ADA 2022: Glifloziny a snížení rizika fibrilace síní v reálné praxi
Dalším důležitým účinkem gliflozinů, které se stále více prosazují v terapii diabetu, je kromě prevence akutních exacerbací srdečního selhání a zpomalení progrese diabetického onemocnění ledvin také to, že snižují výskyt nově vzniklé fibrilace síní. Tento účinek potvrdila analýza údajů od přibližně 300 000 amerických pacientů z databáze Medicare z let 2013 až 2018, kteří byli léčeni buď glifloziny, nebo agonisty GLP‑1 či inhibitory DPP‑IV. V obou párových souborech bylo pacientům na počátku studie v průměru asi 72 let, téměř dvě třetiny tvořily ženy, asi osm až devět procent mělo srdeční selhání, 77–80 procent užívalo metformin a 20–25 procent inzulin.
Primárním cílovým ukazatelem byl výskyt hospitalizace pro FS. Ta se během zhruba půlročního sledování vyskytovala o 18 procent méně často u pacientů na gliflozinech ve srovnání s inhibitory DPP‑IV a o deset procent méně ve srovnání s analogy GLP‑1. Oba rozdíly byly významné. Jinak řečeno: o 3,7 hospitalizace pro FS na 1 000 pacientoroků sledování méně u osob, které dostávaly glifloziny, ve srovnání s inhibitorem DPP‑IV, a o 1,8 hospitalizace/1 000 pacientoroků méně ve srovnání s pacienty užívajícími agonistu GLP‑1.
Výsledky naznačují, že zahájení léčby inhibitorem SGLT‑2 může být prospěšné u starších dospělých s diabetem 2. typu, kteří jsou ohroženi vznikem FS.
Zdroj: https://www.medscape.com/viewarticle/975542.
