úhradu.

Závěrem je třeba říci, že se nejedná o jednorázovou revoluční změnu. To by ani nebylo možné vzhledem k rozsahu a povaze výše popsaných změn a věkové struktuře praktických lékařů. Nelze očekávat, že se primární péče, jejíž role byla od padesátých let minulého století až dosud degradována, změní jako mávnutím kouzelného proutku ze dne na den. Cílem je nastartovat a umožnit změnu primární péče, a tím i nastavení celého zdravotního systému. Jde o kontinuální proces, některé změny je možné realizovat již v příštím roce, jiné se projeví až v letech příštích.

Zdroj: MT

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…