Desítky tisíc dětí v riziku digitální závislosti, systém péče naráží na limity

Digitální závislosti se stávají stále výraznějším tématem klinické praxe, které zasahuje nejen dětskou populaci, ale i dospělé. „Jde o téma, se kterým se setkáváme v praxi velmi často a které se zároveň netýká pouze dětí a dospívajících,“ uvedla na Kongresu primární péče Mgr. Pavla Chomynová, Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Podle ní je přitom nutné počítat s tím, že digitální závislosti zatím nemají jednotnou definici. V odborné literatuře se pracuje s různými pojmy – od závislosti na internetu přes problematické užívání až po kyberzávislost. „Internet je spíše prostředkem, skrze který realizujeme různé aktivity v digitálním prostředí,“ vysvětlila.

Společným jmenovatelem těchto stavů jsou obdobná kritéria jako u závislostí na návykových látkách – například zvyšující se tolerance, ztráta kontroly nad užíváním, konflikty s okolím, přítomnost abstinenčních příznaků nebo recidiva. V případě dětí a dospívajících přitom dominuje zejména užívání sociálních sítí a hraní digitálních her.

Významnou roli podle Chomynové hraje i širší kontext rodinného prostředí. „Děti do velké míry kopírují chování svých rodičů a prostředí, ve kterém vyrůstají,“ upozornila s tím, že digitální závislosti se ve významné míře týkají i dospělé populace.

Výskyt problémového užívání roste, liší se podle pohlaví i věku

Pro hodnocení rozsahu a charakteru digitálních závislostí jsou podle Chomynové klíčová populační data, která Národní monitorovací středisko dlouhodobě sbírá prostřednictvím školních studií. „Máme k dispozici celou řadu studií, které se v pravidelných intervalech realizují ve školní populaci,“ uvedla s tím, že umožňují sledovat nejen rozsah problému, ale i jeho vývoj v čase.

Sledování přitom nezahrnuje pouze čas strávený s technologiemi, ale i širší kontext jejich užívání. „Sledujeme čas trávený s technologiemi, i když se ukazuje, že samotný čas není hlavním kritériem závislosti,“ uvedla Chomynová. Vedle toho se podle ní využívají screeningové škály zaměřené na nadměrné užívání, sledují se dopady digitálních aktivit i to, kolik dětí se v důsledku problémů dostává do odborné péče.

Základní přehled o situaci poskytuje mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která sleduje zdraví a životní styl dětí ve věku 11, 13 a 15 let, tedy žáků pátých, sedmých a devátých tříd základních škol. Studie pokrývá široké spektrum témat včetně spánkových a stravovacích návyků nebo užívání návykových látek, v posledních letech však zahrnuje i otázky týkající se digitálních technologií.

„Ukazuje se, že v riziku problematického hraní digitálních her se aktuálně nachází 9 procent dotázaných žáků základních škol,“ uvedla Chomynová. Riziko je přitom výrazně vyšší u chlapců než u dívek (13 versus 5 procent).

Pokud jde o nadužívání sociálních sítí, v riziku se aktuálně nachází přibližně 8 procent dospívajících. „Stejná otázka byla ve studii položena již v roce 2018 a data ukazují nárůst zhruba na dvojnásobné hodnoty,“ doplnila.

Na rozdíly mezi jednotlivými skupinami přitom upozorňují i další sledování, podle nichž se v riziku nadužívání sociálních sítí častěji nacházejí dívky.

Detailnější pohled na vývoj v čase a rozdíly mezi věkovými skupinami poskytuje studie realizovaná každoročně v Praze na vzorku přibližně deseti tisíc dospívajících, sledovaná od roku 2019. Jak Chomynová prezentovala, tato data umožňují přesněji odhadnout rozsah rizikového chování i jeho dynamiku v posledních letech.

„Aktuálně odhadujeme, že přibližně 7 procent žáků se nachází ve vysokém riziku. Pokud použijeme širší kritéria, jde zhruba o 18 procent dospívajících,“ uvedla. Zároveň upozornila, že výsledky jednotlivých studií nejsou přímo srovnatelné, protože využívají odlišné metodiky a škály hodnocení.

„Více než třetina dospívajících uvádí, že se u nich v posledních 12 měsících opakovaně vyskytly problémy spojené s užíváním sociálních sítí,“ uvedla Chomynová. Tyto obtíže zahrnují například zanedbávání spánku, omezení volnočasových aktivit nebo ústup od běžných denních činností.

Data zároveň potvrzují výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. „Dlouhodobě se ukazuje, že v riziku v souvislosti s hraním digitálních her jsou především žáci základních škol, zejména chlapci. Naopak v riziku nadužívání sociálních sítí jsou především dívky, přičemž se tento problém výrazněji týká studentek středních škol,“ uvedla.

Studie ESPAD: 29 procent v riziku kvůli sociálním sítím, 12 procent kvůli hrám

Podrobnější údaje o intenzitě užívání digitálních technologií přináší studie ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs), kterou Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti realizuje od roku 2015 u 15 až 16letých studentů, tedy žáků devátých tříd základních škol a prvních ročníků středních škol.

Jak Chomynová prezentovala, tato studie sleduje nejen užívání návykových látek, ale i digitální chování dospívajících včetně času stráveného s technologiemi a jeho souvislostí s dalšími projevy. „V rámci této studie monitorujeme například čas trávený denně s digitálními technologiemi, zejména hraním digitálních her a trávením času na sociálních sítích,“ uvedla.

Pro potřeby populačního sledování je přitom nutné stanovit určitou orientační hranici. „Jako kritérium, kdy už mluvíme o nějakém nadužívání technologií, používáme čtyři hodiny a více v průběhu všedního dne,“ vysvětlila s tím, že jde o pracovní ukazatel, nikoli o diagnostické kritérium závislosti.

Z prezentovaných dat vyplývá, že tuto hranici překračuje významná část dospívajících. „Ukazuje se, že 44 procent dospívajících tráví denně čtyři a více hodin sledováním různých videí, 33 procent na sociálních sítích a 18 procent hraním digitálních her,“ uvedla Chomynová.  Zároveň upozornila, že o víkendech je tento čas ještě vyšší, což dále zvyšuje celkovou expozici digitálnímu prostředí.

Dlouhodobé sledování navíc ukazuje výrazný posun ve způsobu trávení volného času. „Ve srovnání s rokem 2015 nám významně klesá podíl dětí, které digitální hry vůbec nehrají, naopak roste množství času, které děti v digitálním prostředí tráví,“ uvedla.

Zaznělo však, že samotná délka užívání není dostatečným ukazatelem problému. Digitální technologie jsou běžnou součástí života dospívajících a rozhodující je spíše charakter jejich užívání a jeho dopady na každodenní fungování.

Právě tyto aspekty zachycují screeningové škály zaměřené na subjektivně vnímané problémy. „Podle screeningové škály se ukazuje, že v riziku se nachází přibližně 12 procent dospívajících v souvislosti s hraním digitálních her a 29 procent v souvislosti s nadužíváním sociálních sítí,“ uvedla Chomynová.

Digitální závislosti mají konkrétní zdravotní i sociální dopady

Samotné užívání digitálních technologií by nebylo takovým problémem, pokud by se nepromítalo do zdravotního a sociálního fungování dětí a dospívajících.

Mezi přímé zdravotní důsledky podle Chomynové patří především bolesti hlavy a potíže pohybového aparátu. Významným tématem je také spánek. „Děti a dospívající zanedbávají spánek, což vede k únavě, kterou se následně snaží kompenzovat například konzumací energetických nápojů,“ popsala. V některých případech může docházet i k zanedbávání hygieny, zatímco dlouhodobé sezení u digitálních technologií a nedostatek pohybu mohou přispívat k rozvoji obezity.

Zásadní jsou ale také sociální dopady. „Co nás trápí o něco víc, jsou dlouhodobé sociální dopady, ať už je to zanedbávání volnočasových aktivit, školních povinností, omezování sociálních kontaktů nebo konflikty s rodiči, přáteli či ve škole,“ uvedla Chomynová. Digitální závislosti tak zasahují nejen individuální návyky, ale i školní fungování, rodinné vztahy a vrstevnické vazby.

Vyšší riziko úzkostí, depresí i sebepoškozování

Zvlášť výrazně se problém promítá do oblasti duševního zdraví, a to ve formě vyššího výskytu stresu, úzkostí, depresivních stavů, suicidálních myšlenek nebo sebepoškozování.

