Přeskočit na obsah

Zvědavci

Nebuď zvědavý, budeš brzo starý! Nebuď zvědavý, dostaneš přes prsty, a to velmi.

Zvědavou Evu lákalo jablko, následky prvotního hříchu, jak praví církev katolická, neseme dodnes.

Aktaión spatřil Artemidu nahatou, údajně omylem, takže byl proměněn v jelena a roztrhán vlastními psy. O něco lépe dopadl méně známý Siproités, chlapec, jemuž rovněž padly zraky na neoblečenou bohyni, takže byl změněn na dívku. Prorok Teiresiás rozpletl pářící se hady a rozhněvaná božstva ho za trest proměnila v ženu. Následně se pověst dělí. Jedna větev praví, že to bylo na rok nepodmíněně, jiná tvrdí, že svůj čin po sedmi letech zopakoval a byl proměněn zpět na muže. Zvědaví bohové Héra a Zeus se ho následně zeptali, kdo prožívá víc rozkoše při milování, zda žena, nebo muž, když byl obojím. Teiresiás prozradil, že mužové jen devítinu toho, co ženy, čímž rozběsnil Héru, a to do té míry, že ho oslepila. Prolátl totiž tajemství jejího rodu.

Zamilovaného pěvce a muzikanta Orfea zajímalo, zda ho Eurydiké z říše smrti, kam si pro ni došel, skutečně následuje, proto se otočil, což měl zakázané, a dívka musela zpět. Orfeus pak hudl natolik zvučně, že ho bakchantky raději roztrhly.

Psyché si kvůli záludnému návodu svých sester posvítila, aby viděla, kdo ji v noci navštěvuje, horký olej probudil spícího Eróta, jenž zamával křídly a byl pryč. Následovala mnohadílná dramata, která v tomto případě díky autorské laskavosti dopadla dobře.

Zvědavá Pandóra, pěkná potvora, která milostnou touhu získala od Afrodíty, lsti a lži od Herma a ženské práce od Athény, ale o těch se dnes už nemluví, otevřela skřínku, od té doby má lékařský stav práci. Tím pádem by neměl mít ve znaku Aesculapova hada, ale právě Pandořinu skřínku, ze kterého utekly všechny bědy a nemoci. Jakmile vše přestává fungovat, zbývá na dně skřínky naděje. V současné době se říká, že skřínka byla spíš druh poháru. Ani ten had na Aeskulapově holi nemusel být had a hůl nemusela být holí. Mohlo jít o reklamu, vývěsní štít, na němž je vlasovec medinský, dlouhatánský tenoučký parazit z podkoží. Ranhojič ho opatrně řadu dní navíjel na dřívko, nesměl ho přetrhnout. Americká armáda spletla Aeskulapovu hůl, jejíž had má jednu hlavu, s holí Hermovou, ta má hady dva, vršek okřídlený a je symbolem obchodu. Učinila z ní emblém svých medical corps, což rovněž probouzí zvědavost a našinec vzpomene Hellerovu Hlavu XXII a generála Scheisskopfa.


Co je podkladem lidské zvědavosti?

Zevní podněty dokážou dát zvědavosti ostruhy tím, že probudí intenzivní, niternou touhu zjistit co a jak, pocit „chci to vědět“. Lidé i zvířata něco obětují, aby tuhle touhu nasytili. Jste‑li opravdu hladoví, vypadá skvěle i jídlo, které zrovna rádi nemáte.

Za všechno odpovídá neuronová síť centrální odměny. Má uzly ve středním mozku, dále v bazálních gangliích, to jsou velké ostrovy neuronů v hloubce předních částí mozku, a v některých oblastech mozkové kůry. Jestliže byl lidem nabízen zrakový podnět v podobě potravy, rozzářily se uzly sítě v bazálních gangliích, některým lidem víc, jiným méně, což je vidět na obrázcích funkční magnetické rezonance. Jakmile experiment skončil, byly nic netušící osoby po jedné propouštěny do místnosti, kde byly na stole křupky. Ty z nich, jimž se mocně rozzářila bazální ganglia, se na ně okamžitě vrhly.

Úvaha říká: jestliže je sycení touhy po jídle doprovázeno činností sítě odměny, pak je možné, že i podobná aktivita bude doprovázet i sycení zvědavosti, protože nasycená zvědavost se může podobat nasycenému hladu.


Jsou lidé ochotni pro sycení zvědavosti riskovat?

Poněkud vyhládlým pokusným osobám byly předvedeny podněty probouzející zvědavost nebo chuť k jídlu. V prvním případě to byl kouzelnický trik a odpovědi na běžné otázky, v druhém případě lákavé jídlo. Pak byly pokusné osoby tázány, zda si chtějí zahrát na kole štěstěny, čímž získají naději, že se dozvědí, jak to kouzelník dělá, a odpovědi na otázky, případně lákavé jídlo – pokud vyhrají. Jestliže prohrály, okamžitě následoval elektrošok. Pravděpodobnost výhry byla v jednotlivých kolech nastavena v rozmezí 16,7–83,3 procenta. Elektrody byly připevněny po celou dobu pokusu. Šok pokusné osoby znaly, experimentátoři jim ho předvedli na samém začátku.

Otázka zněla: jestliže si pokusné osoby bez ohledu na riziko případného elektrošoku zahrají proto, aby zjistily, jak to kouzelník dělá, jaké jsou odpovědi na otázky, nebo pro zisk jídla, aktivují se uzly centrálního systému odměny v bazálních gangliích?

Výsledek: zájem o informace byl stejný jako zájem o jídlo. S rostoucí pravděpodobností elektrošoku pokusné osoby častěji odmítaly pokračovat jak v případě informací, tak v případě jídla. Nabídka podnětu probouzela aktivitu v bazálních gangliích, tedy v očekávané oblasti, aktivita se střídala podobně, jako se střídají světla na železničním přejezdu, podle toho, zda šlo o předvedení podnětu, nebo o rozhodnutí. Dolní část bazálních ganglií spočte hodnotu podnětu, horní část rozhoduje o odpovědi a případné akci. Odmítnutí pokračovat probouzelo aktivitu v mozkových oblastech, které se podílejí na rozhodování a jsou mimo bazální ganglia.

Sycení zvědavosti, to znamená očekávané zjištění neznámých informací, podněcuje mohutné puzení „chci to vědět“, stejně mohutné jako puzení „chci lákavé jídlo“. Čím bylo mohutnější, tím větší byla ochota riskovat elektrošok.

Nebojte se, jde ho unést.

Zdroj: MT

Doporučené

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…