Májek: Screening plic funguje, klíčové je udržet pacienty v programu

Karcinom plic zůstává v České republice nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. „Každoročně na něj umírá přibližně pět tisíc českých mužů a žen a skutečně každé páté nádorové úmrtí je způsobeno karcinomem plic,“ připomněl na Kongresu primární péče RNDr. Ondřej Májek z Národního screeningového centra ÚZIS. Podle něj jde z epidemiologického hlediska o jednu z nejzávažnějších onkologických diagnóz.

Právě proto byl v posledních letech zaveden screeningový program založený na nízkodávkovém CT, který podle Májka umožňuje výrazně snížit úmrtnost u vysoce rizikových osob. Program je však selektivní a zaměřuje se především na těžké kuřáky, což podle něj klade zvýšené nároky na identifikaci vhodných kandidátů v primární péči.

V první linii tak stojí praktický lékař, který pacienta odesílá k dalšímu vyšetření, na něž navazuje péče pneumologa a radiologa. Od zahájení programu v roce 2022 do září 2025 se do něj zapojila již zhruba polovina praktických lékařů. „Vidíme, že jejich zapojení postupně roste, na druhou stranu je škoda, že druhá polovina praktických lékařů zatím mimo program zůstává,“ uvedl Májek.

Screening zásadně zvyšuje podíl časných záchytů

Data z pilotního programu podle Májka ukazují, že screening karcinomu plic dokáže zásadně změnit stadium, ve kterém je onemocnění diagnostikováno. Zatímco v běžné populaci je v prvním stadiu zachycen přibližně každý desátý pacient, v rámci screeningu je to více než polovina.

„Z těchto 170 pacientů bylo přibližně 90, tedy více než polovina, zachyceno v prvním stadiu onemocnění,“ uvedl Májek s tím, že tento výsledek je plně v souladu s daty z randomizovaných studií, na jejichž základě byl program zaveden.

Tento posun má podle něj přímý dopad na prognózu pacientů. Zatímco u pokročilého onemocnění ve čtvrtém stadiu se pětileté relativní přežití pohybuje kolem 10 procent, u časně zachycených nádorů v prvním stadiu dosahuje přibližně 65 procent. „Perspektiva pro časně zachycené pacienty je tedy skutečně výrazně lepší a screening k tomu může zásadním způsobem přispět,“ zdůraznil Májek.

Program se rozvíjí, zapojení praktiků však zůstává neúplné

Screening karcinomu plic byl dosud realizován jako pilotní projekt, od příštího roku by se však měl transformovat do standardního programu. „Uvidíme, v jaké přesné podobě. Nejspíše by však bylo žádoucí – a pro pacienty nepochybně přínosné – aby se do něj zapojilo co nejvíce praktických lékařů,“ uvedl Májek.

Program přitom začínal poměrně skromně, což podle Májka mohlo ovlivnit jak ochotu pacientů se zapojit, tak aktivitu praktických lékařů v jednotlivých regionech. Postupně se však podařilo vybudovat infrastrukturu, která dnes umožňuje jeho širší využití. V současnosti je k dispozici 43 akreditovaných radiologických center, která podle prezentovaných dat poměrně dobře pokrývají celé území České republiky.

Data z dosavadního průběhu programu podle Májka ukazují, že více než 40 tisíc pacientů bylo osloveno praktickým lékařem. Přibližně polovina z nich však účast v programu odmítá, zatímco zhruba 20 tisíc pacientů souhlasí s pokračováním v programu. Dalších přibližně 13 tisíc pacientů přichází přímo k pneumologovi.

Slabým místem zůstává účast a pokračování pacientů v programu

Přestože program již běží v praxi a má vybudovanou infrastrukturu, jeho hlavním limitem zůstává podle Májka účast cílové populace a schopnost udržet pacienty v jednotlivých fázích screeningu. Významná část oslovených osob účast odmítá a další pacienti v programu nepokračují.

„Bohužel přibližně polovina těchto osob účast v programu z různých důvodů odmítá,“ uvedl Májek. Podobný problém je patrný i v dalších fázích. U osob s negativním vstupním vyšetřením, které by měly absolvovat kontrolní nízkodávkové CT po roce, se přibližně třetina pacientů k opakovanému vyšetření nedostaví. „Opět se tedy ukazuje, že hlavní limitací jinak potenciálně velmi úspěšného programu je adherence pacientů k doporučeným postupům,“ upozornil Májek. Podle něj tak nedostatečné dokončení screeningového procesu může významně snižovat jeho celkový přínos.

Program se nyní nachází ve fázi dalšího rozvoje. Ten podle Májka zahrnuje jak komplexní vyhodnocení dosavadních výsledků, tak přípravu metodických doporučení, například pro řešení vedlejších nálezů při CT vyšetření.

Diskutuje se také o posílení koordinační role praktického lékaře, například v podobě možnosti přímého odeslání pacienta k CT vyšetření. „Současná vícekroková struktura programu totiž může snižovat jeho efektivitu a schopnost dovést pacienty k dokončení celého screeningového procesu,“ dodal Májek.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.