Screening karcinomu prostaty se rychle rozvíjí, zapojila se většina praktiků

Screening karcinomu prostaty se v České republice po svém spuštění v roce 2024 rozvíjí velmi rychle a první data z roku 2025 ukazují jeho rychlé uplatnění v klinické praxi. Jak na Kongresu primární péče uvedl vědecký vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS RNDr. Ondřej Májek, do programu bylo do poloviny roku 2025 zařazeno přibližně 240 000 mužů a vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) naprostá většina z nich podstupuje. „Odmítnutí účasti na screeningu a vyšetření PSA je vykazováno jen výjimečně, drtivá většina pacientů toto vyšetření podstupuje,“ konstatoval.

Do programu se podle prezentovaných dat zapojila převážná část praktických lékařů napříč republikou. „Vidíme, že zhruba 80 procent praktických lékařů se již do programu zapojilo,“ doplnil Májek. Zároveň je patrná variabilita v míře zapojení jednotlivých praxí – některé ordinace zařazují do programu prakticky každého muže přicházejícího na preventivní prohlídku, zatímco jiné s jeho implementací teprve začínají.

Program tak již přináší měřitelné změny v pokrytí cílové populace. Podle prezentovaných dat vzrostlo pokrytí vyšetřením PSA od roku 2023 přibližně o šest procentních bodů, ve srovnání s rokem 2021 pak zhruba o deset procentních bodů.

Screening prostaty má oporu ve studiích, moderní přístup omezuje nadbytečná vyšetření

Zavedení organizovaného screeningu karcinomu prostaty se opírá o randomizované studie, které ukazují jeho přínos ve snížení pokročilých stadií onemocnění i úmrtnosti. „Z rotterdamské studie vyplývá, že mortalitu lze snížit až o 50 procent,“ připomněl Májek.

Současně však starší studie ukazují, že screening může vést k poměrně významné overdiagnóze. Podle Májka se ale přístup v posledních letech posunul. „Zařazením magnetické rezonance, případně využitím rizikové stratifikace, lze výrazně zvýšit pozitivní prediktivní hodnotu testů a současně snížit míru overdiagnózy i zátěž pacientů zbytečnými vyšetřeními,“ vysvětlil.

Screening je tak podle něj dnes možné nastavit tak, aby poměr přínosů a rizik byl velmi příznivý a srovnatelný s ostatními populačními screeningovými programy.

Klíčovou roli přitom hraje praktický lékař, který může v rámci preventivní prohlídky odebrat PSA a na základě jeho hodnoty rozhodnout o dalším postupu pacienta. Na tento krok navazuje síť urologických a radiologických pracovišť, která je již nyní podle prezentovaných dat dostupná napříč Českou republikou.

Pozitivita PSA kolem 9 procent, k biopsii směřuje menší část pacientů

První data z programu ukazují, že přibližně 9 procent vyšetřených mužů má hodnotu PSA, která vyžaduje další diagnostický postup. Podle prezentovaných dat přitom většina těchto pacientů pokračuje urologickým vyšetřením.

„Přibližně dvě třetiny mužů s pozitivním výsledkem PSA absolvují vyšetření u urologa,“ uvedl Májek s tím, že jde o podíl, který je podle něj o něco vyšší než u dlouhodobě fungujícího screeningu kolorektálního karcinomu.

Další diagnostické kroky ukazují, že k invazivnějším vyšetřením je indikována pouze část pacientů. Přibližně 16 procent mužů s pozitivním výsledkem podstoupí magnetickou rezonanci a zhruba 12 procent biopsii prostaty. „Počet pacientů podstupujících biopsii se přitom blíží počtu těch, u nichž je karcinom skutečně potvrzen,“ doplnil Májek.

Podle prezentovaných dat je tak k biopsii indikována menší část pacientů, přičemž u významné části z nich je následně diagnóza potvrzena. Přibližně jedno procento všech mužů zařazených do programu má již nyní vykázaný karcinom prostaty.

Pokrytí PSA roste ve všech věkových skupinách

Podle prezentovaných dat roste pokrytí vyšetřením PSA napříč všemi sledovanými věkovými skupinami. V cílové populaci mužů ve věku 50–69 let jde o meziroční nárůst v řádu několika procentních bodů. U mužů ve věku 50–54 let vzrostlo pokrytí z 37,7 procenta v roce 2023 na 44,6 procenta v roce 2024. Ve skupině 55–59 let z 45,0 na 51,7 procenta a u mužů ve věku 60–64 let z 50,8 na 56,7 procenta. Ve věkové kategorii 65–69 let pak zhruba z 59,6 na 64,6 procenta.

Celkově dosáhlo ve dvouletém intervalu v roce 2024 pokrytí mužů ve věku 50 a více let přibližně 52,4 procenta, zatímco v širší populaci mužů od 30 let činilo 33,6 procenta. „To, co jsme chtěli vidět, je nárůst účasti zejména u mladších mužů ve věku 50 až 54 let,“ uvedl Májek.

Současně platí, že screeningový management je vykázán přibližně u třetiny mužů v dané věkové skupině, kteří přicházejí na preventivní prohlídku k praktickému lékaři.

Dosavadní výsledky tak potvrzují, že screening karcinomu prostaty se v krátké době rozšířil v běžné praxi a začíná se promítat i do populačních dat. Další vývoj programu bude záviset především na tom, jak se ho podaří udržet v ordinacích a zajistit návaznost jednotlivých vyšetření.

„Jde o velmi nový program, který už v prvním roce přináší poměrně zřetelné výsledky. Zároveň se naplňuje jeden z hlavních cílů jeho zavedení – nárůst účasti zejména u mladších mužů ve věku 50 až 54 let,“ uvedl Májek. Podle něj program současně vede ke zvyšování populačního pokrytí vyšetřením PSA a daří se do něj zapojovat praktické lékaře. „Přibližně dvě třetiny mužů následně pokračují do další fáze screeningu. Jde tak o program, který směřuje k relativně vysoké detekci nádorů při současném omezení zbytečných invazivních výkonů,“ dodal.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.