Přeskočit na obsah

Zvykli jsme si na růst, utratíme zbytek rezerv

  • Analytická komise odhaduje růst příjmů jen o 1,77 procenta…

Odhad příjmů je za současné situace mimořádně obtížný. Neznámou je, jak rychle skončí současná omezení, jak rychle se některé produkce zejména ve službách obnoví a také kolik podnikatelů naopak po ukončení kompenzací zanikne. Odhad 1,8% růstu je asi při spodním odhadu, ale i pokud použijeme optimističtější pohled někde okolo dvou procent, tak to nic neřeší. Ekonomika určitě žádné významnější nárůsty nevyprodukuje. Pokud stát nebude valorizovat státní podíl, tak odhad analytické komise asi platí.

 

  • Měl by ministr zdravotnictví požádat vládu o navýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2022?

Jednorázové a nepředvídatelné změny plateb za státní pojištěnce jsou obecně mimo skutečně nouzové situace chybné. Platba státu by se měla valorizovat průběžně a předvídatelně, nejlépe na nějaký standardní ukazatel například průměrné mzdy a podobně. Z toho vyplývá i odpověď. Ano, stát by měl i pro rok 2022 valorizovat státní platbu. Takový příslib však zatím nemáme, a nemůžeme jej proto v cenových jednáních nabízet.

 

  • Kdy naposledy byl nárůst příjmů zdravotního pojištění meziročně 1,77 procenta nebo ještě méně?

Dosud nejmenší nárůst a podobný problém zde byl v roce 2011, kdy se meziroční růst příjmů zastavil a ve zdravotnictví se řešila redukce růstu nákladů. Pokus o mírnou redukci z roku 2013 však obratem skončil. Naopak od roku 2014 zdroje průběžně velkým tempem okolo osmi procent rostou, ale my jsme si již zvykli, že je stejně rychle a nyní i ještě rychleji umíme utrácet.

Problém veřejného zdravotního pojištění poslední dekády je dlouhodobě neudržitelný růst nákladů a aktuálně i souběh sice mimořádných, ale nutných výdajů a současně i výdajů, které by systém veřejného zdravotního pojištění vůbec neměly zatěžovat. Tím myslím zejména nešťastné, nevyvážené a dvojcestné financování testování u zaměstnavatelů.

Nejnověji byl oznámen záměr jednorázově a plošně vyplatit 100 000 korun na každého zdravotníka v mimonemocničních segmentech a lékárnách ještě za rok 2020 druhou kompenzační vyhláškou. Tím bychom velmi neefektivně utratili přes 12 miliard korun, vyčerpáme zbytek rezerv a žádného spravedlivého ocenění za pomoc v krizi stejně nedosáhneme. Tento záměr je chybný z hlediska zákonného zmocnění k takovému užití vyhlášky, je nebezpečný finančním dopadem do systému a zcela pomíjí skutečnou zásluhovost a míru pomoci v krizi. Plátci pojistného zastoupení v orgánech pojišťoven oprávněně kritizují takto připravované využití solidárně placených odvodů.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené