Screeningové programy realizované v ordinacích PLDD

Včasný záchyt významných očních vad u dětí do tří let věku

Zavedení screeningu závažných očních vad u dětí je významným krokem v oblasti prevence a včasného záchytu poruch zraku. Jak zdůrazňuje MUDr. Anna Zobanová, místopředsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie, nejde již o pilotní projekt, ale o standardizovaný screeningový program, který je třeba plně implementovat do klinické praxe. Cílem programu je zachytit zrakové vady v období, kdy je vývoj zrakového systému nejdynamičtější a terapeutická intervence má největší efekt. Screening byl koncipován tak, aby co nejvíce navazoval na stávající systém preventivních prohlídek a minimálně zatěžoval praktické lékaře pro děti a dorost (PLDD), kteří v něm hrají zásadní roli.

Klíčová role praktického lékaře pro děti a dorost

„Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) je v systému včasného záchytu očních vad u dětí zcela zásadní, neboť představuje první a často jediný kontakt dítěte se zdravotním systémem v raném věku,“ řekla MUDr. Zobanová a dodala, že oftalmolog se k dítěti v tomto období zpravidla nedostane, a proto je včasný záchyt plně závislý na primární péči. Screening závažných očních vad je určen dětem do tří let věku, tedy období kritického pro vývoj zraku. V prvních třech letech života probíhá vývoj oka nejrychleji a dochází k zásadním změnám, které ovlivňují refrakci i funkci zrakového systému. Po třetím roce se růst zpomaluje. Podle MUDr. Zobanové je právě toto období vhodné pro screening a intervenci. Pokud dojde k přehlédnutí vady, může to vést k trvalému poškození zraku, například ve formě amblyopie. Optimální je provedení prvního vyšetření mezi 6. a 12. měsícem života, přičemž z praktického hlediska se jako nejvhodnější jeví interval 8.–10. měsíc, kdy je již fixace stabilnější a snižuje se riziko falešně pozitivních nálezů. Očekávaný pozitivní záchyt při prvním screeningu u praktického lékaře pro děti a dorost je 5–10 procent.

Metodika vyšetření a organizace screeningu

Primární vyšetření probíhá v ordinaci PLDD a provádí se pomocí přístroje typu vision screener dvakrát, při pozitivní rodinné anamnéze čtyřikrát. Jedná se o neinvazivní, bezkontaktní metodu s automatickým vyhodnocením podle věkových skupin, přičemž stačí krátký pohled dítěte do kamery přístroje pro změření hodnot refrakce. V případě pozitivního výsledku je dítě odesláno na rescreening k ortoptistovi či zrakovému terapeutovi. Pokud není tento specialista v oblasti dostupný, dítě je odesláno rovnou k oftalmologovi. V případě kritických hodnot je dítě odesláno přímo k oftalmologovi. MUDr. Zobanová upozornila, že zavedení screeningu nenahrazuje standardní vyšetření zrakové ostrosti, které zůstává klíčovou součástí péče, zejména ve věku kolem tří let. Nedostatečné provádění tohoto vyšetření vidí jako významný problém. Důležitá je také správná technika vyšetření zrakové ostrosti, například zakrytí oka (okluzí) a předchozí nácvik dítěte v domácím prostředí. Nesprávně provedené vyšetření může vést k přehlédnutí závažné poruchy zraku, která již později nemusí být terapeuticky ovlivnitelná.

Vyšetření přístrojem Plusoptix

Vyšetření Plusoptixem je screeningová metoda na záchyt kritických refrakčních vad, přičemž přístroj je určen k preventivnímu, screeningovému záchytu refrakčních vad u dětí v rizikovém období, tj. ve věku od šesti měsíců do tří let. Cílem je včasné zjištění významných refrakčních (dioptrických) vad v populaci, které by mohly způsobit poruchy vývoje vidění u dětí. „Přístroj slouží pouze jako preventivní test, a tudíž v žádném případě nenahradí podrobné vyšetření očním lékařem,“ upozornila MUDr. Zobanová. Tento přístroj má podle dostupných studií nejvyšší senzitivitu a specificitu ve srovnání s jinými vision screenery. „Zásadní je však zdůraznit, že jakýkoli nový přístroj musí být před zařazením do screeningu klinicky ověřen a nelze jej bez dalšího implementovat do praxe,“ vysvětlila.

Princip přístroje Plusoptix je založen na excentrické fotoskiaskopii, kdy se do oka promítá paprsek světla a odráží se od sítnice. Z odraženého světla vzniká na sítnici podle stupně refrakční vady specifický světelný obrazec. Z charakteru tohoto obrazce jsou následně vypočteny sférické hodnoty refrakce a další parametry. Na rozdíl od jiných transiluminačních testů zařízení Plusoptix používá infračervené světlo, a tak neoslňuje pacienta. Zornice zůstávají velké i bez dilatace, dítě tedy není nutné před testováním „rozkapávat“. Plusoptix je schopný měřit refrakci binokulárně – tzn. na obou očích zároveň. Výsledek je znám během několika minut. Zařízení zaznamenává obrázky osvětlených zornic, které lze uložit nebo vytisknout pro další analýzu a dokumentaci. Rodič každého testovaného dítěte by měl dostat certifikát s výsledkem měření. Certifikát obsahuje jasné doporučení, zda je u jejich dítěte nutné podrobné vyšetření očním lékařem, či nikoli.

Závěrem svého sdělení MUDr. Zobanová znovu zdůraznila, že nejkritičtějším obdobím pro vývoj vidění je první rok života dítěte. V tomto období je dítě zcela v rukou pediatra a záleží jen na něm, aby zajistil dnes už dostupný screeningový test a při nejasné poruše zrakových funkcí případ včas konzultoval s oftalmologem. Ten musí zhodnotit aktuální klinický nález a rozhodnout o dalším vyšetřovacím a/nebo terapeutickém postupu, eventuálně dítě odeslat na dětské specializované pracoviště. „Čas, který ztratíme v prvním roce života dítěte pozdním nebo nedokonalým stanovením diagnózy a nefunkčním léčebným plánem, je pro vývoj vidění kritický a nenahraditelný. Nelze se spokojit s odpovědí o nevyšetřitelnosti dítěte pro věk či neschopnost komunikace,“ zdůraznila. „Díky tomuto screeningu lze odhalit závažnou oční vadu bez aktivního zapojení dětí už v raném věku. Screening nám pomůže zachytit nejen tupozrakost, ale i část dalších vývojových vad. Zrak ovlivňuje mimo jiné nejen jemnou motoriku, ale i celkovou koordinaci pohybu v prostoru. Neostré vidění tak často limituje děti například i ve sportovních aktivitách, nehledě pak později na možnosti volby budoucí profese,“ uzavřela MUDr. Zobanová.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.