Těmto souvislostem se podle Chomynové podrobně věnovala studie ESPAD. „V rámci studie ESPAD jsme analyzovali souvislosti mezi aktuálním duševním zdravím dospívajících a rizikovým hraním digitálních her či nadužíváním sociálních sítí. Ukazuje se, že dospívající, kteří spadají do rizikové skupiny, vykazují až dvakrát vyšší pravděpodobnost problémů v oblasti duševního zdraví,“ uvedla.

Podobně závažné jsou i výsledky u sebepoškozování a suicidálních myšlenek. „Až 1,5krát vyšší je pravděpodobnost jejich výskytu u dospívajících, kteří nadměrně tráví čas digitálními aktivitami, zejména na sociálních sítích,“ doplnila s tím, že ve vyšším riziku se v obou případech nacházejí především dívky.

Prezentovaná data zároveň ukazují, že souvislost mezi rizikovým digitálním chováním a psychickými obtížemi není marginální. V rizikových skupinách se častěji objevují jak známky emočního distresu, tak závažnější projevy, které přesahují běžné výkyvy dospívání. Digitální závislosti se tak posouvají z oblasti životního stylu do oblasti zdravotního rizika.

Desítky tisíc dětí v riziku, systém péče naráží na své limity

Vedle populačních dat sleduje Národní monitorovací středisko také to, kolik dětí a dospívajících v riziku digitálních závislostí přichází do kontaktu s odbornou péčí. „Sledujeme i to, kolik z těch dětí, které jsou v riziku, se nám dostávají do nějaké péče a adiktologických služeb,“ uvedla Chomynová.

Jak prezentovala, rozsah problému výrazně převyšuje možnosti současného systému. „Když se podíváme na odhady absolutních počtů dospívajících v riziku nadměrného hraní digitálních her nebo nadužívání sociálních sítí, mluvíme o desítkách tisíc dětí a dospívajících,“ uvedla.

Tomu odpovídá i zatížení služeb. Síť adiktologické péče v České republice zahrnuje přibližně 300 až 350 zařízení, přičemž zhruba třetina z nich pracuje i s klienty v riziku digitálních závislostí. Tyto služby však nejsou na tuto problematiku specificky zaměřeny. „Nemáme žádné služby, které by pracovaly jenom s klienty v riziku digitální závislosti,“ konstatovala.

Prezentovaná data zároveň ukazují, že nejde o okrajový jev. Odhady studie ESPAD 2024 naznačují, že v riziku nadměrného hraní digitálních her se může nacházet přibližně 70 až 80 tisíc dospívajících, zatímco v případě nadužívání sociálních sítí jde o zhruba 170 až 180 tisíc mladistvých. To vysvětluje rostoucí tlak na stávající síť péče.

Sledování těchto pacientů v oficiálních statistikách navíc komplikuje absence jasné diagnostické kategorie. „Digitální závislost nemá svoji diagnózu, takže se nám ta data monitorují obtížně,“ upozornila Chomynová.

Jako nejbližší dostupný ukazatel se proto využívá kategorie F63.8 (jiné návykové a impulzivní poruchy). I zde jsou však patrné výrazné trendy. „I na těch datech, která máme k dispozici pro diagnózu F63.8, nám dlouhodobě dochází k exponenciálnímu nárůstu počtu pacientů v kontaktu s těmi službami,“ uvedla.

Data prezentovaná na kongresu ukazují, že zatímco v roce 2015 bylo v ambulantní péči evidováno 91 pacientů s touto diagnózou, v roce 2024 už šlo o 209 případů. Ve stejné době vzrostl počet pacientů ve věku 10–19 let z 13 na 82, tedy přibližně z 14 na téměř 40 procent všech případů. Tento trend zároveň naznačuje, že podíl dospívajících v péči dále roste a může se blížit až polovině všech klientů v této kategorii.

Digitální závislosti tak podle prezentovaných dat představují nejen rostoucí populační fenomén, ale i systémovou výzvu. Kombinace vysokého počtu rizikových jedinců, výrazných dopadů na duševní zdraví a omezených možností cílené péče posouvá toto téma z oblasti životního stylu do oblasti zdravotnické priority.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.