Přeskočit na obsah

Co může praktický lékař udělat pro včasný záchyt maligního melanomu?

Pro prognózu pacientů s maligním melanomem (MM) je kruciální časný záchyt. A na něm se mohou velkou měrou podílet i praktičtí lékaři. Jak? To během Kongresu primární péče 2026 upřesnila MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA, primářka Dermatovenerologického oddělení FN Motol a Homolka a Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.

Incidence stoupá, mortalita naštěstí stagnuje

MM tvoří 4,3 procenta všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů (2021) a jedno procento všech kožních nádorů, ale pojí se s ním 80 procent úmrtí na kožní nádor. Jeho incidence od 50. let stoupá, v r. 2021 činila 24,7/100 000 obyvatel, což bylo téměř o pět procent více než v r. 2020, mortalita se nicméně v dlouhodobém časovém trendu nezvyšuje. V České republice představuje šestou nejčastější malignitu u mužů, a dokonce pátou u žen, vyskytuje se ve všech věkových skupinách, nejčastěji ale v seniorském věku (60–79 let, pacienti mladší 60 let tvoří 37,6 %). Naprosto klíčovou roli u MM má včasná diagnóza – a zde se nachází velký prostor pro praktické lékaře.

„Během posledních 20 let došlo díky časnějšímu záchytu a nové systémové terapii k významnému zlepšení 5letého relativního přežití,“ uvedla přednášející s připomenutím možností dermatoskopického vyšetření a využívání cílené léčby a imunoterapie a upřesnila, že 5leté přežití se od období 2005–2009 zlepšilo z 81,1–82,1 procenta na 90,1–91 procent v období 2015–2019. V letech 2017–2021 bylo dokonce 70 procent nově diagnostikovaných MM v časném stadiu. Právě stadium nemoci je rozhodující pro prognózu – a ve stadiu I činí 5leté přežití 100 procent.

Důležitá úloha praktiků

Praktičtí lékaři mohou přispět časným záchytem a správným odhalením rizikových osob. Přednášející upřesnila charakteristiky: Pro melanom je typické, že 50–70 procent připadá na klinicky normální kůži a 30–50 procent na melanocytární lézi. Rizikové faktory představují genetická dispozice (+ rodinná anamnéza), mnohočetné pigmentové névy, fototyp I, II, kongenitální névy, opakované spálení v dětství do puchýřů, intermitentní a intenzivní nárazové slunění, opakované využívání solárií. V diagnostice se uplatňuje pravidlo ABCDE, i když řada melanomů nesplňuje ukazatele A, B a C. Daří se ale častější záchyt melanomů menších než 5 mm. Ukazatel D nyní značí dynamiku, tedy trvalý vývoj zbarvení nebo velikosti nádoru. Jakýkoli podezřelý útvar je indikován k vyšetření dermatoskopem před excizí. Pacient se suspektním MM by měl být odeslán k dermatologovi, který určí diagnózu. Případnou excizi může provést kromě dermatovenerologa též chirurg, plastický chirurg či jiný specialista, následuje verifikace klinické diagnózy a pak staging, který provádí dermatovenerolog nebo onkolog, léčba vedená onkologem a dispenzarizace, kterou může provádět onkolog nebo dermatovenerolog.

Významnou roli mají praktičtí lékaři také v prevenci MM. Ta by měla zahrnovat pravidelné kontroly pigmentových névů, osvětové akce. Nezbytnou součástí následné péče s cílem včasného odhalení recidivy/sekundárního melanomu je samovyšetřování – pacient by měl být poučen a zacvičen. Vyšetřují se kůže oblasti jizvy a jejího okolí, spádová lymfatická oblast. Pacient by měl dodržovat fotoprotekci i další pravidla ochrany kůže. V závěru přednášející apelovala, aby praktici vysvětlovali pacientům, že nejrůznější digitální aplikace pro diagnostiku, jejichž využívání se stalo poměrně častým, patří pouze do rukou odborníků.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.

Doporučené